Archive for the ‘Odkazy’ Category
Tradiční česká smaženka
Ve třetí třídě základní školy, někdy v průběhu listopadu, jsme se s rodiči a sestrami přestěhovali v rámci mého rodného města Havířova. Já začal docházet do nové školy a můj život opravdu hodně ovlivnily primárně dvě věci.
Zamiloval jsem se do spolužačky Hanky, která mi náklonnost projevovala pícháním špendlíku do zadku, a oblíbil jsem si navždy klasickou českou smaženku. Ty prodával školník v mini krámku přímo ve škole za 3,60 a já se z nich mohl zbláznit.
Zatímco Haničce jsem věrný dodnes a jednou provždy (což ona dobře ví), kupované smaženky nežeru. Páč stojí za prd! Tedy většinou. Dokud si je neudělám sám. A proč text o takové blbině? Protože nechápu.
Domácí majonéza – nakolik složitě?
Je opravdu s podivem, co mne občas přesvědčí o sepsání dalšího článku. Majonézu jsem tady popisoval už nesčetněkrát. Přesto ale včera jedna zmínka na facebooku, jeden můj postřeh k ní a po odpovědi pisatele během ranního sprchování sestavený koncept. Předem chci upozornit: toto není žádné vyjádření nesouhlasu či snad dokonce odporu k popsanému postupu. Naopak, musím přiznat, že propracovanost mne dost zaujala i překvapila. Abych přesně vyjádřil svůj přístup a názor: co si vyžaduje čas, tomu jej bez diskuzí věnuji. Hovězí maso budu s radostí pomalu péct a opečovávat klidně osm hodin. Majonézu však ne. A proto opakování s mým postupem a popis několika, podle mne, nepřesností, které jsou až zavádějící.
Vakuované maso – uzená chuť
Tohleto je vážně pecka. Nejen proto, že mne jeden článek a předchozí náhoda (něčí dotaz) přesvědčili o faktu, že takzvaný tekutý kouř není nějaká podivná chemická sloučenina. Hlavně ale proto, že dík nově naučeným postupům mám konečně možnost připravit si doma, bez ohně, zajímavé lahůdky s mou zamilovanou chutí uzeného. Takže než budu pokračovat, poprosím vás o jedno. Nechejte mi alespoň na krátký čas pocit, že objevuju ameriku. Vše totiž hodlám zkoušet sám a s minimálním množstvím rad z jakéhokoliv zdroje.
Srbské rizoto z vařených kachních krků
Smažená rýže, risotto, rizoto..??..
V asii to opravdu netřeba nazývat jinak než univerzálně. Smažená rýže. Pravděpodobně jsou regionální verze s konkrétními názvy. Pro přípravu u nás bych se po nich ale nepídil.
Italské risotto je velmi specifický recept. Musím přiznat, a ne poprvé, že k němu jaksi netíhnu. Bude to asi tím, že už odmala nesnáším rýži na sladko, rýžový nákyp, a všechny podobné blemcaniny.
Tradiční české rizoto? Když si s jeho přípravou maličko pohrajete, proč ne. U mne je to často kombinace té běžné míchanice a právě smažené rýže. Protože ale dnes vycházím z oblíbeného pokrmu školních jídelen, bude to v základu srbské rizoto s kyselou okurkou. Jen, takříkajíc ze zbytků. Ovšem čerstvě připravených.
Sotýrovaná kotletka se sladkou zeleninkou
A to je konec. Tedy konec začátku vakuování. Poslední kousek na minutku a následovat už bude jen kližka na dušení vcelku. Ta si ovšem počká dalších 6 dnů. V sobotu 26.12. tedy bude odpočívat 16. Tento dnešní kousek si poležel 10.
Když si vzpomenu na své první zkušenosti s restaurací, vracím se do svých 14.-15. let. Tehdy jsem přišel na krásu jídla s obsluhou a ochutnal poprvé, v té době standardní, žebírko na roštu. Ono to nebylo nic extra, ale jak se říká, u cizích nejvíce chutná. Takže já si mlaskal. Dnes ovšem, s jistými zkušenostmi, znám takzvané sotýrování a tím pádem teprve nyní vychutnávám to nejlepší. Co se postupu týče, nechal jsem se inspirovat nejlepším z nejlepších. Gordonem Ramseyem a jeho Pork Chops with Sweet and Sour Peppers.
Bramborový salát s karamelizovanou zeleninou a křenem
Letos s lehkým předstihem. Pokud máte někdo zájem připravit si bramborový salát podle receptu s použitím trošky fantazie, malé obměny a s důvěrou v cizí postupy, pak doporučuji toto následující. O tom jaký salát na vánoce připravím jsem nikdy neměl ve zvyku příliš přemýšlet. Pak ale, po té náhodě s TV NOVA právě před dvěma lety změnil jsem přístup. Takže loni salát vylepšený jablíčkem a křenem, no a letos k tomu navíc s jinak upravenou zeleninou.
Electrolux v La Bottega – to nejlepší v nejlepším prostředí
Kdyby se nedávno kdokoli zeptal na můj sen kuchaře a nenasytného jedlíka, asi bych neuměl odpovědět. Ne že bych nějaké ty tužby neměl. Jen bych si neuměl vybrat to, co nazvu snem. V ten den, přesněji večer 10.12.2015 se mi však jeden splnil. Znáte to? Přijdete do obchodu, lahůdkářství, restaurace a v tom množství dobrůtek si nedokážete vybrat. Jediné rozumné řešení? Všechno. Od každého kousek. Tak tohleto se mi splnilo v míře nejen vrchovaté, ale hlavně kvalitou opravdu výběrové. V restauraci La Bottega dík Electroluxu.
Celý článek »