Moje Dobroty

Když jsem byl mladej a hloupej, myslel jsem si, že volba povolání spojená s výběrem studia je takříkajíc na celý život. Koukám na třetí díl básníků, slyším klasickou hlášku Ondřeje Vetchého a uvedomuji si, jaká je to blbost. Komu z nás se podaří vybrat si to pravé ořechové a celý život zůstat věrný? Přemýšlím si a při tom všem připravuji chlebíčky pro Míšu.

Míša, mně převelice milá, je jedlík k pohledání. Nejí nic co nezná a mně dlouho trvalo poznat její zvyky natolik, abych mohl uvařit bez vyptávání a věděl, že bude jíst bez připomínek. Když se pak zadaří, likviduje moje dobroty s vehemencí tygra a bez diskuzí. Prostě jí chutná. Před několika dny, v divadle, v přestávce představení Garderobiér si přesně takto podala tradiční šunkový chlebíček a já měl jasno. V pondělí, tedy dnes, jí a kolegyni Hance do práce přinesu hromadu doma připravených.

A tady je to poslání z prvního odstavce. Netřeba hledat v první volbě konec všeho. Naopak. Může z ní být láska na celý život a obživou stát se? Počítač? :O

Chlebíčky pro slečny a radost

Brambory ve slupce vařené večer, předem. Majonéza jako první, ráno po probuzení. To dnešní bylo tak nějak příjemné. Do chvílemi slunečného dne…

A to se pak dobře funguje. Takže, brambory strunkou do mísy…

K tomu vařená zeleninka, zchlazená ledovou vodou aby zářila barvami. A telefon Míše. Zdali je opravdu na svém místě v práci a já nepřijedu zbytečně?

Vše je jak být má a tak pokračuji. K tomu okurky a pórek…

Sůl a pepř, promíchat…

Majonéza a podmáslí. 3:1. Bez dalšího vychucení, páč majonéza může být a je silně ochucená…

Opět promíchat…

A odpočinek při pokojové teplotě…

Hodinka mimo, pračka, sprcha a začínám s chlebíčky…

Po sprše nákup u řezníka za rohem. Šunka, Kostelecký uherák, jakýsi český sýr typu Ementál…

Pomalu to nandávám na veku. Klasická, hotová, krájená, balená…

Na salát šunka, na máslo (Rama) sýr a salám….

Na šunku vajíčko natvrdo vařené a sardelovou pastu. Někdo to nemá rád a Míša pěkně držkovala. Pro mne ale rodinná tradice…

Na salám se sýrem papriková pasta. Dobrůtka pikantní a chutná. Moje dobrota. KAždopádně sterilované okurky a paprika (kapie) kam jen to jde…

Další z hromady nápadů a pitominek, které jsem ani nechtěl přidávat sem. Na stránky. Na druhou stranu ale, bylo mi líto nepodělit se a šoupnout fotky jen na Facebook. Už jen proto, že sledovat ty dvě jak si mlaskají, bylo pro mne zadostiučiněním, jaké jen tak a třeba u toho počítače nepoznáte. Protože naživo. Takže ve výsledku musím poděkovat já vám milé slečny 😀

Míše a Hance MDMP

Sdílejte...

• 
•