Moje Dobroty

Ve světě houbové chuti jsou lidé rozděleni velmi jednoznačně. Buďto mají, nebo nemají rádi houby. Tento recept, ač velmi snadný a základní, je, myslím si, rozdělí jasně. Totiž, rozmixované žampióny po následném postupu jsou ve výsledku natolik houbové, že těm co neradi doslova roztrhnou hubu! Fakt síla v chuti. Sám jsem byl překvapen. O to více, že já se žampióny dělám kde co, ale nikdy krém pouze z nich.

Základem, světe div se, jsou žampióny. Ale samy o sobě to prostě nezvládnou. Tedy ne, že by nemohly. Chce to jen něco, něco, no něco, co podpoří jejich fajnovou chuť. Jako když přidáte do jahodového pyré několik kapek balzamika a citrón. Znáte?

Celý článek »

Křepelka je společné pojmenování pro 5 rodů hrabavých ptáků z podčeledě koroptve, která je součástí čeledě bažantovitých.

Nejdříve bych rád upřesnil jeden fakt. Firma Caillor tvrdí, že jejich produkce jedlých ptáků (teda ale výraz), je zásadně z farmářského chovu. Žádné klece. Zkusím jim to věřit a připravím si dvakrát křepelku. Koupil jsem balíček chlazených v akci za 129 peněz. A dále?

Není nic pro mne pitomějšího, než plánování menu. Nebo i jen postupu přípravy. Nedokážu se totiž rozhodnout jak to celé nakombinovat, a tak ve výsledku často končím pocitem, že jsem to promyslel málo, a chtěl bych do jednoho pokrmu nacpat vše co jen je, ale i není možné. Takže? Není nad okamžitý pocit, potřebu, improvizaci.

Takže co? Potřeba, pocit, improvizace. A nebudu vás otravovat soupisem surovin.

Celý článek »

Dobrý den a krásné vánoce vám všem. Dnes nechci přidávat vám návody a sobě pocit sebeuspokojení z dodaných receptů, které by mohly všechny navést ke správnému cíli. Tedy přípravě něčeho tak tradičního, jako je bramborový salát vánoční, nebo smažený kapr. Nene, tentokrát jen popis mého soukromí. Jak to šlo a prošlo v sobotu 24.12. u mne doma.

A sázka na jednoduchost. Nemnoho surovin, snadno připravitelné pokrmy. Polévka, v chuti jen hrách, smažená cibulka, mrkev a slanina. Bramborový salát bez experimentů. Zelenina u mne jedině čerstvá, samostatně vařená a majonéza ochucená staronově objeveným Ume octem. Tentokrát navíc lehká pikantérie. Domácí křenová pasta a zelené feferonky. No a smažené řízky. Kapr jen symbolicky, přesněji řečeno podkovy z tolstolobika. Styl jako v dětství u rodičů. K tomu mnohokrát letos tady zmíněné, kuřecí řízky ze stehen. Narozdíl od ryby smažené co nejkratší dobu. A stejně tak kousek vepřového. Na závěr jako každý rok několik chlebíčků jako ukončení večera a pořádná hromada cukroví. To jsem si objednal u kamarádky Adélky, a rovnou tady, na začátku, musím chválit. Strašně dobré.

Celý článek »

Tady není moc co sepisovat. Na tuto parádní polévku jsem si chuť ani čas neudělal v létě. Jak by bylo záhodno. Takže až nedávno a také dík potřebě sdělit něco do programu skutečně zdravá škola. Šlo vlastně o maličkost a poznámku mého šéfa v roli otce. Postěžoval si totiž, že jeho dcera, přivedena domů ze školky, stěžovala si na „ne dobrou“ polívku k obědu. Stejně tak to prý popsaly i vychovatelky. O co šlo? O boršč! Upřímně? Jen blbec vnutí malému dítěti něco podobného s očekáváním, že snad bude spokojeno. Doma možná. Ale vařeno ve velkém? Zelenina na hadry a přesto vcelku? Ani já už to moc nedávám. A je to tak snadné. Stačí použít mixér. Krémové polévky mají totiž ti naši mazlíčci rádi. Nemyslíte?

Celý článek »

Já tomu říkám růžová cibulka. Jen velmi zřídka se mi podařilo někde to ochutnat. Vždy mne napadlo zjistit co a jak. Stejně tak vždy jsem na to rychle zapoměl. Až nedávno a dík Antonínu Bradáčovi, nebo možná Jardovi Kozdělkovi při ochutnávce jejich kuchyně na setkání foodblogerů s Electroluxem, jsem si slíbil že tedy konečně. A je to tady. Strašně snadné a strašně dobré. Nejzajímavější na tom jednoduchém postupu je fakt, že to může mít mnoho chutí a forem. Záleží jen na dvou věcech. Kombinace v marinádě a různé styly krájení či krouhání cibule.

Celý článek »

Je to spíše jarní recept. Protože žemlová nádivka se spoustou bylinek k jaru patří. Ale já měl ten jediný kousek k dispozici nyní a tak neváhám. Plním, peču, jím a mlaskám si. Každopádně zajímavé je: nejen že tuto specialitku dnes nikde nepotkáte, ale já jsem ani nesehnal recept! Nikde. Tedy..??.. Né že by jako něco na tom webu vezdejším nebylo. Ale klasiku od Viléma Vrabce například jsem v jeho kuchařce nenašel. Santnerku doma nemám a tak teda jako nevím. No nic. Poradil jsem si sám a výsledek je zde. Tady. Teď…

Mimochodem. Můj táta každý rok kupoval a doma si boural velikého krocana. Klidně 14-16 kilo vážícího. Na tom je spousta kůže. Kam až moje paměť sahá (cca 1991) byl doma a připravován na různé způsoby. Tu kůži pak otec plnil sekanou. Páni a dámy, to vám byla dobrota neskutečná. Tak skvělá, že pekl toto jako specialitku, několik kusů, sestře na její svatební hostinu.

Celý článek »

Letošní sezóna zvěřiny je u mne opravdu bohatá. Vyzkoušel jsem dvě parádní úpravy divočáka a nyní srnčí gulášek podle momentálního nápadu. To vše naprosto neplánovaně. Nejdříve jsem si objednal u svého oblíbeného prodejce mražený balíček srnčího na guláš. Za dost zajímavou cenu. Než jsem se dopracoval k odnosu domů, překvapila mne kolegyně právě tím kančím. Takže mražené putovalo dál do mrazáku a použil jsem jej až nyní. A překvapilo.

Celý článek »