Moje Dobroty

Nijak jsem nepátral po původním významu těch slov, pravidelně ale sleduji, že v obchodech jsou používána obě, zatímco lidé, zákazníci, kolegové, používají vlastní volbu. Pakliže vědí, co je to vlastně za jídlo. Já si navykl na výraz huspenina. A nedokážu si uvědomit kdy, proč..??..

Huspenina je nádherným, dokonalým příkladem pojmu od "rypáčku po ocásek". Nebo jak řekl kdysi a mnohokrát potom Zdeněk Pohlreich (i mnoho dalších) u hovězího, "od čumáku po ocas". Prostě beze zbytků.

Já mám huspeninu moc rád. Raději než tlačenku. Je výborná chuťově, jednoduchá v přípravě, snadno kombinovatelná do nejrůznějších výsledků. Takže letos poprvé pokus. Uzené vepřové kůže z luxusní pražské šunky. A to je teda dílo.

Celý článek »

Takové to vše v jednom a snadno a hlavně co mi pohromadě chutná. Netřeba extra připravovat. Omáčka i polévka. A celá letošní bohatá houbová sezóna je u mne zastoupena touto maličkostí. Páč jet někam do lesa? Není čas ani chuť. Taky ta lenost…

Celý článek »

Poslední dobou sleduji stále stoupající kvalitu výtvorů foodblogerů. Co se curry týká, pak Nuselská kuchta a její asijská kuchyně budiž nám vzorem. A Kamu, jejíž invence ve všem co podniká, a hlavně v nové super kuchařce, to je kapitola sama pro sebe. Já jedu opačným směrem. Jako kvalita jo. To každopádně. Ale “vocaď pocaď”. No a za kvaitu narychlo považuji už několikrát tady zmíněné hotové omáčky Patak´s. Zajímavější než jejich letitá existence, je dnes fakt, že v českých prodejnách Iceland to prodávají za třetinu mně běžně známé ceny. Takže ta následující například, mne vyšla na 39 kaček. A protože já nerad tu velmi výraznou originální chuť, vystačí mi tak asi na šest porcí jídla. Tohle napoprvé byly tři.

Celý článek »

Inspirace kebabem a Tureckou kuchyní. Celé to začalo tím článkem tady. Po jeho přečtení jsem navštívil zmíněnou restauraci Mangal a velmi rychle odešel. Neměl jsem chuť jít na kebab do klasické restaurace s obsluhou, kde porce stojí okolo třísetpadesáti kaček. Pak jsem si vzpoměl, že docela blízko je Istanbul Kebab. Ten, nejen že tady funguje přes 20 let. Ale pro mne má zvláštní historii. Totiž, když jsem dorazil před deseti lety do Prahy, přímo z britského Bratfordu, kde Kebab nabízeli nejčastěji Pákistánci, a s holým zadkem, naprosto bez peněz, jen tak bloumal ulicemi, zahlédl jsem tuto restauraci. Vypada autenticky a já si ji hodlal zapamatovat. Podařilo se. Navštívil jsem ji.

Celý článek »

Solné desce prosím. Já na to úplně zapoměl. A dík své ukecanosti si opět připoměl. Páč jsem cosi popisoval kolegyni Kátě a už to bylo. Teda, spíše až ráno druhého dne. Taky to tak máte? Ty nejlepší nápady já dostávám ráno v posteli. Ale ne jen tak, když vstávám do práce. Brrr! To teda nee. Ráno, probuzení a ještě se zavřenými víčky první myšlenka. Dnes mám volno. A už to frčí. Už vymýšlím co, kde, s čím a s kým…

No a dnes to bylo jasné. Vzpomenul jsem si na to včerejší povídání, na grilování u sestry na lávovém kameni, na sdílený nápad Jirky Štifta před už delší dobou. Griloval na solné desce. A dal mi nějaké rady. Cink (to bylo v hlavě)…

Celý článek »

A je to tady. Kousek, který je možno nazývat králem steaků, nebo alespoň jedním z korunních princů. Je to pořádný kus masa s kostí, a to znamená, že by měl chuťově vynikat nad každým jiným, který kost nemá. Protože, a to ví každý moula, maso od kosti je prostě chuťově nejlepší. Původně jsem tento text začal sestavovat, jakmile jsem ochutnal t-bone z vyzrálého telecího. Byl vynikající, ale to jsem netušil, že se takto náhodou dostanu k parádnímu kousku, a ještě navíc, v novém moderním hypermarketu firmy Ahold. Tedy takříkajíc v Albertu. Ne že bych byl kdovíjakým vyznavačem nákupů v takovémto typu obchodu, ale tu modernu jsem chtěl vidět, a ten fakt, že tam prodávají něco takového, jako je za sucha vyvěšené a vyzrálé hovězí, mne opravdu hodně zaujal i překvapil.

Celý článek »

Hovězí veverka, řeznická panenka, anglicky Hanger steak, francouzsky Onglet, italsky Lombatello. No a je to vlastně obecně známý pupek. Kousek co moc nenarostl. Většinou má okolo kila a je děsně fajnový. Já to v obchodě nikdy neviděl. A najednou dvakrát po sobě. Poprvé jsem sháněl něco jiného. Ale napodruhé, procházejíc Karlínem, jsem celý kus zahlédl ve výloze malinkatého řeznictví. A ta cena. Prostě jsem neodolal, a i když prodávalí pouze celé kusy, vzal jsem jeden sebou domů. A rovnou se informoval na původ toho masa. Samozřejmě, personál nepřipraven, vedoucí hledal dodáky. Až posléze mu došlo, že když to dostávají vakuově zabalení kvůli vyzrávání, bude asi nálepka na tom obalu. A taky že ano.

Celý článek »