Moje Dobroty

Bigoli. Pasta z Lidlu. Už nějakou dobu jsem tam ty těstoviny vyhlížel a jeden z několika průběžně naskladněných druhů konečně koupil. Bigoli jsou silnější špagety kratší než ty běžné. Asi o třetinu. V podání Lidlu se jedná o čerstvou pastu balenou do vakua. Mají tedy poměrně slušnou trvanlivost v lednici, ovšem dík tomu se s každým dnem jejich kvalita snižuje. Myslím oproti opravdu čerstvým ve stylu čerstvá pasta. Které jsou podle mne jedny z nejlěpších v této zemi. Hmm, asi by to chtělo složitější popis a méně gramatických chyb…

28.9.2005 / 10:10 >> Tolik úvod a snad už jen zmínka: vlastně jsem dnes nevařil jen tak, ale pro kamarádku, která, myslím si, nepřála abych tady o ní psal. Takže jen takto okrajově a jdu to dokončit ke sporáku.

28.9.2015 / 13:10 >> Já po obědě. Pavel v hospodě za rohem taky a zítra snad spokojenost tam kam to nesu. Ale včil už ten postup. V obrázcích samozřejmě. Páč recept je trapně snadný.

Bigoli s masovou omáčkou

Co a jak? Jednoduše a krátce. Právě na tomto jednoduchém receptu jsem si vyzkoušel, že zbytečně dlouhá tepelná úprava vás přivede k smutnému výsledku. Že totiž mleté maso neuvěřitelně snadno rozdusíte na kaši a výsledkem je dosti nudná až hnusná hmota. Takže s rozmyslem prosím.

 

Fotoreport

 

1/ Koupíme maso – já tentokráte opravdu nádhernou vepřovou krkovici s kostí za 79,- v akci v jednom z lepších “velkořeznictví”. MasoJiko…

 

2/ Vážně pěkný kousek. To pak máte dilema. Steaky, řízky, nebo to opravdu hodit do mlýnku..??..

 

3/ Vše připraveno. Je třeba začít vařit…

 

4/ Kus to byl opravdu veliký, takže jsem si řízečky odložil. A připravil zeleninu do omáčky. Bude to něco jako Bolognese…

 

5/ Připravíme do mlýnku. Nejhrubšího. Méně a i více než 8 milimetrů to nebude, protože pro domácí použití se větší průměry nedělají a menší nejsou to vono…

 

6/ Takto krásně vám to mlýnek vysype…

 

7/ Vše tak jak to je hodíme na pánev. S oliváčem a máslem, nebo klidně na dobré české sádlo. Nezapomínejme na kuřecí..!!.. Tady opravdu ideální…

 

8/ Dobře oretujeme. Opravdu dobře. Tak aby vše bylo propečené a skoro už jedlé…

 

9/ K opečenému základu přidáme julienne nudličky mrkve a celeru, posekaný česnek, mletou papriku, sůl a pepř, případně pálivou papričku…

 

10/ Dobře promícháme a po nějakých třech minutách zalijeme deckou červeného vína. Italská kvalita není od věci, ale já zůstávám věren českému suššímu Modrému Portugalu například. Konec konců, je to moje příprava a moje české jídlo…

 

11/ Takto připravený základ zalijeme dvěma deckami vývaru, nebo jen vody (tady neublíží) a necháme pod poklicí probublávat dalších 20 minut…

 

12/ Po dvaceti minutách…

 

13/ Přidal jsem krájené čerstvé bílé papriky a nechla už jen asi 5 minut probublávat…

 

14/ Servis – Bigoli…

 

15/ Servis – cestovní verze pro Pavla a …

 

Takže tak. Celkem snadné, chuťově opravdu skvělé i když jen napodobenina italského jídla Bolognese. Pavel byl potěšen (shodli jsme se na známce 2) a ta jedna…

Myslím, že to s chválou zbytečně přeháněla. No ale asi jí chutnalo, a já byl rád jak rádio. Vlastně více než moc rád :O

 

MDMP