Moje Dobroty

A tady máte slíbený druhý, respektive třetí krůtí recept. Druhé je maso v pořadí jak jsem koupil a chtěl vařit. Krůtí maso. Opět. I když tentokrát se jedná o droby a ty příliš často nepřipravuji já, stejně jako většina lidí zdá se. Srdíčka jsou vděčná surovina. Poměrně snadno se čistí, dík velikosti těchto na rozdíl od kuřecích se dají půlit a to mi pak na talíři připadá zajímavější. Navíc, dík tomu se celkově lépe opracovávají. Podobně se nechají připravit i žaludky, ale ty já důrazně odmítám. Velmi špatně se čistí, často v nich křoupe písek a je to taková nevzhledná věc.

Jednoznačně, jestliže v už popsané prodejně natrefím také na krůtí jatýrka, jdu do nich. Opět jsou příjemně větší než kuřecí a lehce podobná králičím. Každopádně u mne jedině dva způsoby přípravy: na másle opékaná, nebo tradičně v trojobalu smasžená. Tak uvidíme…

Celý článek »

Inspirace jídelnou a následně pohledem do chladícího pultu u řezníka. To první probíhá už jedenáct měsíců průběžně. Jak v jídelnách nemusím většinu hrůz, toto jídlo jaksi snáším. Je připravováno v různých kombinacích masa a zeleniny téměř denně tam kde nyní pracuji a stravuji se. A není vyloženě špatné. Říkají tomu kuřecí, krůtí, drůbeží, vepřová pánev. Takový "rozdušený kaťáček".

To druhé byl okamžitý nápad při nákupu kousek od pracoviště a bude v dalším článku. Dlouho, předlouho jsem to jídlo nepřipravil. Krůtí srdíčka jako gulášek. Prozatím jen nápad v základní realizaci. Ale asi tak. Mimochodem prodejny masa Jiko, většinou v blízkosti stanic metra po Praze. Označil bych je jako ideální průměr pro každou hospodyňku i kuchaře bez přehnaných ambicí. Prostě, odtud chcete odnést domů nákup za rozumnou cenu. A ano, jsou lepší i horší jednotlivě. Jak kde a samozřejmě dle kvality personálu.

Celý článek »

Pod sýrovo smetanovou krustou s pestem.

Byla to jen narychlo večeře a plánoval jsem ty čtyři fotky uploadovat jen tak do facebooku. Na svou stránku pod profilem Pavel Míček. Jak už to tak bývá s tou pýchou pádu předcházející, přišlo mi to jídlo i fotky natolik hezké, že jsem si vše přišoupnul i sem. Už jen pro tu dokonalost v naprosté jednoduchosti. Kdysi dávno si to ode mne ráda dávala k večeři kolegyně a kamarádka. Pak jsem na léta pozapoměl a dnes jen proto, že zbylo z přípravy nedávného koláče. Tedy zbyl květák. A já krom jedné rychlovky, mozečku, neměl chuť na smažený. Tak tady prosím…

Celý článek »

A stejně jako posledně. Jediný pohled a zapomenuto pro co jsem opravdu přišel. Parádní, ukázkový kousek bůčku s kůží. S kůží! Tomu nešlo odolat. Obzvláště po tom posledním pokusu. Tento kousek je malinko libovější a na můj vkus vlastně příliš. Což se jistě projeví do výsledku. Ale snad…

Prostě jdu do toho. Nepříliš kořeněné maso si odpočine v lednici a vákuu týden. Jde mi primárně o fajnovou strukturu a chuť masa jako takového. Takže následující směs je jen o takřka špetkách.

Celý článek »

A to se ještě uvidí. Každopádně toto je typická ukázka stylu „já bych měl na něco chuť a ty to uvař“. Ale to nic. To je OK. On mne totiž kamarád tím požadavkem inspiroval. Že jako prej proč stále ten cibulový koláč a pórek? Má pravdu ten chlapec. Květák je skvělý nápad a…

To se, jak už napsáno, ještě uvidí. Recept i příprava patří k těm nejsnazším. Dokonce tak, že mohu jen doporučit večerní těsto k snídani druhý den, nebo ranní před cestou do práce a na luxusní večeři. Protože, věřte tomu, umíchání vyžaduje pouhých 5 minut vašeho času. Pak odpočinek v lednici. 1-24 hodin.

Celý článek »

Doba se mění, věci se mění, lidé se mění, já se měním. To poslední dík věku a životnímu stylu spíše k horšímu. Ale co se týče vztahu k určitým produktům, je to tak nějak…

Nevím. Divné se mnou? Nebo o vývoji a dospění? Jistojistě ale, kdyby se mne někdo zeptal před čtyřmi až osmi lety na kuřecí řízek, a myslím vyloženě tu českou klasiku, amaroun z kuřete, bez kostí a kůže, v krabičce z hypermarketu, byl bych dost hnusný a nekompromisní. Jenomže, ta doba se opravdu mění a já též.

Celý článek »

Takže tedy od začátku. Tohleto tady a poměrně nedávno si prohlédnul kamarád a kolega Rajko. Věren svému přístupu k životu si mne lehce podal a těžce poučil. Že totiž ona ta pljeskavica není jen tak nějaká placka masa. A že to dělám děsně malé. A že existuje něco jako Kajmak, nebo Kaymak – tradiční balkánská specialita, která se ale doma vemi špatně a zdlouhavě připravuje. Vy si najděte informace pomocí pana googla. Já jsem jako náhradu vmíchanou do masa použil hrudkovitý doma odleželý tvaroh. Což je možnost výslovně doporučená.

Ať je to jak chce a moje povídání s Rajkem dopadlo jakkoliv, chtěl jsem sebe poučit a jemu ukázat že umím. Primárně přizpůsobit se. Takže spousta hledání, stovky fotek na google a nakonec jedno video, které opravdu inspiruje. Podívejte se na to a já jdu do popisu svého přístupu.

Celý článek »