Moje Dobroty

Dobrý den a krásnou neděli přeji vám všem. Mým věrným i náhodným čtenářům. Tento textík není o mém vaření ale jídla se dotýká převelice. Byl jsem včera na prvním letošním farmářském trhu na náplavce. Na Rašínově nábřeží v Praze 2. A musím přiznat několik drobností o své osobě i povaze.

Jsou pryč ty časy, kdy jsem za vrchol zábavy považoval páteční kalbičku v klubu s velmi hlučnou muzikou. Opravdu. Mám s čím srovnávat. V pátek jsem totiž byl v O2 Aréně a pocit trapnosti, zklamání i znechucení mi v hlavě drnční ještě teď. Něco tak (ne)velkého, drahého a technicky nezvládnutého jsem opravdu dlouho nezažil. Neskromně musím trvat na faktu že i já jsem býval lepší DJ než ten tajtrlík který to tam takříkajíc vrcholil. Tedy DJ, my jsme jim říkali pouštěči… Škoda dalších slov.

Gurmánské akce také nejsou právě můj šálek kávy. Do restaurací ani na velké festivaly jídla moc nechodím a nemám potřebu poznat vše co je nejlepší v této zemi. Naopak stejně tak gurmáský zážitek právě na farmářských trzích v propojení několika aktivit – příjemná procházka, zajímaví lidé a jejich představa o podnikání v oboru potravinářství, pěstitelství a kuchařina spojené s nákupem do vlastní kuchyně je to, co mne nejen potěší. A tentokráte, včera jsem byl doslova nadšen.

No a nakonec i sám sobě musím potvdit nepříjemný fakt: já už opravdu nemám rád lidi! Tedy ne že bych neměl. Jen v tom davu se ztrácím a necítím vůbec dobře. Včera to dík slušné opici z páteční akce gradovalo v pocity které bych nikomu nepřál a zvážit cestu do Bohnic by nebylo od věci.

Dále už fotorománek s komentářem velmi osobním. A beru to abecedně tak, jak jsem pojmenoval fotky. Mimochodem, bylo nádherné počasí, teploty přes deset stupňů a sluníčko. Dokonalé…

Balkánci – to vlastně nevím tak jistě. Narazil jsem na ně až nakonec a byl unešen. Vrcholem jejich nabídky totiž jsou fish & chips na které si vystojíte frontu a v kvalitě naprosto dokonalé. Křupal jsem je v tramvaji cestou domů a jeden mladý pár mi je nahlas záviděl. Nepodělil jsem se ale na náplavku je poslal 😛

Buřtování – fajnový špekáček za pouhých 25,- Kč i s chlebem a hořčicí vám nakrojí dle těch nejfantastičtějších představ. Já si přál pouhou klasiku. Pak už pouze a jednoduše opékáte jako zamlada. Na klasickém žhnoucím ohništi. Tohle je ta klasika a tradice kterou by měla nabídnout minimálně v létě každá slušná hospoda disponující kouskem místa okolo. Namísto rádoby specialit a pultu s algidou.

Česká jablíčka – uskladněná ve slepě, v přiměřené teplotě a bez dusíku. Kyselá a dokonalá.

Davídkovo koření – o tom už jsem se nejednou zmínil. Nemusím ty směsi ale občas vyzkouším. Co ale beru pravidelně: Vellenka a Pikant. Smíchám dohromady a paráda je na světě. Do polévek, omáček i na pečené či dušené maso. Pikant je navíc jedna ze tří podobných s různými názvy a výborná do čerstvých domácích klobásek.

Doupovské uzeniny – tak tady jsem se opravdu bavil. Ta ruka příjemné a v tuto chvíli lehce šokované slečny vybírá párečky a cigáro pro zákazníka těsně přede mnou (něco mezi milionářem a bezdomovcem). To jak vybíral a házel penězi bavilo všechny kolem. Ovšem zakončení nemělo chybu. Samozřejmě měli jako občerstvení nejen halušky se zelím, ale taky právě tyto párečky na grilu. Slečna na jeho přání jeden (jako poslední výběr) hodila na váhu. Ten roztomilý smraďoch jej sebral a sežral. Bez toho vážení a s prohlášením “to už si nějak dopočítejte”. Co dodat? Smíchy jsme řvali všichni a já při nákupu vlastním musel to devče chlácholit, páč tak trochu ztratilo orientaci. Nedivím se 🙂

foodadventure.eu – tady spíše naopak. Já bych opravdu rád ochutnal další a další balkánské speciality. Stejně tak plánuji návštěvu jejich restaurace a lahůdkářství. Jenže! Když považuji parádní italské Prosciutto za drahé při ceně 800,- Kč/kg, tak těžko přistoupit na jejich hovězí speciality za 1200! Nicméně zajímavá zelná polévka Jota mne lehce deaktivovala. I tak ale 250ml za 6O,- Kč. Taky nechápu, proč vydávají kysané zelí za řepu. Asi jazykové nedorozumění.

Hlíva – no prostě hlíva ústřičná. V česku pěstovaná a… Těšte se, bude nový, překvapivě jednoduchý recept dle námětu mého kolegy.

Jablečný mošt – na trzích nic nového. To jen já jej kupuji opravdu málokdy. Divíte se? Ta sedmička co kdysi dááávno stála tři kačky je dnes za ne méně než 40-50 Kč. A je děsně dobrej…

keramikaukocku.cz – no to je vám lidi taková krása… Já si napoprvé vybral misku na polévku. Jim jsem se nesvěřil, ale tuhletu  jsem hledal moc a moc a moc dlouho. Má přesně ten můj tvar, výšku i šířku a je prostě dokonalá! Krásná. U stánku jsem automaticky nafasoval za nákup topinku s česnekem opečenou postaru na litinovém plátu kterou samozřejmě nabízejí jako běžné občerstvení za pár kaček. Já odmítnul, páč nasucho je nemám rád 🙂

Kváskový chléb – a už není co dodat. Vynikající chleba. Prodává jej tam kde kdo. Tento je od výrobce jehož jsem si bohužel nezapamatoval (jeden z prvních na kraji od divadla). Velikost kola od vozu a opravdu ukázkový. 1/4 stojí 35,- Kč a jednoznačně stojí za to. Krajíce jako od babičky léta páně a voní…

thebrownies.cz – když jsem na začátku psal o komentáři velmi osobním a ještě předtím o depresi z velkého množství lidí bylo to o faktu. O tom že v klidu své kuchyně (potažmo koutku v hospodě) píšu tyto stránky a v davu se cítím prabídně. I když zpívá ona… Tato slečna totiž má hlas andílka a zazpívá vám cokoliv. Jenomže já, požírajíc svého buřta jsem se právě dík té kráse cítil tak nějak mimo mísu, bylo mi smutno a brečel do hořčice (no, stoupala mi do nosu). Muzika na mne kromobyčejně působí a to bohužel opačně než by mohla. Čím lepší, tím větší depka.

Dva nejpříjemnější dojmy z náplavky? Děti se radují absolutně a z čehokoliv. Lidé přišli nakupovat zábavně. Nevadí jim fronty, povídají si a své pocity i nálady předávajá dalším. Světe div se, mají se rádi…

Neslyšeli jste to už někde? “Pojďte lidi, budeme se mít rádi”…

MDMP

Sdílejte...

• 
• 

9 Responses to “>> Buřtování na náplavce – první farmářské trhy 2014”