Moje Dobroty

Takže kotrč. Hmm. Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa) je mohutná jedlá chorošovitá houba keříčkovitého vzhledu, která parazituje převážně na kořenech borovic. Tolik v základu moudro ze světa houbařů a mykologů. Já jej, kotrč, nikdy neviděl a o něm neslyšel. Až před asi třemi lety. To se kolega zmínil o jejich rodinném pokladu. Vědí kam na ně a od babičky pravidelně vozí hromadu lokšů. Nebo snad lokší? Netuším. O tom ale potom. Později a v jiném článku. Dnes kotrč. Překvapení jež potěší jak oko, tak i chuť gurmána. Ta houba je prapodivná, voňavá a chutná. S konzistencí podobnou například hlívě přímo vyzývá k použití v pokrmech zvaných u nás obecně čína. Ovšem křehká tak, že popisy drtivé většiny konzumentů včetně blogerské parádnice a mého vzoru Šárky Škachové prostě nechápu. Takže kotrč…

Celý článek »

Čína, pro vegetariány, tedy pokrm připravený v čínském stylu z originálních ingrediencí je velmi oblíbený styl vaření i stravování. Bohužel ale také velice podceňovaný co se dodržení základních pravidel týče, jež v první řadě tvoří rychlost a poctivé suroviny.

Mohlo by to vypadat, že nemám co na práci a tak jsem připravil asijské jídlo. Bohužel opak je pravdou. Nevím co dříve, mám připravených 10-15 nových článků a doma nového mazlíka – Apple MacBook Air, což je záhul sám o sobě, protože jsem to nikdy ani neviděl. Takže fofr. No a do toho to náhlé vnuknutí…

Celý článek »

U spousty činností a platí to i pro vaření, je ideální použití kombinace logiky a rozvržení času. U této polévky se dá říct, že jde o třífázové vaření rozložené do stejných časových úseků. 3×10 minut. A není více k doplnění páč jsem o ní už psal zde. Samostatný článek uvádím ze dvou důvodů. Tím prvním je prostý fakt, že fotky dostanou vlastní prostor. No a tím druhým zase to, že tentokrát je ze sušených hříbků a tedy troch jinak. Každopádně letos poprvé a tak proč ne. Určitě se ale chci zmínit opět o stránkách a webovém obchodu vše na vaření.cz, který mi poskytnul možnost malé změny.

Vajíčko připravené ve formě na vajíčka IBILI totiž do této polévky dost pasuje.

Celý článek »

Já to prostě nejím. Vepřová panenka je pro mne absolutní chuťová nuda. Proto jsem ještě nikdy nic o tom super libovém kousku masa nenapsal. Žádný tuk, tedy nositel chuti, nepřidat slaninu není o čem psát. A pamatuju přitom časy, kdy jsme jako banda kuchařů z velkokuchyně na ostravské huti jeli na výlet a machrovali, že smažené řízky máme právě jen z panenek. Taková blbost. A proč tedy dnes? Když už jsem popisoval přípravu steaků, je zapotřebí zmínit se i o panence. Alespoň ty časy pro přípravu tak důležité.

Celý článek »

Že se česká klasika může podobat moderní parádičce a naopak o tom netřeba pochybovat. Špízy, neboli u nás častěji ražničí zná každý. Většinou z vepřového nebo kuřecího masa, podávané s brambory či hranolky a tatarkou. Vraťme se ale v čase. Jemné krupoto vychucené pouze fajnovým vývarem je skvělá příloha. A použít svíčkovou na špíz je snazší než byste mysleli. Dík tomu že je na tom špízu proložaná špekem, cibulí a paprikou netřeba jakkoli dochucovat. Stačí nakonec trocha soli a pepř. Špízy ze svíčkové s jemným krupotem a cibulovou omáčkou…

Celý článek »

Tak tomu se říká následek. Když jsem si chtěl připravit kolínko na pivu, musel jsem vymyslet co s odpadem. Tedy kostí a částí kůže. Tak já totiž přemýšlím. Nic nevyhodit. No a stačilo k tomu přikoupit za 6! kaček kousek žebírek z kotlety, jedno jelítko a ovarová polívka na Moravě zvaná prdelačka byla na světě. Vše ostatní mám doma tak nějak furt. Takže šup, za chvíli je hotová…

Celý článek »

Já jídla v pivu, na pivu a s pivem odjakživa nerad. Opravdu. Každopádně mne ale známý vyprovokoval zase k jednomu pokusu a ten se vydařil. Vepřové koleno na cibuli a v pšeničném pivu. Jde o vaření velmi snadné a v den kdy jsem plynule pokračoval navazujíc na právě dopečený chleba a sázel pekáč s masem hned po něm do rozpálené trouby to bylo o to snadnější. Plynulost v dopravě abych tak řekl.

Celý článek »