Moje Dobroty

Poslední dobou sleduji stále stoupající kvalitu výtvorů foodblogerů. Co se curry týká, pak Nuselská kuchta a její asijská kuchyně budiž nám vzorem. A Kamu, jejíž invence ve všem co podniká, a hlavně v nové super kuchařce, to je kapitola sama pro sebe. Já jedu opačným směrem. Jako kvalita jo. To každopádně. Ale “vocaď pocaď”. No a za kvaitu narychlo považuji už několikrát tady zmíněné hotové omáčky Patak´s. Zajímavější než jejich letitá existence, je dnes fakt, že v českých prodejnách Iceland to prodávají za třetinu mně běžně známé ceny. Takže ta následující například, mne vyšla na 39 kaček. A protože já nerad tu velmi výraznou originální chuť, vystačí mi tak asi na šest porcí jídla. Tohle napoprvé byly tři.

Celý článek »

Solné desce prosím. Já na to úplně zapoměl. A dík své ukecanosti si opět připoměl. Páč jsem cosi popisoval kolegyni Kátě a už to bylo. Teda, spíše až ráno druhého dne. Taky to tak máte? Ty nejlepší nápady já dostávám ráno v posteli. Ale ne jen tak, když vstávám do práce. Brrr! To teda nee. Ráno, probuzení a ještě se zavřenými víčky první myšlenka. Dnes mám volno. A už to frčí. Už vymýšlím co, kde, s čím a s kým…

No a dnes to bylo jasné. Vzpomenul jsem si na to včerejší povídání, na grilování u sestry na lávovém kameni, na sdílený nápad Jirky Štifta před už delší dobou. Griloval na solné desce. A dal mi nějaké rady. Cink (to bylo v hlavě)…

Celý článek »

A je to tady. Kousek, který je možno nazývat králem steaků, nebo alespoň jedním z korunních princů. Je to pořádný kus masa s kostí, a to znamená, že by měl chuťově vynikat nad každým jiným, který kost nemá. Protože, a to ví každý moula, maso od kosti je prostě chuťově nejlepší. Původně jsem tento text začal sestavovat, jakmile jsem ochutnal t-bone z vyzrálého telecího. Byl vynikající, ale to jsem netušil, že se takto náhodou dostanu k parádnímu kousku, a ještě navíc, v novém moderním hypermarketu firmy Ahold. Tedy takříkajíc v Albertu. Ne že bych byl kdovíjakým vyznavačem nákupů v takovémto typu obchodu, ale tu modernu jsem chtěl vidět, a ten fakt, že tam prodávají něco takového, jako je za sucha vyvěšené a vyzrálé hovězí, mne opravdu hodně zaujal i překvapil.

Celý článek »

Hovězí veverka, řeznická panenka, anglicky Hanger steak, francouzsky Onglet, italsky Lombatello. No a je to vlastně obecně známý pupek. Kousek co moc nenarostl. Většinou má okolo kila a je děsně fajnový. Já to v obchodě nikdy neviděl. A najednou dvakrát po sobě. Poprvé jsem sháněl něco jiného. Ale napodruhé, procházejíc Karlínem, jsem celý kus zahlédl ve výloze malinkatého řeznictví. A ta cena. Prostě jsem neodolal, a i když prodávalí pouze celé kusy, vzal jsem jeden sebou domů. A rovnou se informoval na původ toho masa. Samozřejmě, personál nepřipraven, vedoucí hledal dodáky. Až posléze mu došlo, že když to dostávají vakuově zabalení kvůli vyzrávání, bude asi nálepka na tom obalu. A taky že ano.

Celý článek »

Pravověrní poctivci pokoušející se vařit stejně jako domorodec v Indii, mne proklejou. Ale co, no. No nic, no. Já si prostě tu práci zjednoduším. Prostě jen proto, že příprava curry pasty z hromady koření a přísad mne nejen nebaví, ale výsledek dost nesnáším. Ono totiž to koření, sebelépe mleté, ve výsledku a v té pastě, připomíná mi v ústech písek. Křoupe to a je mně to odporné. Takže nic. Ani prd. A hotovou pastu z flašky. Nebo pytliku. K mání jsou jich stovky a anglická firma Pataks je jednoznačnou zárukou kvality. Tady máte výsledek…

Celý článek »

Za vše mohou ti druzí. Jenom já jsem z obliga. No fakt…

Páč to, že jsem vyzkoušel kachní prsíčka Sous Vide, ovlivnila ponejprv Kokeška tu. A taky tady. A v TV byla taky šikovná. Hned po ní to byl Antonín Bradáč. Tehdy tady při soutěži, a později jej doplnil Jaroslav Kozdělka. No a ne úplně na konci je sestřenka Lenka. Na tu vám odkazy dávat nebudu. Jen vysvětlím. Ta kachní prsíčka jsem na ní takříkajíc vyzkoušel. A ona byla nadšena jak masem, tak hlavně červenou čočkou. Tak, že si ji přišla vyzkoušet sama uvařit ke mně. No a teď je tady taková soutěž. A já měl dík tématu ihned jasno. Protože "Kachna na sto způsobů". Takže:

Celý článek »

Jak jsem je viděl v pultu, tak jsem je musel koupit a vyzkoušet. Krůtí srdíčka jako Anticuchos nedávno tady uvedené. A rozhodně se vyplatilo. A ještě jsem si porovnal rozdíly. Protože část připravena klasicky. Tedy dušená na slanině. A protože někdy mám chuť jíst hrozná svinstva, nakonec ještě taková lehce hororová kombinace. Tož kuknite. A do toho…

Krůtí srdíčka

Stojí to v průměru 60,- korun za kilo. Jsou dost veliká, takže se s tím dobře pracuje a velmi jemná, tedy na přípravu mnohem rychlejší než vepřová a hovězí. Stejně jako kuřecí. No a úprava před přípravou? Nádhera. U většiny kousků pouze stačí odříznout asi půlcentimetrový kousek z horní části.

Celý článek »