Moje Dobroty

A stejně jako posledně. Jediný pohled a zapomenuto pro co jsem opravdu přišel. Parádní, ukázkový kousek bůčku s kůží. S kůží! Tomu nešlo odolat. Obzvláště po tom posledním pokusu. Tento kousek je malinko libovější a na můj vkus vlastně příliš. Což se jistě projeví do výsledku. Ale snad…

Prostě jdu do toho. Nepříliš kořeněné maso si odpočine v lednici a vákuu týden. Jde mi primárně o fajnovou strukturu a chuť masa jako takového. Takže následující směs je jen o takřka špetkách.

Celý článek »

Doba se mění, věci se mění, lidé se mění, já se měním. To poslední dík věku a životnímu stylu spíše k horšímu. Ale co se týče vztahu k určitým produktům, je to tak nějak…

Nevím. Divné se mnou? Nebo o vývoji a dospění? Jistojistě ale, kdyby se mne někdo zeptal před čtyřmi až osmi lety na kuřecí řízek, a myslím vyloženě tu českou klasiku, amaroun z kuřete, bez kostí a kůže, v krabičce z hypermarketu, byl bych dost hnusný a nekompromisní. Jenomže, ta doba se opravdu mění a já též.

Celý článek »

Příprava  pečení domácího kváskového chleba je záležitost zdlouhavá, vyžadující trpělivost a jistou dávku zkušeností. Já peču jen průběžně a to vše tady sbírám právě dva roky. Od 9.6.2014. Letí to a dnes mám vymakanou recepturu včetně postupu který vyhovuje mně. Pomalu to pokouším, zkouším specialitky. Tou zásadní je chléb s velkými oky ve střídce.

V základu trvá vždy stejně příprava kvásku, neboli prefermentu – 12 hodin. V další fázi od přípravy těsta je to v průměru 5-6 hodin k sázení do pece. Jiná možnost je ale lednicové kynutí. Tam po 90. minutách vkládáme prohnětené těsto buďto rovnou v ošatce, nebo já v olejem poprášené míse na 6-12 hodin odpočívat při nějakých 8°C.

Celý článek »

Tak tohle si nemohu odpustit. Naše známá Koko na Streamu spustila svůj nový projekt. No, nový. To byl v únoru na první letošní náplavce, když servírovala vývary do kelínku. A já ochutnal, a o tom psal a jí dal za tu dobrotu květinu. A včil už teda, zdá se, hotový projekt a začátek nové éry. Koko podnikatelka. Udělala přesně to, co například borci z Konečně vývar. A na co já nenašel odvahu. Ten důvod si klidně poslechněte ve zmíněném videu. Já jaksi nevládnu profi kuchyní, ani kamarádem, který by mi ji zapůjčil. A proč tento text? Anketa?

Celý článek »

Kolegyně povídala, já poslouchal, doma pokus a tady to máte. Rychlovka děsně dobrá. Hlavně když nechcete stát u plotny a na dvou pánvích pro rodinu smažit. No, ono v tom vedru taky, že jo, a vůbec…

Já to prubnul v půl deváté večer po příchodu z práce včera a dnes už to sem peru. Páč rychlovka, ušetření práce a i když lehce odlišné fajnové tak, že jsem sežral najednou celou dávku. Což umne není zvykem.

Celý článek »

Zahuštěno celerem namísto mouky a podávané s netradiční přílohou. No, přílohou…

Ovečka vřesová z chovu mé sestry a jejího muže se mi už dvakrát osvědčila. Takže napotřetí krásný kousek, ořech z kýty a pomalá příprava v silné šťávě z pouze několika základních ingrediencí. Prostě jsem to nechtěl přebít nějakým kari a podobně. Musím přiznat, že mám stále větší problém s vymýšlením něčeho zajímavého, alespoň trochu překvapivého. A stejně tak i s konzervativností. Nemám příliš rád zmíněná kari. Nevařím modernu. Tedy všechny ty „překrásné“ šmakouny, tibetské houbičky, zrní a kdovíco dalšího. Nemám nic proti zdravému způsobu života a stravování. Nehodlám ale ustoupit od návyku a spokojenosti. Takže klasika, která naštěstí prožívá boom.

Celý článek »

Tak a je to tady zase. Stará a dávno z našich pamětí vymazaná klasika. Mně ji kdysi dávno a tak nějak mezi řečí připoměla máma. A že prý to doma připravoval její táta. No, já vám na ni poprvé zíral, nevěřil a zapoměl. Jenomže jakousi shodou okolností jsme se po čase dokecali opět k tomuto tématu a mně začalo vrtat hlavou. Primárně to byla jednoduchá otázka. Proč? Když to máma tak vychvaluje jsme mívali doma vždy jen ty dušené s rýží? Že snad, prý, by to otec nejedl. Taková blbina. Ty dušené nejedl taky, když věděl co to je. Jenže máma ho ukecala na játra. A on na to skočil 😀

Celý článek »