Archive for the ‘Rady’ Category
Gratinované cibulové brambory s mozzarellou
A pečené kuře. S uzenou chutí. Takže co? Další pokus s liquid smoke – tekutým kouřem. A hned na začátku jedno resumé. Ano, je to uzená chuť. Ne, s uzeným to nemá nic společného. Jednoduše řečeno, jiný rozměr chuti. Cítíte v tom lehce to uzení a dost něco nového. Zajímavého a jistě přínosného. Opravdu vyuzené a upečené kuřecí maso je jiné. Čisté a upečené je jiné. A tohleto bloudí někde mezi nimi. Takže mám li se výsledně vyjádřit k tomu produktu, je to snadné. Jsem rád, že jsem koupil a vyzkoušel. Nehodlám se zbavovat té nové zajímavé chuti, ale nejsem z toho nějak zvlášť unešený. Určitě doporučuji vyzkoušet, ale jistojistě z toho nezačnete bláznit. Do budoucna? Přestanu kupovat rádoby uzená kuřata. Nejsou za ty ceny zvlášť zajímavá. Tohle je levnější a dost dobré.
Tuňákové karbanátky a salát s domácí majonézou
Tuňák je velmi specifická ryba. Strašně drahé maso. Hrozně chutné. Ale! Vadí mu mrazák i mnoho tepla. U mne to už časem dospělo k jedinému možnému výsledku. Steak si dám jen výjimečně a jedině z maximálně čerstvého. Sushi kdykoliv, protože je to syrové a musí být, opět, absolutně čerstvé. Konzervu jedině upravenou do podoby pomazánky. No a to mražené? Prostě ne. A ne. A nebo? Jako karbanátek? Co mi taky zbývá, když mám v mrazáku ve vakuu zamrazené tři kousky po dvou stech gramech a jiná úprava se mi doslova hnusí? Ještě chci upozornit, ty tři kousky nejsou nějaký odpad z mrazáku v hypermarketu. Jsou krásné. Jen zmrzlé.
Krůtí maso – krk a křídlo
O krůtím mase nepíši příliš často. O pečených křídlech jsem se tady zmínil už několikrát. A tím to skoro končí. Ani nevím proč. Chutná mi to. Kupuji a vařím z toho. Jen moc nepopisuji. Dnes ale konečně ano. Dík nedávnému článku o kachních krcích. Ale přiznávám, nechtěl jsem a nebylo to prvoplánové. Prostě se podařilo a mně nezbývá, než se o ten výsledek podělit.
Zeptat se mne jako dítěte do 13. let, řekl bych, že nejlepší je pečené kuřecí stehno s parádní kůžičkou a kuřecí krky z polévky. Tak vypadalo mé přesvědčení o drůbežím mase. Křídla jsem nejedl a prsíčka nesnášel. Brzy poté bych přidal krůtí stehna na másle jak je pekla babička. Jenomže tím to končilo. Tedy krom dvakrát do roka připravované velikonoční a vánoční kachny či husy doma u rodičů.
Marinované kolínko pečené na kysaném zelí
Jsem rád, když se daří. A jsem ještě spokojenější, když vám tady mohu to co se podařilo prezentovat. Nedávno nový nápad s tekutým kouřem jsem zdárně dokončil a mohu jen doporučit. Nečekejte nějaký gurmánský šok. Je to jen náhražka opravdového uzení. Každopádně ale nemálo zajímavá, zdravější a snadná v přípravě. Tedy pominu li to odležení ve vakuu. Tady jaksi je to hra s časem, trpělivostí a prostorem v lednici. O investici do vakuovačky a hlavně pytlíků nemluvě. Mně to celé ale stálo za to.
Tradiční česká smaženka
Ve třetí třídě základní školy, někdy v průběhu listopadu, jsme se s rodiči a sestrami přestěhovali v rámci mého rodného města Havířova. Já začal docházet do nové školy a můj život opravdu hodně ovlivnily primárně dvě věci.
Zamiloval jsem se do spolužačky Hanky, která mi náklonnost projevovala pícháním špendlíku do zadku, a oblíbil jsem si navždy klasickou českou smaženku. Ty prodával školník v mini krámku přímo ve škole za 3,60 a já se z nich mohl zbláznit.
Zatímco Haničce jsem věrný dodnes a jednou provždy (což ona dobře ví), kupované smaženky nežeru. Páč stojí za prd! Tedy většinou. Dokud si je neudělám sám. A proč text o takové blbině? Protože nechápu.
Domácí majonéza – nakolik složitě?
Je opravdu s podivem, co mne občas přesvědčí o sepsání dalšího článku. Majonézu jsem tady popisoval už nesčetněkrát. Přesto ale včera jedna zmínka na facebooku, jeden můj postřeh k ní a po odpovědi pisatele během ranního sprchování sestavený koncept. Předem chci upozornit: toto není žádné vyjádření nesouhlasu či snad dokonce odporu k popsanému postupu. Naopak, musím přiznat, že propracovanost mne dost zaujala i překvapila. Abych přesně vyjádřil svůj přístup a názor: co si vyžaduje čas, tomu jej bez diskuzí věnuji. Hovězí maso budu s radostí pomalu péct a opečovávat klidně osm hodin. Majonézu však ne. A proto opakování s mým postupem a popis několika, podle mne, nepřesností, které jsou až zavádějící.
Vakuované maso – uzená chuť
Tohleto je vážně pecka. Nejen proto, že mne jeden článek a předchozí náhoda (něčí dotaz) přesvědčili o faktu, že takzvaný tekutý kouř není nějaká podivná chemická sloučenina. Hlavně ale proto, že dík nově naučeným postupům mám konečně možnost připravit si doma, bez ohně, zajímavé lahůdky s mou zamilovanou chutí uzeného. Takže než budu pokračovat, poprosím vás o jedno. Nechejte mi alespoň na krátký čas pocit, že objevuju ameriku. Vše totiž hodlám zkoušet sám a s minimálním množstvím rad z jakéhokoliv zdroje.