Český česnek a česneková pasta
A rovnou říkám: česnekovou pastu normálně a běžně nedělám. Není nad čerstvý stroužek. Ideálně buďto rozpláclý plochou nože a posekaný, nebo utřený. Na to už delší dobu používám toto krásné udělátko od Tescomy. Jenže…
Když se mi do rukou dostane mladý česnek s ještě zelenými výhonky neodolám. Tu česnekovou pastu si připravím.
>> Výhonky sloupnu z tuhé horní usychající vrstvy a umelu na nejjemnějším mlýnku. Promíchám se solí a olivovým olejem a ještě ve skleničce dalším zakápnu. Podobně lze připravit pesto v moždíři. Na přímé dochucení to moc není. Ovšem při vaření guláše do základu, nebo nakládání masa právě tak akorát. Nevyhazujte dobré věci. Lze je skvěle využít.
A kdyby někoho napadalo protestovat názory typu: zelené výhonky jsou špatné na trávení, dokonce snad jedovaté, nebo že z nich má větry…
Já tvrdím: nejsou moc dobré na přímé použití, ale při vaření a tím pádem dostatečném tepelném zpracování jen dodají chuť a neublíží ani nemluvněti…
Když tak tohleto sepisuji, uvědomuji si jednu důležitou věc
Dobře že přemýšlím a vařím sám za sebe. Kdybych poctivě četl kuchařské knihy a www stránky, nenapíši sem za ty skoro už dva roky ani slovo. Vše podstatné totiž bylo dávno napsáno a popsáno. A tak děkuji všem kdo mi do stránek nahlédnou a dokonce napíší. Snad to nedělám zbytečně.