>> Ačokča (Cyclanthera pedanta) – Mexická paprikookurka
Tak tahleta dobrůtka mne dostala po jediném zakousnutí. Skvělá paní Gita ji přinesla k ochutnání naloženou v klasickém okurkovém nálevu s feferonkou. No prostě paráda! Takže jsem okamžitě začal zjišťovat o co se vlastně jedná.
Když to do hospody přinesla, prohlásila že je to paprikookurka. Okamžitě jsem reagoval: „a sakra, zase nějaký hybrid typu americká kukuřice“. Ochutnal jsem a bylo mi vše ukradený. Naprosto vynikající okurková chuť plodu vypadajícím jako paprika. Navíc velice pikantní. Po chvíli jsem se ale dozvěděl že ta chuť je dosažena jen dík přidané feferonce. Vyfasoval jsem celou lahev a začal zjišťovat o co vlastně jde.
Něco o ní a nic ode mne. Tady povídá pan Google.
Česky: Ačokča
Latinsky: Cyclanthera pedanta
Ačokča, nebo-li také zelenina známá pod názvem „mexická okurka“ či „paprikookurka“ je jednoletá, popínavá rostlina, která je až 8 metrů dlouhá. Vyžaduje k pěstování záhřevnou, propustnou půdu, bohatou na humus, hlubokou a dobře propracovanou. Protože ačokča je velmi náročná na teplo, je vhodné při pěstování použít černou netkanou textilii.
Předpěstování ačokči
V našich mikroklimatických podmínkách je vhodné ačokču předpěstovat ve fóliovníku nebo na okenním parapetu, tedy podobně jako okurky nebo papriky. Po vyklíčení rostlin (když rostlinky začnou vytvářet první lístečky) je vhodné pikýrování (výběr vhodných rostlin, které jsou následně přesazeny do truhlíku v určitém sponu – obvykle 3 centimetry od sebe).
Když rostliny dosáhnou výšky okolo 10 – 15 centimetrů, je vhodné je jednotlivě přesadit do vhodných nádob (kelímky od jogurtů, truhlíky, květináčky).
Výsadba ačokči na záhon
Jednotlivé sazenice ačokči na záhon vysazujeme až po 15. květnu, kdy již nehrozí přízemní mrazíky. Sazenice sázíme alespoň 25 centimetrů od sebe (na 1m2 cca 4 rostliny). Je nutné rostlinám zajistit oporu, aby se mohli pnout. Doporučujeme zaštipovat při výšce okolo 2 metrů, abychom podpořili větší výnos plodů.
Ačokča je náročná na živiny, proto je vhodné pravidelné přihnojování (vhodné jsou hnojící přípravky určené pro plodovou zeleninu, například Cererit). Rostlina plodí koncem srpna až začátkem září.
Konzumace plodů ačokči prospívá našemu zdraví
Ačokča vytváří plody, které vypadají na první pohled jako papriky, jsou ovšem větší a také na konci zašpičatělé. Plody obsahují hranatá, černá a drsná jadérka, která se nacházejí ve dvou řadách placenty. Vnitřek plodu je po dozrání dutý.
Plody obsahují pro lidské zdraví důležité vitamíny C, B1, B2, hořčiny a také beta karoten. Mladé plody se dají jíst i se semeny, ze starších plodů semena musíte odstranit.
připavená pro nálev
a z nálevu vytažená, od paní Gity absolutně dokonalá – mimochodem pozor na přerostky, nejlepší jsou ty úplně nejměnší páč semínka větších jsou přinejmenším otravná
Další odkazy
A přeci jen něco ode mne. Respektive od paní Gity. V jejím nálevu na sterilovanou zeleninu jsou plody této rostlinky absolutně dokonalé. Stačí jen přidat cibuli, feferonku a kousek křenu.
Nálev
– 4l voda
– 1l ocet
– 28PL cukr
– 5PL sůl
– 10ks bobkový list
– 10ks nové koření
– 10ks celý pepř
– 1čl hořčičné semínko
Vše svařit 8 minut
Tak zkoušejte a pište jak se daří. Já každopádně šoupnu na jaře keřík na balkón a uvidíme.
MDMP
Tak tenhle článek určitě není pro mě 😛 Já umořím i pýr 😀 Ale ochutnat bych ochutnala 😉
Já to nějak nepochopil Peti. Každopádně ty rádoby papričky jsou opravdu hrozně dobrý právě v tom nálevu.
Máti tomu říká „indiánská okurka“ a naprosto v pohodě ji pěstuje v podhůří Beskyd. Takže to s tím pěstěním není až tak náročné na teplotu a půdu. Jen je nutno to zaštipovat a podepřít klackem, bo opravdu dorůstjí do výšky +/- 2 metry.
Máti je nakládá do nálevu stejného jako okurky, jen poněkud pikantnějšího. A mně osobně velmi chutnají. 🙂
Já se o tom nezmiňoval, ale upozorněn byl – pne se to ohromně a říkala Gita že opřít o plot nebo strom je vyloženě žádoucí. co se té pikantnosti týče, tak právě feferonka je ideální. Sama o sobě je totiž Ačokča o ničem.
A jedna rada – Gita to steriluje 15 minut varem – odmítám! 10 max!
Dobrý den,chtěla bych se zeptat jestli by se mi podařilo Ačokču vypěstovat z jejích jadérek. Děkuji
My je pěstujeme ze semínek každý rok, necháme naklíčit v mokrém papíru, pak dáme do malých kontejnerků a na jaře jdou ven-))
Dobré ráno! Teď jsem snídala chleba s máslem a k tomu malou indiánskou okurku. Paráda!! Budu shánět semínka!
Je to zajímavá věcička. Ale pozor, ten keř není úplně malý. Potřebuje prostor.
my je pěstujeme každý rok ze semínek jako papriky, rajčata, atd. na jaře jdou ven, pnou se po plotě na terase, ideální.
Ačokču pěstuji 15 let jako okurky. Nesnáší mráz, tak buď píchnout do zeminy po zmrzlých (dávám cca 5 semen do hnízda) nebo nechat v květináčku doma na parapetu nebo v pařníku. A vysadit k opoře. Nezaštipuji, neokopávám, mám cca 5-ti metrové šlahouny. Nijak zvlášť nehnojím, jen v květnu, než se rozjede, párkrát zaleju. Plody sklízím od začátku srpna, a protože mám asi 30 rostlin, sklízím každý týden tak 10 l kbelík plodů a jede až do prvních mrazíků. Vařím plněné masem s rajskou omáčkou, guláše, lečo, čínu, čalamády, nakládám… všude, kde je v receptu paprika, může být i ačokča. Jen v chuti je neutrální, tak alespoň část paprik pro chuť. Někde píší, že pokud má černá (zralá) semena, tak nepoužívat, že je tuhá. Je, ale při vaření velmi rychle změkne. A semena vyndavám, i u nezralých plodů. Jinak semena si udrží klíčivost dlouho. Našla jsem asi 8 let staré zásoby a vyrostly všechny. Netrpí chorobama, ani na škůdce. Pochutnají si i hmyzáci z širokého okolí – teda nedávat pod okno do ložnice :). Na konci sezóny dělám i špenát z listů (mladé lesklé)