Bůček s pikantní kůrkou na tymiánu
Bůček! Popravdě to už skoro nejím a tento kousek se mi kuchyni ocitl jen dík nutnosti. Zatímco totiž na svůj vymazlený segedínek používám téměř výhradně krkovičku bez kosti, tentokráte zůstal pořádný kus poměrně suché plece dík předchozí přípravě šunky. Takže nastavit, dokombinovat, bůček. Jasné že? Jenže toho bůčku byl taky slušný kousek. Co dál? No jasně že pečený pěkně postaru a klasicky. I když.
Klasicky to je s česnekem, kmínem a na hromadě cibule. A to jsem vážně nechtěl. Síše jen tak nenáročně. Nějaká ta šťáva, příloha, kyselá okurka. Takže…
Bůček s pikantní kůrkou na tymiánu
Bůček den předem nasolíme a promasírujeme česnekem. Ten druhý si troubu rozpálíme na 170°C, nařízneme kůži do mřížky a potřeme směsí oleje rozmixovaného s česnekem a papričkou. Posypeme jemně tymiánem. Pečeme do měkka pod poklicí. Nakonec při 200°C bez poklice kůrku připečeme.
Nic víc a nic méně
>> Něco nejasného? Dobře. Je to jen maso. Běžné, snadné na použití. Opravdu stačí jen dobře osolit a vmasírovat utřený česnek. Odležení je čistě praktická záležitost. Nejen že to prospěje výsledku, ale maso je křehčí a stravitelnější. O výsledné chuti nemluvě. Dokonce mohu po poslední zkušenosti se šunkou doporučit o něco výraznější solení a zábal v potravinářské fólii. V lednici pak dva dny udělají opravdu dobrou práci.
Dále
>> Naříznutá kůže je dobrá věc. Já to nikdy příliš nepraktikoval, ale dostanete do masa více z chuti koření. Takže mřížka, poté obyčejný slunečnicový olej – půldecka rozmixovaná s hodně pálivou papričkou a stroužkem česneku. Sušený tymián je docela síla a provoní nejen maso, ale i kuchyni. Takže spíše opatrně. 170°C na pečení je akorát, ale 160 může být lépe. Stejně tak jako rozdíl mezi položením prostě do pekáče, nebo na mřížku v něm. To doporučuji. A občas podléváme, přeléváme, pečeme. Nakonec samozřejmě ta kůrka.
A k tomu
>> Mezitím je spousta času na přípravu omáčky i přílohy. Sosík jako je už dávno tady. Ten prostě jen nakonec vlijeme na dno pekáče, chvíli prohřejeme a přepasírujeme. Ne přílš hustý, to by bylo zbytečné. A brambory k tomu. Uvaříme tradičně ve slané vodě s kmínem nebo bez (to druhé preferuji v tomto případě), na posledních 5 minut přidáme hrubě strouhanou mrkev. Slijem, ušťoucháme a přidáme máslo.
Finito la comedia
s kyselou okurkou je to skvělé, s kvašáčkem, pokud vám od léta zbyl ještě lepší…
Jen si ty kvašáky nezkažte jako já. Poněkud mi v lednici namrzly a to je pak docela blátíčko. Škoda jich. No a to maso, vychlazené a krájené na tenké plátky je samozřejmě naprosto skvělé s hořčicí a domácím chlebíkem. To teda bez debat, ale o tom asi netřeba nikoho poučovat 🙂
MDMP





