Archive for the ‘Recepty’ Category
Hovězí žebro pomalu dušené v pikantní rajčatové omáčce
Říjen 17th, 2012 | 
Napsal: 
Když jsem se konečně začal pročítat zahraničními weby o kuchařině, byl jsem notně překvapen, jaké úpravy používají lidé od Číny po Spojené státy právě při použití hovězího žebra. Zvláště pak grilování a pečení mne zaujalo. Na to ovšem nutno zakoupit maso velmi kvalitní a ne právě laciné. Krávou z Tesca za 80,-Kč/kilo to opravdu nevytrhnete. Další potíž je zpracování. Ty podivně "rozflákané" a beztvaré kousky stoletých krav jsou opravdu vhodné leda na tradiční vývar.
Rubrika 
Štítky: 
Uzená vepřová žebírka pečená s česnekem a kmínem
Tak tuhle dobrotu miluju odmala. Dodnes si jasně vzpomínám na dohadování rodičů, kdy otci bylo s naprostou pravidelností vyčítáno že je zase v troubě příliš vysušil. A byla to pravda 🙂 Táta uměl vařit. Moc dobře. Jen bohužel právě tahle dobrůtka byla v jeho podání poněkud dřevitá. Stejně jako bramboráky. Ty zase rád připaloval. No ale co? Sekanou uměl bezkonkurenční.
Rizoto v čínsko-vietnamském stylu
Z plece na přírodní řízky mi samozřejmě zbyly odřezky použitelné jedině jako nudličky. Okamžitá inspirace a rychlovka k obědu je na světě.
Tradiční přírodní vepřový řízek – rychlý, měký a šťavnatý
Koukám takhle v sobotu na Postřižiny a paní Maryška si po ránu k snídani opéká dva pořádné přírodní řízky. I jala mne chuť převeliká a já musel fofrem cestou z práce do obchodu, domů a šup dva kousky na pánev. A ať se to milovníkům zdravého životního stylu líbí nebo ne, s ohromnou chutí jsem se nacpal v půl deváté večer a hodinu na to pohodlně zalehnul do pelíšku. Mňam!
Minestrone zase jinak
Když jsem dostal od známého velikou cukinu, bylo mi okamžitě jasné, že skvělá Italská polévka Minestrone bude jedním z jídel, kam ji přidám. A protože je to polévka lehoučká a zdravá, neskutečně rychle připravená, nezůstalo u jedné varianty.
Hovězí žebro na hořčici a šalvěji
No považte, tohle krásné maso jsem přece nemohl hodit jen do polévky. A přitom je tak snadné povýšit chuť samotného hovězího žebírka. Stačilo jen položit jej solené a pepřené na hromádku cibule se stroužkem česneku, přidat lžíci Dijonské hořčice a větvičku šalvěje. Něco málo divokého koření a zalít teplým hovězím vývarem. Pak už jen pomalu, při 160°C dusit přikryté v troubě doměka. Hotové, pokrájené na plátky lehce opéci pod grilem a mezitím zredukovat šťávu.
Pirohy s masovo tvarohovou náplní
Kdysi dávno, v osmdesátých letech minulého století (hrůza času) pirohy připravovali v malém bufetu poblíž námestí Míru v Ostravě-Vítkovicích. Nepamatuju, že by tam na ně nestála fronta. A to fungovali už v šest ráno. No a nejlepší jsem jedl samozřejmě v Rusku, ve Volgogradu. Na ulici je tam Mongol balil umaštěnýma prackama do novin! Neskutečná dobrota. Tady v Praze jsem na ně ještě nikde nenarazil, pouze na Bubenském nábřeží, na okraji Pražské Holešovické tržnice je okénko, kde nabízejí docela chutné smažené bramborové taštičky s různými náplněmi. Chutné leč takříkajíc komečně upravené. Ty směsi uvnitř jsou spíše přesolené bláto. Něco jako ten prefabrikovaný humus jménem Fornetti (no, ne až tak hrozné).