Moje Dobroty

Tohleto mne zasáhlo jako blesk z čistého nebe. Ale no tak. Poněkud nabubřelá věta. Takže, náhodná úvaha, vzpomínka na velmi starou sci-fi knihu a jednoduchá pravda. Že totiž věci nemusí být nutně složité. Je to tak. Češi se neskutečně vyžívají v pomazánkách na jednohubky a chlebíčky. Proč ne? Ty pomazánky jsou ale často zbytečně složité. Z mnoha surovin. To snad nutně netřeba. No a někdy jsou to doslova sbírky hnusu. Sloní žrádlo. Znáte to? O šílených kombinacích v pixlách na regálech supermarketů škoda mluvit. Chcete li nejhořší příklad v tomto sortimentu, nahlédněte sem. K tomu ani nemám slov.

Celý článek »

Já to opravdu nevěděl. Že existuje u nás firma, která produkuje balené mražené maso určené pouze pro psy. K té informaci jsem přišel náhodou, dík sestře a další z mnoha hádek na téma jak krmit svého psa. Ona totiž vyznává metodu krmení BARF, což je výhradně syrová strava, zatímco já odjakživa tvrdím, že ideální je kombinovat s jen průběžným podáváním syrového masa. Až se podíváte například sem, pochopíte co na tom vidím natolik složité, že se občas se sestrou rozhádáme. On totiž ten popis přesvědčených barfistů je velmi věrohodný. Já tak nějak ze životní zkušenosti tvrdím, že ať už cokoliv jiného, jedno je fakt. Pes není vlk! Nemá po staletích šlechtění trávení jako vlk a nemůže tedy tak fungovat. Takže za mne BARF ne! A když na to přijde, pak ani to syrové maso.

Celý článek »

Opět jednou vybočím z kolejí vedoucích po jednoznačné linii nazývané jídlo. Kvalita sluchátek je pro mne totiž natolik důležitá, že si nemohu odpustit doporučení ve formě recenze opravdové parádičky. Je to poněkud podivné, když si vzpomenu na základní školu a paní učitelku Kamínkovou (dodnes ji považuji za nejlepší), která mne častovala ponejvíce pětkami za hudení hluch i neschopnost rozumně přednést byť i jen českou hymnu. To, že mne ovládal převážně stud už jí nikdy neřeknu, ale pravda je taková. Stejně i ta, že bez hudby téměř na každém kroku životem se prostě neobejdu. A ano, vztah k ní i sluch jsem si narozdíl od těch šťastnějších prostě vybudoval/vypěstoval/vymazlil.

Po neuvěřitelných peripetiích s další reklamací, neschopností Alza.cz a padesátidvoudenním utrpení tedy mám nová…

Celý článek »

A byl dost naštvanej. Ale nakonec uklidněn kamarádem Pepou. Páč prej dobrý. Ale dobrý je na trojku. Tak furt nevím. Bude další pokus. A fertyk!

Když jsem nedávno s nadšením tady takříkajíc propagoval úžasnou polévku z pečené řepy, netušil jsem, že později dopadnu tak blbě! Inspirován krásou pečených zelenin podniknul jsem výpravu do hlubin sporáku a v troubě to upekl všechno. A blbě. Takže, prosím pěkně, nespěchejte! Už mnohokráte jsem poukázal na fakt, že pomalu vařená a pečená masa jsou prostě lepší. Nebo alespoň jiná. A pro zeleninu platí skoro to stejné. Prostě netřeba zbytečně spěchat.

Po takřka náhodném pokusu s řepou jsem se opět náhodně dostal k tomuto článku. A protože lidem od Ambiente dost věřím, začal jsem s pokusy. Tedy přesněji, bez zapamatování vyzkoušel základ. Celer pečený. V alobalu. To chlebové těsto bych neobětoval na oltář své hlouposti. No a výsledek byl krásný i tristní. Ale..!!..

Celý článek »

S pivečkem kozlíkem. A s perníkem. A zvěřinovým demi glace. Prostě samé dobroty v jednom hrnci a čeština jako poleno. Týden jsem přemýšlel co s tím fajnovým masem, jež jsem přivezl od sestry. Z domácího chovu. Týden si klidně odpočívalo ve vakuu naložené do olivového oleje, pepře, česneku a rozmarýnu. A koncem toho týdne prozření spojené s novým objevem. Ukecal mne totiž kolega, abych s ním šel na oběd. No, ukecal…

Jídelna Eurest, Praha, Roztyly. Další z mých zážitků s podobnými šmejdy, nemilý výstup kvůli špatnému označení zboží cenami a následek. Paní, vedoucí toho hnusoprovozu mi spolu s omluvou dala doporučení. Jak prý se mohu, nebo spíše mám v podobných situacích k jejím podřízeným chovat. Tak takhle ne madam! Mne tam už nikdo neuvidí a vy si své rady klidně strčte do … hrnce s polívkou … Obojí stojí za stejný prd.

Celý článek »

Je li z ovečky, pak po mléce. Voní, chutná a je doslova plné harmonie.

Kdyby mi před týdnem někdo chtěl vnutit jídlo z tři roky starého kusu skopového, nebo i jen to maso, poslal bych ho k čertu. Nevím odkud, nevím druh, nevím jak to žilo. Nechci. Nemůže být dobré. A omyl! Po zkušenosti s masíčkem z plemene Ovce vřesová mohu s klidným svědomím prohlásit, že i z takto starého kusu maso je k jídlu a skvělé v chuti. Bez tradičního zápachu a křehké jak jen může být s ohledem k věku zvířete a způsobu úpravy. Popravdě, představím li si některé kousky z rádoby mladých jalovic od řezníků v Praze (nebudu primárně jmenovat), je toto dokonalost sama!

Celý článek »

Relax jahoda. Jahodovo jablečný nápoj, částečně vyrobený z koncentrátů. Podíl ovocné složky 34%. Tak jako pardon! Tohle není ani džus, ani limonáda. Prostě nápoj. Nechutná mi to. Obzvláště ne pomerančový. Prý s dření. Hustý. Hmm, hustý to je. Tou příšernou hořkostí dík obsahu bílých častí z pod kůry. Ale každému co jeho jest. Já to prostě nepiju. Jenže! Co dělat, když se vás týden v kuse drží chuť na ovocný sorbet? A jahoda co chutná jako jahoda (ne kus umělé hmoty ze skleníku za děsivou cenu) nikde v dohledu. Náhodný nápad, vzpomínka na radu Lucie Průšové, michelinské cukrářky a další náhoda která nápad jen podpořila. Litr Relaxu v krabici za 20 kaček. Alea iacta est – kostky jsou vrženy…

Celý článek »