Archive for the ‘Recepty’ Category
Desátý chléb – pšeničnožitný pivní
Desátý jubilejní bochník jsem si opravdu užil a vychutnal. Konečně jsem se dostal do stádia, kdy mohu prohlásit, že alespoň v základu dokážu chléb připravit a upéci tak, jak si jej já a průměrný čech představujeme. Jistěže, profíci z řad pekařů a Maškrtnica například by asi měli nemálo výhrad, nicméně já i několik šťastlivců kteří ochutnali jsme opravdu spokojeni. Dnes tedy opět podrobný postup a navíc několik vychytávek pro zpříjemnění či usnadnění celé té krásné práce. A rovnou začnu fóliíí. No ano, fólií použitou namísto papíru. Ta mne totiž pěkně šokovala.
Takzvanou pečící fólii jsem chtěl pořídit už delší dobu. Zásoba papíru i nechuť nakupovat mne ale nijak nepopohnaly. To až ta příjemná náhoda tady. Dík dárku jsem mohl zkoušet a doslova zírat. Nejenže to funguje skvěle, ale…
Cizrnová pasta – Hummus
Cizrnová pasta je po celém světě známa a stále oblíbenější pod názvem Hummus. Já si tento svůj výtvor takto nazvat nedovolím. Základní součástí snad každého hummusu je totiž sezamová pasta Tahina. A tu já nemám k dispozici. Z prostého důvodu. Pixla stojí asi 100,- Kč a já si nebyl jist výsledkem. Takže bych nerad zbytek vyhazoval. No, dnes už to vidím jinak.
Jak jsem ale zjistil, dík velmi výrazné a příjemné chuti cizrny samotné, je konečný výsledek jen o fantazii kuchaře. Musím s nadšením poznamenat že napoprvé a s fantazií puštěnou opravdu naplno jsem vytvořil něco parádního a nemohl se nasytit. I bez Tahina pasty.
Drůbeží játra konfitovaná v sádle se šalvějí
Máte velkou chuť na dobrou játrovku, ale jen málo se vám chce složitě ji připravovat? A už se vám hnusí ty podivné míchanice v pixlách ze supermarketu? Popravdě, já je nekupuju opravdu hodně dlouho. Hotové u řezníka také stále méně. Ne vždy jsou opravdu chutné. Vím sice kam zajít, ale ne vždy to vyjde. Anebo jsou k mání specialitky tak drahé, že by se mi v krku vzpříčily. Tedy nakonec zbývá vlastní příprava. Zatím mne složité a přechucené paštiky pravidelně zklamaly. Takže jak? Jednoduše. To je to slovo a smysl. Drůbeží játra v troubě připraví se skoro sama.
Poctivá gulášová polévka na cesty
Domácí základ na klasickou gulášovou polévku je skvělá věc. Kdekoliv na výletě a dovolené stačí vysypat obsah do vroucí vody, přidat brambory a chcete li, pak i zahustit. Gulášová polévka je velmi oblíbená a není nutné, ba ani vhodné odpustit si ji jen proto, že nejste doma u sporáku. Nevhodná naopak je hlavně záměna za různé pytlíkovky, polotovary a rádoby hotovky z chladniček v hypermarketech. Ty si občas kupuje můj spolubydlící a tak mám možnost vyzkoušet. Páni to jsou ale drtidla chuťových buněk. A těch svinstev použitých jako náhražky. Neuvěřitelné.
Každopádně tady navazujeme na poslední nedávný text, rádoby italský recept na Bolognese. Jak jsem naznačil, semlít jen 300 gramů masa je u mne nesmysl. Nestálo by mi za to vytáhnout robota s mlýnkem ze skříně. Ale naopak. Mám li namleto, pak třeba ta gulášová poloévka…
Pasta Bolognese? Nee! Ale …
… no, mohl bych vám to tvrdit. Pasta Bolognese je ale tradiční a světově proslulá italská specialita. Takže já jí nebudu tu proslulost kazit po vzoru spousty českých rádoby kuchařů a nazvu toto jídlo prostě. Těstoviny s masovou omáčkou. Italský styl, česká kolínka a německý Gouda. Takový supermarketový mišmaš. Ale i tak, vězte že to co popíšu dále, je mnohem více Bolognese, než ty zrůdnosti které nám prezentuje běžné české pohostinství. Šunka, kečup, eidam. Brrr…
Čínské rýžové kroketky
Dík Petře jsem si vzpoměl posledně při přípravě vegeburgerů na tuto starou klasiku. Když jsem je, totiž rýžové kroketky vyzkoušel poprvé, měl jsem pocit objevitele. Nikdy nikdo v mém okolí o něčem podobném neslyšel stejně tak jako já. Takže proč ne. To až mnohem později, když jsem se začal vzdělávat, zjistil jsem, že to vlastně nic nového není a mezi mnoha čínskými, respektive asijskými dobrotami jsou moje rýžové kroketky a podobné pokrmy s mnoha různými názvy a více či méně shodnou přípravou velmi tradiční, starodávné a oblíbené.
Já na ně tehdy ale přišel opravdu náhodou a tím pádem získal dojem jakési exkluzivity. Jak naivní. Každopádně bývalé kolegyně z klubu Styx v Havířově by si možná vzpoměly. Ale je to asi 12 a možná více let 🙂
Telecí sarmale ve smetanové omáčce
Fajnové jídlo z telecího masa nemusí být nutně drahá záležitost. Telecí hrudí například stojí okolo 90. korun za kilogram a když jen oříznete maso z kosti, je ho dost na parádní mletou směs. No a ze zbytků samozřejmě připravte vývar. Ať už na podlití při pečení, nebo jemnou polévku. S lžicí jíšky, smetany a restované mrkve bude skvělá. A ještě ten název. Sarmale je Rumunský výraz u nás známější jako Sarma. Univerzálně jde o plněný list zelí, nebo vinné révy. Receptů je spousta a mne tenhle napadl při pohledu právě na to hrudí u řezníka na Žižkově. No a kombinace je takříkajíc nadnárodní.