Moje Dobroty

Archive for the ‘Skutešně zdravá škola’ Category

Tak na tuto přípravu jsem myslel poslední nejméně tři roky. Smutná story. To je furt plánování, málo času, často i chuti pustit se do přípravy něčeho neznámého. Jenže! Ono je to taky o opravdovém přístupu. Mohl jsem několikrát vyzkoušet rychle uvařit cizrnu a pustit se do přípravy Hummusu. Nebo dokonce jen slít nálev z konzervy a připravit rychovku. Mohlo to být i docela chutné. Vždyť to tak dělá kde kdo a jsou spokojení. Ale! Já chtěl něco onačejšího. Takříkajíc originál. Takže následující řádky z přípravy můžete klidně přeskočit, pakliže jste na tom s leností stejně jako často já. A neuděláte nutně chybu. Rychlovka na konci je dost fajn a ušetříte velkou spoustu času. Protože…

Celý článek »

Fakt. Nekecám. Od loňských vánoc jsem si doma připravil už čtyři kusy a jsem opravdu nadšen. Kapr mi stále nejede. Ale tolstolobik, se svým středně tuhým, čistým a chuťově jemným masem, to je jiná liga. No a když mi z nějakého důvodnu u pultu s čerstvými rybami prezentují částěčně vykostěné filé za pouhých 123,- Kč / kg, je to asi jasné.

Mimochodem, tomu nepříliš chuťově výraznému masu dokonale sluší slanina. Obzvláště ta anglická na opékání. Gammon například. Poměrně slušnou kvalitu seženete v řetězci anglických obchodů Iceland. Ale raději vemte tu chlazenou. Mražená je nic moc. Nejdete ji také v chlaďácích Mark & Spencer. Ale ta podle mne nestojí za nic. V britském Tescu koupíte balíček za méně než libru. Tady to nabubřele valí za stovku.

Celý článek »

Dhal (dál) jsem ochutnal poprvé před asi dvěma roky. V řetězci rádoby indických vegetariánských bister Dhaba Beas. Ta jsou tak trochu paradoxem. Jsem zvyklý na to, že v podobných řetězcích mají receptury nastavené tak, aby každá pobočka připravovala stejné jídlo. Tihle ale ne. Takže Dhal, který jsem si oblíbil v lokalitě Praha – Vyskočilova, jsem neměl už podle pohledu chuť jíst ve Vladislavově.

Každopádně, občas jsem si přečetl nějaký ten receptík, nedávno popřemýšlel a to co bude následovat sestavil během desíti minut z hlavy a podle stavu lednice (spíže). Jak je níže popsáno, jde o spíše jemnou českou variantu. Pikantní, ale ne ostrou a výrazně kořeněnou. Myslím, že budete spokojeni s tou fajnovou chutí.

Celý článek »

…Ume ocet či Tahini pasta jsou parádním doplňkem a v Indii je jako doma.

Mně červená čočka zachutnala napoprvé a stala se pravidelnou součástí jídel. Loni v létě například, jsem připravil oběd návštěvě. Sestře, švagrovi a jejich synovi. Hummus z červené čočky podle Kokešky. Zajímavé je, že její recept jsem na podzim nahradil pokusně mnohem snazším a jen zíral. I když pouze ze tří surovin, opravdu skvělý výsledek. No a nakonec mezi svátky jsem to dotáhnul k jednoznačnému výsledku. Bez červené čočky už nechci fungovat.

Celý článek »

Ve světě houbové chuti jsou lidé rozděleni velmi jednoznačně. Buďto mají, nebo nemají rádi houby. Tento recept, ač velmi snadný a základní, je, myslím si, rozdělí jasně. Totiž, rozmixované žampióny po následném postupu jsou ve výsledku natolik houbové, že těm co neradi doslova roztrhnou hubu! Fakt síla v chuti. Sám jsem byl překvapen. O to více, že já se žampióny dělám kde co, ale nikdy krém pouze z nich.

Základem, světe div se, jsou žampióny. Ale samy o sobě to prostě nezvládnou. Tedy ne, že by nemohly. Chce to jen něco, něco, no něco, co podpoří jejich fajnovou chuť. Jako když přidáte do jahodového pyré několik kapek balzamika a citrón. Znáte?

Celý článek »

Tady není moc co sepisovat. Na tuto parádní polévku jsem si chuť ani čas neudělal v létě. Jak by bylo záhodno. Takže až nedávno a také dík potřebě sdělit něco do programu skutečně zdravá škola. Šlo vlastně o maličkost a poznámku mého šéfa v roli otce. Postěžoval si totiž, že jeho dcera, přivedena domů ze školky, stěžovala si na „ne dobrou“ polívku k obědu. Stejně tak to prý popsaly i vychovatelky. O co šlo? O boršč! Upřímně? Jen blbec vnutí malému dítěti něco podobného s očekáváním, že snad bude spokojeno. Doma možná. Ale vařeno ve velkém? Zelenina na hadry a přesto vcelku? Ani já už to moc nedávám. A je to tak snadné. Stačí použít mixér. Krémové polévky mají totiž ti naši mazlíčci rádi. Nemyslíte?

Celý článek »

Já tomu říkám růžová cibulka. Jen velmi zřídka se mi podařilo někde to ochutnat. Vždy mne napadlo zjistit co a jak. Stejně tak vždy jsem na to rychle zapoměl. Až nedávno a dík Antonínu Bradáčovi, nebo možná Jardovi Kozdělkovi při ochutnávce jejich kuchyně na setkání foodblogerů s Electroluxem, jsem si slíbil že tedy konečně. A je to tady. Strašně snadné a strašně dobré. Nejzajímavější na tom jednoduchém postupu je fakt, že to může mít mnoho chutí a forem. Záleží jen na dvou věcech. Kombinace v marinádě a různé styly krájení či krouhání cibule.

Celý článek »