Archive for the ‘Odkazy’ Category
Pražské náplavky. Rašínovo a Hořejší nábřeží.
Tohle místo se pomalu ale jistě stává pražskou legendou. Farmářské trhy na Rašínově nábřeží u Výtoně jsou už zaběhlé a perfektní. Na protější smíchovské straně, Hořejším nábřeží konají se akce různé. Většinou jsou o jídle a letos se s nimi doslova roztrhl pytel. Stačí nahlédnout sem a vybrat si. Já už každopádně počítám s devětadvacátým říjnem, protože polévky a guláše jsou moje oblíbené. V sobotu 15.10. ale bylo husobraní a cider fest. To druhé mne moc nebralo, ovšem husičky na sto způsobů tedy ano. No a protože jsem věděl že tam bude i má oblíbená partička s foodtruckem Electrolux, bylo jasné že nemohu vynechat. A jako vždy jsem nesehnal žádný doprovod. Takže ve výsledku dvě hodinky nekrocené žravosti ve společnosti cizích, ovšem jídlem stejně jako já řádně posedlých lidiček.
Zadělávaná kapusta
Nechci nikoho vyloženě obviňovat z nezchopnosti. Ale chci, a klidně cíleně, tvrdit o těch tajtrlících z jídelen i restaurací kteří dodnes jako zadělávanou kapustu prezentují lepidlo z rozdušené hlávky a hromady mouky, že jsou ignoranti a do kuchyně nepatří. A víte co? Spousta z vás si za to může sama. Za to že stále fungují. Když denně vidím za co je neuvěřitelná spousta mých kolegů ochotna platit v jídelně budovy kde pracuju, dělá se mi zle. V návaznosti na to, když pak pomyslím na skvělý projekt Skutečně zdravá škola, na ty kuchařky které se dovzdělávají aby vařily moderně a zdravě, na ty děti které ve škole konečně dostanou něco pro jejich trávicí systém srozumitelného a přitom jejich rodiče do sebe cpou v zaměstnání neskutečné hnusy..??..
Tohle vše pohromadě mně moc nebaví. Ale mohu vás uklidnit. Tak blbě to vypadá takřka po celém světě. A pokud někdo sledujete Jamieho revoluci ve stravování, víte asi jaké potíže mají američani. Se stravováním i s jím samotným.
Den v mé kuchyni a pro Míšu k narozeninám
Pro Míšu k narozeninám a servis pěkně pohromadě. K tomu domácí krokety. A vaječné tousty na sváču. A parádní dort jako dezert. A ten dort jsme jedli jako první, páč Míša přecpaná z domova od mámy a táty. A taky jsem neměl dárek, páč zákaz a tak jako první přání s dortem, svíčkou a hubičkou.
Jen tak a pro ty obrázky
V podstatě ale jde opravdu o den v mé kuchyni. Tak jak jde běžně když jej tak chci strávit. A tentokrát s narozeninovým dortem pro nejhodnějšího človíčka. Pro Míšu se kterou chodíme do divadel a pak, ať je teplo nebo zima, čekáme na podpisy herců.
Skutečně zdravá škola? Skutečně silné téma!
23.9.2016 se konal scuk s pažitkou. To už jsem tady psal. Jednou ze součástí programu bylo představení projektu Skutečně zdravá škola. Je dost možné že znáte podobnou aktivitu Jamieho Olivera a pořad Jamieho revoluce ve stravování (u nás TV Mňam). Musím přiznat že jsem dost skeptický k tomu člověku jako kuchaři. Ovšem projekt beru jako skvělý, potřebný a namáhavý. Už jste viděli některý z dílů v USA? Opět přiznávám, já ani jeden celý. Protože to co předvádí americká školská byrokracie mne přivádí k šílenství. Tupost a naprosté nepochopení. Ba co víc, zaostalost! Tam je prostě fast food a podnikatelská lobby na takové úrovni, že ten chudák skoro nemá šanci.
Scuk s Pažitkou a Electrolux partičkou
23.9.2016 se konal dlouho plánovaný scuk, tedy setkání foodblogerů angažovaných v projektu Pažitka. Vše navíc pod vlajkou společnosti Electrolux a ve spojení se školou vaření Avantgarde. Pohromadě tedy spousta lidí které jsem nikdy neviděl a několik mně známých tváří, se kterými se potkávám už poměrně pravidelně. Tonda Bradáč a Lucka Krejbichová na prvním místě za Electrolux domácí spotřebiče a projekt pečeme v páře. Nebudu zapírat, na ty dva jsem se těšil nejvíce.
Vybrat dobrého řezníka? Klidně na léta.
To vy totiž budete jíst co u něj nakoupíte. To na vás pak záleží, co nabídnete sobě, své rodině, přátelům. Takže vy musíte nejen vědět co vlastně chcete, ale hlavně znát. Něco o mase, jeho možnostech a svých potřebách. Já vybráno mám a v Praze už prakticky navštívím pouze tři prodejny. Chci li naprostou špičku, pak jedině Naše maso nebo TRMS. Tady umí nakoupit každý moula a musí si připravit značnou sumu peněz. Otázkou pak je, zda z těch vysoce kvalitních produktů dokáže uvařit. Tak, aby nedegradoval to fajnové maso. No a pak klasika. Dobré české řeznictví založené na kvalitě, ne přehnané a drahé, přesto však převyšující to, co vám nacpou do balíčku v supermarketu. A bohužel i kdejakém řeznictví. I to už mám jednoznačně vybrané.
Bylinkové kuře, dušená mrkvička, hummus z červené čočky. Pro návštěvu.
Sestra s desetiletým synem a mužem se rozhodli přijet do Prahy. Takže jsem je provedl po svém pracovišti, uvařil oběd, v parku jsme lítali s kvadrokoptérou, trochu ji rozbili a v sobotu dopoledne prozkoumáme pražské farmářské trhy. Na její přání. Tedy sestry že jo. Začneme Holešovickou tržnicí a pokud bude dosti sil, pokračujeme na Náplavku. Jo a taky jsem jim upekl chleba. Překynul, byl proto placatej ale děsně dobrej. Nabublanej 🙂 Mám z něj velikou radost, obzvláště pak s ohledem na fakt, že k jednomu obědu pro tři lidi padla půlka kiláčku. Chápete to? Kuře, mrkev, hummus. Každý si přidal 2-3x a k tomu půlkilový kus chleba. Trochu nerozumím té kombinaci a trochu více chápu nadšení. Uvařil jsem prostě betelně dobře 😀