Moje Dobroty

Jedno slovo, jeden význam, obrovské možnosti využití. To je Remoska. Legenda z dob socialismu. Perla domácí kuchyně 60.-80. let minulého století a věc kterou, ač už vůbec nepoužívám, nikdy nezavrhnu. Jeden klasický kousek z právě těch osmdesátých let mám stále uschovaný a dík magazínu České televize Gejzír, jsem si nadšeně připoměl ten fakt i možnost vám ji představit. Jsem si celkem jist, že tyto stránky čtou převážně lidé kteří ji znají. Pro ty budiž připomenutím. A ti ostatní, neznalí, nechť se poučí. O opravdové legendě české domácnosti, doceněné paradoxně spíše v zahraničí.

Celý článek »

A klidně v české kuchyni. Rozumí se samo sebou, že každý máme jiné chutě. Co se karí a podobných věcí (past) týče, já mám jasno. Ochutnal a při vaření vyzkoušel jsem kde co. Tom Yum však vyhrává na celé čáře. Je dokonalá jen tak rozpuštěná do vývaru, stejně jako ve vývaru který je připraven rovnou s ní. Maso v ní dušené má nádherně svěží chuť a jako marináda na pečené kuře je naprosto geniální. Praděpodobně znáte klasiku, kuře Tandoori. Porce masa marinované ve směsi jogurtu a stejnojmenné pasty. Mně to příliš neoslovilo, ovšem stejná, či jen podobná kombinace s Tom Yum? Dokonalost. A navíc, nedávno jsem objevil thajskou verzi pasty, která je zdaleka nejlepší, jakou jsem kdy ochutnal. Od firmy Cock Brand. Je tak fajnová, že jsem třetinu skleničky vypotřeboval během jediného dne.

Celý článek »

Eska Karlín. Dnes restaurace s pekárnou. V síti Ambiente. Ta síť by mohla mnohým býti odpornou. Páč představa že něco, někdo, já, jsme v síti, není tak úplně příjemná. Typickým příkladem budiž sítě (řetězce) hapermarketů. Jenže! Ambiente je síť ve které chcete uvíznout. Jsou moderní. Jsou zajímaví. Jsou cool. A každopádně, tohle bylo neplánované. Já totiž přišel do Fóra Karlín na vánoční akci zaměstnavatele. Prostě T-Mobile ve velkém a pro nás. Dělníky. A jako vždy mne to nebavilo. Jídlo stálo za prd (jsem už holt rozežranej), alkohol tam nemusím a nealko se jako vždy na velké akci jaksi nevyskytuje. Teda né že by nebylo. Jenže dík frontám na chlast se jaksi nedostává sil produkujících vodu a juice. No a dále…

Celý článek »

Tak se mi s koncem roku ten kruh pěkně uzavřel. Nyní už mohu s klidem vycházet několika směry a vybírat témata. To, co před několika lety pro mne započala náhodná účast v soutěži Electrolux hledá tajnou ingredienci, jsem letos završil (a doufám, že stále jen začátkem) setkáním s lidmi, kteří umí inspirovat opravdu hodně. Takže popořadě.

V červnu letošního roku Electrolux představil svůj Foodtruck, který jsem měl tu možnost vidět při zahájení provozu, a ještě dvakrát na akcích v Praze. Vždy u toho byli krom ostatních dva pro mne důležití lidé. Lucie Krejbichová, PR managerka, která může za to, že se těchto akcí zúčastňuji, a Antonín Bradáč. Skvělý kuchař, technolog společnosti Electrolux, člen kuchařského týmu Czech Chefs.

Celý článek »

Ten základ je snadný. Vemte mozzarellu která vám chutná a krájenou na plátky ne silnější než centimetr proložte na talíři stejně silnými kolečky chutného rajčátka. Pocákejte dobrým oliváčem, poprašte pepřem a v rozumném množství třepněte fajnovou solí. Hrubou. Mořskou. Ideálně Maldonskou. A je to. Ještě několik lístků bazalky a na talíři máte Caprese. Italskou vlajku, vlajkovou loď mezi nejjednoduššími saláty.

Nebo!

Zajděte do toho obchůdku v Praze u náměstí Bratří Synků a prozřete! To, co jste léta považovali za mozzarellu zavrhnete a ochutnáte takřka božskou manu. Ovšem ještě předtím a pokud se vám poštěstí, zříte jak tato lahůdka vzniká pod rukama specialisty a neskutečně pohodového tvora. Pana sýraře Miguela (omlouvám se za nesprávně napsané jméno páč nevím).

Celý článek »

Sporák je jedním z center domácnosti. V té mojí opravdu důležitý, nepostradatelný. Takže když se ten původní, plynový s elektrickou horkovzdušnou troubou odporoučel, bylo, respektive mělo být věcí 24. hodin, než bude v kuchyni nový. Bohužel ale shoda všech okolností s koupí a instalací spojených mi zabrala dny čtyři a já se dost vyvztekal. Je asi jasné, že jsem vybíral opravdovou kvalitu a co možná nejmodernější technologie. Takže bezvýhradně: opět horkovzdušná trouba, tentokrát už programovatelná, a jednoznačně indukční varná deska. Ta minulá byla ještě na plyn, který doma už nikdy nechci!

Nový sporák

>> Den nultý – Bydlím v pronajatém bytě, jehož součástí, stejně jako mých plateb za něj je i sporák. Takže po domluvě s mými domácími jsem ráno, asi v půl osmé objednal v Datartu nový kousek. S tímto prodejcem jsem v minulosti měl dobré zkušenosti, takže se nekonaly žádné pochybnosti. Co se výběru týče, strávil jsem jím už dva předchzí dny. Ono totiž to s tou indukcí není právě snadné a jednoznačné. Kdo z vás ví, že dík vysokému výkonu je zapotřebí mít doma přípojku 400 voltů (tu nemám)? A že na 230 to také funguje, ovšem chcete li plný výkon, použijete pohromadě jen dvě plotýnky, nebo troubu a jednu plotýnku?

Celý článek »

…a brusinkový karlovarský knedlík. A to vše včetně receptu věnováno roztomilé kolegyni Lucii. Páč tentokrát mne k tomu nápadu přivedla ona. Vysloveným přáním. Že jako by se to ráda naučila.

Ono je to tak. Na klasickou svíčkovou mám děsnou chuť už týden. V mrazáku parádní kus pečeně z divočáka a na webu jsem zahlédl zajímavý nápad. Brusinky rovnou do knedlíku. Bramborového. No tak co s tím? Maso prošpikovat slaninou, omajdu jako k hovězímu a ty brusiny do karlovaráčku. Je to jasný a jdu makat na výsledku. Ale!

Nestíhal jsem nákup. Na knedlík doma jen jedna včerejší houska a v lednici jedna mrkev. Žádný celer. Kuuurňa to je pakárna. Je 28.10.2016, státní svátek a dík těm šaškům pod Hradem všude zavřeno. Hodinu a půl mi trvalo v okolí bydliště najít jediný, samozřejmě čínský obchod, kde jsem koupil 4 rohlíky za kačku páč z mrazáku a půlkilovou mraženou zeleninu pod svíčkovou. To vše nic proti ničemu a já mohu opravdu začít.

Celý článek »