Archive for the ‘Rady’ Category
Gratinovaný květák
Pod sýrovo smetanovou krustou s pestem.
Byla to jen narychlo večeře a plánoval jsem ty čtyři fotky uploadovat jen tak do facebooku. Na svou stránku pod profilem Pavel Míček. Jak už to tak bývá s tou pýchou pádu předcházející, přišlo mi to jídlo i fotky natolik hezké, že jsem si vše přišoupnul i sem. Už jen pro tu dokonalost v naprosté jednoduchosti. Kdysi dávno si to ode mne ráda dávala k večeři kolegyně a kamarádka. Pak jsem na léta pozapoměl a dnes jen proto, že zbylo z přípravy nedávného koláče. Tedy zbyl květák. A já krom jedné rychlovky, mozečku, neměl chuť na smažený. Tak tady prosím…
Vepřový bok – pikantní sous vide
A stejně jako posledně. Jediný pohled a zapomenuto pro co jsem opravdu přišel. Parádní, ukázkový kousek bůčku s kůží. S kůží! Tomu nešlo odolat. Obzvláště po tom posledním pokusu. Tento kousek je malinko libovější a na můj vkus vlastně příliš. Což se jistě projeví do výsledku. Ale snad…
Prostě jdu do toho. Nepříliš kořeněné maso si odpočine v lednici a vákuu týden. Jde mi primárně o fajnovou strukturu a chuť masa jako takového. Takže následující směs je jen o takřka špetkách.
Podmáslový koláč, květákový, masový…
A to se ještě uvidí. Každopádně toto je typická ukázka stylu „já bych měl na něco chuť a ty to uvař“. Ale to nic. To je OK. On mne totiž kamarád tím požadavkem inspiroval. Že jako prej proč stále ten cibulový koláč a pórek? Má pravdu ten chlapec. Květák je skvělý nápad a…
To se, jak už napsáno, ještě uvidí. Recept i příprava patří k těm nejsnazším. Dokonce tak, že mohu jen doporučit večerní těsto k snídani druhý den, nebo ranní před cestou do práce a na luxusní večeři. Protože, věřte tomu, umíchání vyžaduje pouhých 5 minut vašeho času. Pak odpočinek v lednici. 1-24 hodin.
Kužízek je fajn. Když s tím umíte zacházet…
Doba se mění, věci se mění, lidé se mění, já se měním. To poslední dík věku a životnímu stylu spíše k horšímu. Ale co se týče vztahu k určitým produktům, je to tak nějak…
Nevím. Divné se mnou? Nebo o vývoji a dospění? Jistojistě ale, kdyby se mne někdo zeptal před čtyřmi až osmi lety na kuřecí řízek, a myslím vyloženě tu českou klasiku, amaroun z kuřete, bez kostí a kůže, v krabičce z hypermarketu, byl bych dost hnusný a nekompromisní. Jenomže, ta doba se opravdu mění a já též.
Pljeskavica burger – podruhé a rafinovanější
Takže tedy od začátku. Tohleto tady a poměrně nedávno si prohlédnul kamarád a kolega Rajko. Věren svému přístupu k životu si mne lehce podal a těžce poučil. Že totiž ona ta pljeskavica není jen tak nějaká placka masa. A že to dělám děsně malé. A že existuje něco jako Kajmak, nebo Kaymak – tradiční balkánská specialita, která se ale doma vemi špatně a zdlouhavě připravuje. Vy si najděte informace pomocí pana googla. Já jsem jako náhradu vmíchanou do masa použil hrudkovitý doma odleželý tvaroh. Což je možnost výslovně doporučená.
Ať je to jak chce a moje povídání s Rajkem dopadlo jakkoliv, chtěl jsem sebe poučit a jemu ukázat že umím. Primárně přizpůsobit se. Takže spousta hledání, stovky fotek na google a nakonec jedno video, které opravdu inspiruje. Podívejte se na to a já jdu do popisu svého přístupu.
Hovězí vývar? No jasně že rajská…
Je to tak. Když je k dispozici fajnový vývar jako ten posledně, je jasná i rajská. I kdybych si jím měl naředit jen polívku z pytlíku. A tu jsem tady už zmiňoval. Není li zbytí, normálně v něm rozmíchám tu z Lidlu co stojí desetikačku. Ovšem dnes jinak. Stále však co nejjednodušejc. Tedy opět s použitím kupované smažené cibulky. Tuhletu mám z Ikea, za 99,- Kč/kg. Skvělá cena i kvalita. Vážně.
Postup je tak snadný, že netřeba nějak se rozepisovat. Takže tradiční popisky k obrázkům a nakonec vychytávky.
Hovězí vývar = nekonečný příběh
A pro začátek odkaz na mne fascinující Koko. Páč Veronika to prostě rozjela. A nezávidím jí. A uměl bych poradit a mohl srovnávat a…
A není to žádná sranda. Primárně musím s nevelkou radostí poznamenat, že na toto video by se měl kouknout každý, kdo se mne v posledních řekněme šesti letech zeptal, proč nejdu do podnikání v oboru kuchařském. Proč si například nepořídím ten zajímavý Foodtruck. Ta odpověď je nyní snazší: "bo kokeška". Ta mladá podnikavá dáma se pokusila o mnohem více než bych očekával a je mi líto že prozatím jí to moc nevychází. Má můj obdiv za odvahu zkoušet a pokračovat. Protože peníze které do toho narve mohou velmi brzy přijít vniveč. No a co já? Já jsem poseroutka a tak vám jen zas a znovu ukážu, jak se dělá vývar ve velkém, ale doma. Páč pod desetilitrový základ prostě nejdu. Jojo a taktak…