Moje Dobroty

Mezi tradiční české přílohy patří bezesporu bramborový knedlík. Tím nejsnazším je prostá šiška z bramborového těsta, uvařená a pokrájená na plátky. Uvaříme li si brambory ve slupce den předem, přesněji večer před spánkem a necháme do rána zchladnout, je další den příprava otázkou třiceti minut.

Z čeho

400g brambory
100g mouka hrubá
1ks vejce
sůl a sušený česnek

A jak

>> Nejdříve si dáme na plotnu vařit vodu. Osolenou, pokud knedlík vaříme přímo v ní. Já ale jej obtočím fólií. Nikdy se nerozpadne.

>> Brambory uvařené ve slupce a prochladlé si oloupeme. Dobré je nechat je po slití horké vody pod poklicí. Zapaří se, poté ta vlhkost trochu napije do slupky a ta krásně povolí.

>> Nastrouháme na jemném struhadle, nebo umeleme na nejjemnějším kotouči. Přidáme vajíčko, sůl a česnekový prášek. Promícháme.

Nepatří tam, ale já jednou vyzkoušel a už u něj zůstal. Chuť je výraznější a ta vůně. Poznáte už při míchání těsta.

>> Vsypeme hrubou mouku a dobře promísíme.Že těsto lepí, je naprosto v pořádku.

Viděl jsem spousty chytráků, kteří rvali mouku až do bezvědomí. Těsto jim sice nelepilo, ale knedlík byl betonový. A to přeci nechceme. 400g brambor = 100g mouky. A dost. Pak už jen lehce podsypat při tvarování.

>> Vytvarujeme šišku asi tak 25×5 cm. Pak už je volba na každém z vás. Já těsto, stejně jako u Karlovarského knedlíku zamotám do fólie a na koncích stáhnu provázkem. Stejně tak je možné použít utěrku, nebo šišku vložit přímo do vroucí vody.

>> Vaříme 20-25 minut. Já v té fólii a při dané velikosti asi 23 minut.

Pokorně vždy přikyvuji těm, kdož mi zasvěceně popisují kvality knedlíků z prášku. Ale myslím si své! Takto jednoduchá příprava si vůbec nezaslouží usnadnění v podobě prášku. Cenově to vyjde nastejno. Rozdíl v chuti i kvalitě je 100%. Prášky nebrat.

Napadlo mne nějakou tu hodinku po dopsání textu a ochutnání právě uvařeného knedlíčku jisté srovnání. Otevřel totiž kdosi kousek od mého bydliště "knedlíkárnu". Prodejnu, která má v nabídce poměrně slušný výběr knedlíků všeho druhu. A přestože se věnují výhradně právě tomuto pokrmu, musel jsem s nepříjemným pocitem konstatovat jedno. To není kvalita. Vůbec nepochopím, jak někdo může za bramborový knedlík vydávat něco zářivě bílého a dokonale tuhého. A vůbec se nedivím, že dnešní hospodyňka právě toto považuje za etalon, tedy vzorek. Jsou stejné napříč českými obchody a vysvětlení pro právě tuto kvalitu je jen jedno – vono se to těm rádoby kuchařům lépe zpracovává právě z těch prášků se spoustou mouky. Ona totiž ta mašina, která těsto za ně míchá a tvaruje příliš řídké těsto nezvládá. Nemluvě o tom, že právě bramborové těsto má tu pitomou vlastnost, že velmi rychle řídne. Proto i v restaurační kuchyni jsem si nikdy nedovolil umíchat těsto na více než jednu várku. Než se totiž uvařila, měl jsem umíchanou další a tvaroval. A samozřejmě šlo použít fintu, kterou mne naučili už na mém prvním pracovišti – balení do utěrky. V té i řídké těsto drží tvar. Samozřejmě nezapomenu nikdy na tu spotřebu utěrek určených právě jen na knedlíky.

Takže prosím pěkně, krásně bílý bramborový knedlík je logický nesmysl. Brambory, jak známo jsou alespoň trochu žluté a protože převládajícím poměrem k ostatním surovinám předávají tuto vlastnost i výslednému pokrmu, nemůže tento mít bílou barvu. Jenže když někdo použije poměr brambor k mouce 1:1, nebo dokonce 1:2, máme tady tenisáky, které rozhodně není možné nazvat bramborovými. Při troše schovívavosti snad s brambory.

Jedna vzorová porce pro Laděnku – čerstvý bramborový knedlík, moravské zelí, marinovaný pečený bůček…

Slezské zelí, pečený bůček, bramborový knedlík

Sdílejte...

• 
• 

4 Responses to “Bramborový knedlík”