Moje Dobroty

…nemusí se nutně podobat uměleckému dílu. Hlavně když to chutná. Takže tentokrát frbrble jako od Laděnky. Tento už jednou provždy daný název nejenže zůstává, ale dnes jsem se pokusil napodobit i její přípravu. A že je to vážně brnkačka.

Celý článek »

V lednici se mi povaluje, považte dva měsíce srdíčko z hlávky kapusty zvící 200 gramů. Co s tím? Nějak jsem neměl chuť na bramboračku či jinou zeleninovou polévku. Zato jsem si vzpoměl jak oblíbené byly kapustové karbanátky v jednom bistru v Havířově kde v obědovém menu byly denně. A stejně tak denně si je lidi dávali. Tak proč je zase jednou nepřipravit doma. Ale…

Ten recept je stejně tak ošemetný jako je chutný výsledek. Posuďte sami.

Celý článek »

Čína z vepřového kolínka? No cococo? Chcete aby to chutnalo čínsky? Vietnamsky? Nevíte jak na to a bojíte se tuhého masa po rychlé úpravě ve woku? Duste to! A věřte že nejste li ortodoxní zastánci originální čínské potažmo dalších podobných asijských kuchyní, budete velice překvapení.

Celý článek »

Nenapadá mne jak jinak nazvat článek o mase jež je v této zemi jednoznačně nejkupovanější, nejchtěnější, nejoblíbenější. Prostě kuře. Vím ale jistě že si tu oblíbenost dík zdroji nezaslouží. Je to tak.

Na první větu mohu navázat jen tím, že je to maso natolik všestranně použitelné a používané, že je prostě zbytečné název jakkoli rozšířit. Na tu druhou smutným faktem. Bohužel jen malé procento kuřecího masa u nás nabízeného a hlavně žádaného zákazníky pochází z kvalitních chovů takzvaných šťastných kuřátek. Ten přívlastek mi přijde dost divný. Nicméně jasně vystihuje situaci těch zmíněných na rozdíl od klecových velkochovů.

Takže první resumé: lidi mají kuřecí rádi. To je fakt. Jsem si ale jist že hlavně pro jeho snadnou úpravu a cenu právě dík velkochovům. O opravdové podstatě vědí pramálo.

Každopádně já tady nejsem na moralizování ale, a to v první řadě na vaření. Takže chcete to? Máte to mít. Několik snadných receptů a postupů jak na něj. Na kuře.

Celý článek »

A jsou nejlepší jaké jsem kdy ochutnal.

Jen jsem nevěděl jak to dělá. Začalo to před více než třemi roky. Přišel jsem večer z práce domů a na stole v kuchyni neuvěřitelná hromada. A k tomu rovnou připravená restovaná slaninka s cibulkou. Tvaroh se zakysanou smetanou a hlavně bryndza se smetanou sladkou. No výber úžasný a ta chuť. Nikdy předtím mi tolik nechutnaly.

Upozorňuji že Jano neumí vařit! Nic krom tohoto. Ovšem takto. Kdyby jeden každý člověk na světě uměl jednu jedinou věc tak dokonale…

Takže jsem z něj začal tahat rozumy. No jo jenže, když on neumí vařit. Já s překvapením zjistil, že mi nedokáže ani popsat jak to dělá. Jaká používá množství surovin. Prostě jen "já smíchám to a tamto a pak to uvařím"… No hrůza. Další tři roky se nám nepodařilo synchronizovat čas tak, abychom se do toho pustili společně. Až tentokrát a na základu mé přípravy perkeltu uvedeného minule. Nakonec ještě bylo překvapení do polévky připravované už jeho babičkou.

Celý článek »

Tradiční český segedín nemusí být až tak tradiční a mouka je pak zbytečná. Nedávno mne ten novácký tajtrlík Hruška natolik otrávil že jsem se sám zamyslel nad přípravou guláše ze čtyř základních surovin a několika málo ingrediencí na doplnění či snad zvýraznění chuti. A ten jeho hnusný masox to jistojistě nebude. Protože tyto čtyři potraviny samy sebe navzájem doplní takovým způsobem že tuk, koření a vývar budou už jen finální tečkou.

A protože jde o výraz protestu, odporu k pitominám veskrze odporným, snažil jsem se jak si jistě povšimnete o jedno podstatné. Totiž nejen jednoduchost a ladnost kombinací surovin. Ale také o logiku a ohleduplnost k tradicím. Proto jsem například do gulášku nezavařil primárně zamýšlenou rýži nebo kuskus. Šlo by to. Ale nepatří tam historicky. Hlavně ta rýže. Kuskus by šel, ale jak tradice praví: těstoviny jako příloha, ne do pokrmu samotného. Samozřejmě jde o pouze tento můj recept. Jinak souhlasím s obojím a to úplně klidně. S čistým svědomím.

Celý článek »

Dokonalá svíčková od Blahuty a možnosti které v kuchyni nabízí mne přivedly k pokusu. Připravit si malý steak a nechat vychladit. Výsledkem měl být kousek roastbeefu který bude použitelný na sendviče. A byl. Naprosto skvělý a já dík jemu zjistil že to co nemám v přílišné oblibě zatepla, tedy steak jako takový je opravdu výborné a mně vyhovující v podobě nářezu na housce či jen tak na talíři kdy housku a salátek přikusuji. Takže malé opakování a výsledek vpravdě parádní.

A ještě pro upřesnění – mohl jsem si samozřejmě připravit pořádný kus roastbeefu, jenomže tak moc rád jej nemám a taky by mně bylo líto si to maso neužít ještě jinak. Tak jdeme na to.

Celý článek »