Moje Dobroty

Vrabci z vepřové plece, červené zelí s jablečným octem a houskový knedlík. Sledujete to? Čtete? Ne vepřová se zelím. Nebo snad dokonce vepřo, knedlo, zelo. Hezky a pomalu si to odříkejte:

Vrabci z vepřové plece, červené zelí s jablečným octem a houskový knedlík…

Nezní to jinak? Svátečně? Co na tom, že nákup je z Albertu. Že zelí je sezónní, takže laciné, maso v akci za pouhých 74,90 Kč/kg, knedlík ve slevě, páč dnes mu končí expirace a tedy za 11,30 čistá ruka celý, velký, šestisetgramový kus. No a co!

Celý článek »

Krkovička pečená v pánvi, kadeřávek se šalotkou, šťouchačky s ničím. Jojo, je to tak, maso dá se péci i v pánvi, bez trouby. A šťouchané brambory nemusí přetékat sádlem. Každopádně je toto další kousek do sbírky k nedávnému nápadu paní Hany.

Jak za levno luxusně pojíst

Přestože by to mohlo vypadat, že nejím horší vepřové než z dokonalého chovu, vybrané a kvalitně stařené maso z Přeštíků, je tomu spíše naopak. Páč mne život naučil. Mít přehled a být skromný. Takže si buďte jisti mým stálým průběžným přehledem o cenách, a to i těch akčních, v různých obchodech v okolí mého bydliště. Ne že bych pak navštěvoval vybrané s cílem urvat nejlevnější kus žvance. Prostě jen například cestu z práce přizpůsobím zmíněným vědomostem, stejně jako jídelníček. A to je hlavní rada pro dnešek.

Celý článek »

Poslední dobou sleduji stále stoupající kvalitu výtvorů foodblogerů. Co se curry týká, pak Nuselská kuchta a její asijská kuchyně budiž nám vzorem. A Kamu, jejíž invence ve všem co podniká, a hlavně v nové super kuchařce, to je kapitola sama pro sebe. Já jedu opačným směrem. Jako kvalita jo. To každopádně. Ale “vocaď pocaď”. No a za kvaitu narychlo považuji už několikrát tady zmíněné hotové omáčky Patak´s. Zajímavější než jejich letitá existence, je dnes fakt, že v českých prodejnách Iceland to prodávají za třetinu mně běžně známé ceny. Takže ta následující například, mne vyšla na 39 kaček. A protože já nerad tu velmi výraznou originální chuť, vystačí mi tak asi na šest porcí jídla. Tohle napoprvé byly tři.

Celý článek »

Solné desce prosím. Já na to úplně zapoměl. A dík své ukecanosti si opět připoměl. Páč jsem cosi popisoval kolegyni Kátě a už to bylo. Teda, spíše až ráno druhého dne. Taky to tak máte? Ty nejlepší nápady já dostávám ráno v posteli. Ale ne jen tak, když vstávám do práce. Brrr! To teda nee. Ráno, probuzení a ještě se zavřenými víčky první myšlenka. Dnes mám volno. A už to frčí. Už vymýšlím co, kde, s čím a s kým…

No a dnes to bylo jasné. Vzpomenul jsem si na to včerejší povídání, na grilování u sestry na lávovém kameni, na sdílený nápad Jirky Štifta před už delší dobou. Griloval na solné desce. A dal mi nějaké rady. Cink (to bylo v hlavě)…

Celý článek »

A je to tady. Kousek, který je možno nazývat králem steaků, nebo alespoň jedním z korunních princů. Je to pořádný kus masa s kostí, a to znamená, že by měl chuťově vynikat nad každým jiným, který kost nemá. Protože, a to ví každý moula, maso od kosti je prostě chuťově nejlepší. Původně jsem tento text začal sestavovat, jakmile jsem ochutnal t-bone z vyzrálého telecího. Byl vynikající, ale to jsem netušil, že se takto náhodou dostanu k parádnímu kousku, a ještě navíc, v novém moderním hypermarketu firmy Ahold. Tedy takříkajíc v Albertu. Ne že bych byl kdovíjakým vyznavačem nákupů v takovémto typu obchodu, ale tu modernu jsem chtěl vidět, a ten fakt, že tam prodávají něco takového, jako je za sucha vyvěšené a vyzrálé hovězí, mne opravdu hodně zaujal i překvapil.

Celý článek »

Hovězí veverka, řeznická panenka, anglicky Hanger steak, francouzsky Onglet, italsky Lombatello. No a je to vlastně obecně známý pupek. Kousek co moc nenarostl. Většinou má okolo kila a je děsně fajnový. Já to v obchodě nikdy neviděl. A najednou dvakrát po sobě. Poprvé jsem sháněl něco jiného. Ale napodruhé, procházejíc Karlínem, jsem celý kus zahlédl ve výloze malinkatého řeznictví. A ta cena. Prostě jsem neodolal, a i když prodávalí pouze celé kusy, vzal jsem jeden sebou domů. A rovnou se informoval na původ toho masa. Samozřejmě, personál nepřipraven, vedoucí hledal dodáky. Až posléze mu došlo, že když to dostávají vakuově zabalení kvůli vyzrávání, bude asi nálepka na tom obalu. A taky že ano.

Celý článek »

Pravověrní poctivci pokoušející se vařit stejně jako domorodec v Indii, mne proklejou. Ale co, no. No nic, no. Já si prostě tu práci zjednoduším. Prostě jen proto, že příprava curry pasty z hromady koření a přísad mne nejen nebaví, ale výsledek dost nesnáším. Ono totiž to koření, sebelépe mleté, ve výsledku a v té pastě, připomíná mi v ústech písek. Křoupe to a je mně to odporné. Takže nic. Ani prd. A hotovou pastu z flašky. Nebo pytliku. K mání jsou jich stovky a anglická firma Pataks je jednoznačnou zárukou kvality. Tady máte výsledek…

Celý článek »