Archive for the ‘Recepty’ Category
Kuře natřikrát a už zaseee…
No a co? Proč ne? Ať už mezi ně patříte (uctívače kuřecích prsíček z hypermarketu :O, či si kuře dáte jen tak náhodně podle vlastní chuti, musíte bezpochyby připustit že je to maso v zemi české nejoblíbenější. Alespoň podle prodejů a statistik z nich vytahaných. No, popravdě, vepřové zatím asi vede, ale ne příliš řekl bych. Obzvláště u mladých lidí. A kuřecí prsíčka? Hmm, to je poněkud trapný fenomén. Já jim však v posledních dvou letech přišel nejen na chuť, ale i na kobylku abych tak řekl. Když to s nimi umíte, jsou vlastně opravdu fajnová, přestože drahá. Ale skvělá prsa krůtí nenahradí ani omylem. No a příprava za pět minut? To nadchne každého. Nemyslíte?
Mimochodem, nenávidím statistiky. Dělají z lidí pitomce a otroky čísel. Odvádějí od kvality a opravdové produktivity! V práci, životě, ech…
Devátý chléb – pšeničnožitný s jogurtem
Po osmém pokusu jsem s nadšením opakoval a poněkud, ovšem jen mírně zklamán prezentuji devátý kousek. To zklamání je jen a pouze z jaksi menší nadýchanosti výsledného bochníku. Chléb jinak je výborný, to beze sporu. Jen jaksi mohl více zabublat. Myslím, že mohu vinit jen sebe sama. Fotil jsem do poslední chvíle, takže pro vás mám krásný bochník vyklopený z ošatky, který ovšem lehce spadl než jsem jej šoupnul do pece. Také jaksi nepomohlo zbytečně malé množství vody na zápar trouby. Myslím, že jsem měl dát jednou tolik. Ale já nejenže málo. Otvíral jsem abych přilil!
Opékaná játra z mladé jalovičky
Tohle nebude dlouhé a ani radostné. Játra nejsou příliš oblíbena v zemi české pokud to vnímám správně. No a navíc je právě toto příklad jak se nechat napálit řezníkem a jeho personálem. Bohužel.
Stavil jsem se do řeznictví pro dva kousky kuřecích prsíček o nichž budu psát hned příště. No a už na dveřích mne upoutala nabídka: jatýrka z mladé jalovice na minutky. Tak to teda jako jó. Musím ochutnat. Takže jsem ke kuřecímu přikoupil také dvě stehna, nějaké kostry na vývar a k tomu půlkilový kousek jater. A rychle s tím domů. Připravit k věčeři opékaná játra s bramborovou kaší.
Dýňový krém se zázvorem
Já ty dýně opravdu moc nemusím. Jenže! Nedávno mne zaujala gurmánka Šárka svou dýňovou hořčicí. To jsem prostě musel vyzkoušet. A podařila se opravdu výtečně. Vyzkoušet ji můžete a doporučuji. Návod je zde. No a před několika dny mne přakvapil známý, když mi v hospodě přinesl šálek své dýňové polévky. Opravdu fajnová, i když trochu výraznější dík vychucení. Navíc nepasírovaná a to já u krémové polévky nerad. Neodolal jsem a druhý den doma vyzkoušel další verzi. A výsledek?
Dýňový krém.
Podle mne nejlepší jakou jsem uvařil. Přitom maximálně jednoduchá, bez mouky a světe div se, chutnala převelice také spolubydlovi který je spíše na řízky a guláše. Takže jdeme na to.
Květákové karbanátky
Už nejednou jsem zmínil kapustové a na tyto jaksi zapomněl. Škoda. Dnes už jaksi květák nemusím. Přestává mi chutnat a obzvláště takto upravený. Bývalo ale pravidlem, poměrně dávno, že jsem květákové karbanátky a smažený květák připravoval jednou týdně. Miloval jsem ta jídla. Zárověň s tím jsem ale musel přítelkyni nachystat smažené žampiony, protože ona už tehdy květák nesnášela. Snad jedině syrový. To jsem nepobral dodnes.
Vegetariánské rýžové kari
Ale toto byla rychlovka. Zeptal jsem se znovu v práci kolegů jak na tom jsou v oblibě poctivého kari a hlavně když je toto připraveno z opravdu silně chutí a pálivostí vybavené pasty. Neměli námitek a projevovali se nemálo natěšeně. No tak co s tím? Asi je upálit tou silou jménem CURRY. Protože ale dva ze čtyř jsou vegetariáni milující indický styl a jedna dokonce veganka, pojal jsem to doslova vegansky. Víte jak to je?
Pro vegany totiž nesmíte do jídla přidat ani rybí omáčku. To už jaksi ubližujete zvířátkům. Že toto neberu je vám asi jasné. Nicméně vyhovět není nijak složité. Takže jdeme na to. Nic na tom není.
Králík ve smetanové omáčce s dýňovou hořčicí
Protože já králíčka rád, tuze rád. A tak jsem si v tento sváteční den připravil jednoduchý a přesto jedinečný oběd o nejž jsem se podělil se spolubydlou Janom. Navíc jsem využil novinku z minula. Totiž skvělou pikantní dýňovou hořčici dle inspirace od gurmánky Šárky. Jak už jsem psal, opravdu snadné vaření a to jak králík, tak ta hořčice. Králík má má jemné, šťavnaté a zdravé bílé maso. V mé kuchyni ale také jednu podmínku. Musí být zásadně pečený. Já prostě tohle masíčko zalité tekutinou a dušené nedokážu připravit. Může to být dobré, to asi ano. Ale ne tak jako pečené se slaninkou a česnekem. Tak se do toho pustíme. Počet porcí je variabilní. Jedno plecíčko na je docela málo, ale někomu postačí. Takže…