Archive for the ‘Recepty’ Category
Rýže – správně připravená, voňavá a chutná
Březen 2nd, 2014 | 
Napsal: 
Stejně jako knedlíky dříve v jednom sjednoceném článku dnes přidávám základní postup na přípravu opravdu chutné a neskutečně voňavé rýže. Mnohokrát už tady zmíněný a vyžadující vlastní prostor. Dík své kvalitě a hlavně pro snazší dohledání i připomenutí když pozapomenete.
Tři porce
Příprava rýže je u mne daná. Jednou pro vždy. Na teplém olivovém oleji s máslem nechám zesklovatět jemně pokrájenou šalotku nebo cibulku, vmíchám 200 mililitrů rýže (čtete správně – odměřuji na mililitry), ochutím polovinou lžičky soli a zaleju 300. mililitry vroucí vody. Pod poklicí na nejmírnějším plamínku nechám vodu dokonale vsáknout a pak už jen v teple dojít.
Rubrika 
Štítky: 
Slepička na divoko se šalvějí pomalu dušená v troubě
Když jsem nedávno opět připravoval slépku na smetaně a zmínil že její maso se snadno blíží tomu divokému ptáku jménem bažant, ani mne nepadlo že tento následujcí recept pošlu do soutěže. Jeden mail, odkaz od kamarádky a je tady. Je to až s podivem jak jsem si oblíbil tu obyčejnou českou slípku používanou v naší kuchyni už léta spíše jen na polívku. Tedy vývar. Přitom já ji mám každopádně raději v nějaké šťávě či omáčce a ten vývar spíše hovězí. To ale neznamená že jej nepřipravím i z toho ptáka. Přijde mi totiž zbytečné vrazit to do pekáče celé. Raději mám pěkně upravené porce. No a ten zbytek tedy na bujón.
Odkaz na soutěž: Vyhrajte s Multicookerem… a dále už postup přípravy…
Záhorácký závitek z krkovice a šťouchané brambory
Pouze tři chutě charakterizují tento snadno připravitelný a skvělý pokrm. Vepřové maso lehce sádelnaté, kysané zelí a restovaná cibulka. Co je ale nejlepší, všechny pěkně prolnuté v jednu příjemně českou. No a šťouchané brambory to celé jen podtrhnou.
Pravda, původně je v receptuře použit a zamýšlen bůček. Protože to ale s tím sádlem nechci přehánět považuji použití krkovičky za ideální a dík její konzistenci po upečení prostojednoduše skvělou volbu.
Kapie sterilovaná ve sladkokyselém pikantním nálevu
Jak tak koukám, příspěvek o kapii napsaný loni v červnu je jaksi nepovedený. Prostě to není vono. Také později získaný recept na vynikající nálev získaný od paní Gity tomu dost chyběl. Takže ještě jednou a lépe. Oprava 🙂
Výroba, nebo chcete li příprava spousty lahví s okurkami, kapiemi, zelím, čalamádou, feferonkami a kdoví čím vším ještě opravdu není moje doména. O tom že bych si snad syslil desítky sklenic s marmeládou a ovocem si nechejte zdát. Asi by mne nebavilo strávit v létě čtrnáct dnů zavařováním a vším co k tomu patří. Na druhou stranu jsou ovšem produkty v kuchyni nenahraditelné. A tou je každopádně kvalitní sterilovaná kapie. Ta z obchodu je většinou bláto pouze kyselé chuti nevhodné k jídlu i dalšímu využití. A protože ji vlastně nijak zvláště nemiluju nýbrž pouze občas potřebuji do pokrmů kde je opravdu nenahraditelná (holandský salát), nechystám nic do zásoby. Prostě si udělám jednu či dvě sklenice nárazově a podle potřeby.
Mrkvová polévka s hlívou a krupicovým drobením
Náhodná připomínka kolegy v práci, okamžité zalíbení v převelice jednoduchém receptu podpořené veskrze příjemnou zkušeností z první přípravy doma. Tři jednoznačné důvody proč se s vámi podělit o tuto dobrotu.
Kolega Robert si při povídání o houbaření vzpoměl na dvě podstatné věci. Že totiž u nich v rodině se několik lidiček vyzná i v houbách jako je Kotrč, nebo Čirůvka fialová a z těchto už jeho babička připravovala celou rodinou velmi oblíbenou polévku. A jak už jsem naznačil, je to až směšně snadné vaření.
Pikantní salát s párkem
Bylo nebylo, dost dávno tomu, vypravili jsme se s manželkou a psem vždy v sobotu dopoledne na nákup do tržnice na náměstí SNP v Ostravě – Zábřehu. Ještě před ním jsme ale chodili do místního poměrně slušného lahůdkářství na snídani. Popravdě už ani nevím co si ráda dávala ona. Já ale poměrně dost dlouho držel tradici a objednával si něco co snad tehdy nazývali vídeňským salátem. Nejsem si ale jist tím názvem. Každopádně mi tehdy a po tomto pokusu i dnes chutná ta sladce pikantní rajčatovo párková směs. Já vím, žádný vrchol kuchařkých umění to není, ale…
Tehdy jsem netušil jak se připravuje a postup si upravil. Dnes už vím, že opravdu šlo o vídeňský salát, jemuž je podobný neapolský. Znám oba recepty, nicméně u toho svého zůstávám dík úpravě postupu.
Slepička na smetaně pečená v základu s hovězím morkem
Dlouho jsem neměl slepičku a protože toto zralé maso považuji dík výraznější chuti zlehýnka blížící se bažantovi za chutnější a zajímavější nežli kuře, vypravil jsem se do obchodu pro svou oblíbenou francouzsku. Bohužel, neměli. Takže malá změna a kousek o váze 1300 gramů z českého chovu. A víte co? Nebyl jsem zklamán. A ano, vím, slíbil jsem už několikrát že následná slepička bude ve verzi Coq au vin, tedy kohoutek na víně. No jo, jenže když já tu českou na smetaně mnohem radši 😛
Jako vždy i tentokrát nemám potřebu ani chuť jen slípku rozporcovat a naházet do základu. Chci krásné porce a z těch ošklivějších kousků polévku. Prostě dva v jednom. Nebo z jedné. A protože vývar nikdy nepřipravuji v malém množství dokupuji hromádku kuřecích skeletů. Navíc ale jsem tentokráte přidal kost zbavenou morku. Páč s tím mám jakési oumysly.