Moje Dobroty

Tak a je to tady. Oslovila mne, na základě dříve zveřejněného článku Chytrá vejce -Tekutá vejce paní Juliana Fischerová z PR agentury Comunica, která zastupuje výrobce tohoto produktu firmu Framagro.

Celý text emailu

“Dobrý den,
zachytili jsme na vašem blogu článek o produktu jednoho z našich klientů, firmy Framagro. Pod článkem se rozvinula zajímavá diskuze a zjevně toto téma lidi zaujalo.
Rádi bychom vám nabídli naše produkty na zkoušku s tím, že byste si mohl třeba poopravit mínění, případně je znovu zhodnotil:) Jedná se opravdu jen o čistá vejce, i když samozřejmě, ono dokonalé promísení konzistenci ovlivní.
Nakonec aktuální informace ohledně zmiňované ceny – vajíčka nyní stojí kolem 19,50 Kč – 250ml balení a větší 500ml balení vás vyjde na 34 Kč. Jak už jsme psali v komentáři, tím, že Framagro patří pod Begokon, vejce máme kvalitní a tak čerstvé, jak jen je to možné.
Opravdu se nejedná o chemicky upravený produkt plný náhražek, podobný ve článku zmiňovaným "masným produktům". Pokud byste měl o vyzkoušení vajíček zájem, prosím, ozvěte se, rádi vám je doručíme.
Děkuji za váš čas a přeji krásný podvečer J. Fischerová”

               

 

Co dodat? Nabídku jsem přijal a dnes, 4.7.2013 mi pán z Framagra přivezl krabici obsahující 4 balení o obsahu 250 ml, 2 krabičky po 500 ml a 2 ks v plastu a zdá se že vakuu balených vařených vajec. Navíc velmi fundovaně odpověděl na několik mých dotazů, z nichž jeden ihned předávám. Totiž informaci o způsobu (provedení) pasterace. Nechápal jsem jak může být vajíčko pasterizováno a udržet svou kozistenci při citlivosti jakou na vyšší teplotu má. Teď už vím, že jde o proces odlišný od nížepopsaných postupů u mléka.

 

Vejce, tedy jeho tekutý obsah je zahříván jen na relativně nepříliš vysokou teplotu a ta udržována delší, ovšem přesně stanovenou dobu. Dosti choulostivý a pouze dík moderním technologiím použitelný postup.

 

Pasterace mléka

Dříve bylo veškeré mléko, které jde do obchodů pasterováno (ať už to, které pijeme, nebo to, z kterého se vyrábějí mléčné výrobky). Dnes se hojně používá metody UHT (Ultra High Temperature) s následným aseptickým balením, která sice trochu mění chemické a senzorické vlastnosti produktu, ale zato umožňuje dosáhnout delší trvanlivosti (tzv. „krabicová“ mléka).
Druhy pasterace mléka 1.- dlouhá nízká – 61,6°C 30 minut, 2.- šetrná krátkodobá – 71,5°C 15sekund, 3.- vysoká mžiková – 85°C 1-5 sekund.

Další ošetření mléka

1/ ESL – mléko s prodlouženou trvanlivostí (do 100°C)

2/ sterilizace – zahřátí mléka 30minut na 100°C v uzavřených nádobkách

3/ UHT – 135-150°C na zlomek sekundy – to je to, co často lidé prohlašují za hnusné a ne pitné mléko. Jde podle mého názoru spíše o zvyk. Problém v chuti už dávno nevidím.

Pasterace udrží mléko trvanlivé v rámci dnů, ESL týdnů, sterilizace a UHT měsíců. Úkolem pasterace mléka je zachování bakterií mléčného kysání, které jsou termostabilní. UHT a sterilizací se tyto bakterie ničí a mléko po otevření nezkysá jako pasterované, ale shnije vlivem divokých bakterií a plísní získaných z prostředí.

Více o pasterizaci například na wikipedii.

Není wikipedie vždy skvělá a úžasná. Bohužel je to sbírka dojmů a pojmů často velmi odlehčených a řekněme vlastních. Pravidelně požaduje příspěvek, který já odmítám. Prostě jen proto, že nepřispívám a ostatní tam píší spoustu nesmyslů. Podpora české varianty je dle mého názoru marná.

Tedy: oslovte pana googla a zvíte maximum. Když ne, ptejte se mne. Zjistím co se dá.

 

 

Můj test

>> Mám v plánu z dodaných surovin vyzkoušet primárně těchto několik, řekl bych základních pokrmů, v nichž jde jasně rozeznat kvalitu  vstupní složky – vajíčka. Zatímco u prvních dvou jsem si celkem jist jak to dopadne, majonéza mne lehce zneklidňuje. A pozor! Kdo by čekal že proto, že základní je z pouhých žloutků, tak u mne to neplatí. Já si ji nejčastěji připravuji z celého vajíčka.

>> Z vařených vajec jsem si naprosto jist fáší. Tedy pomazánkou ze žloutků, kterou máslo, dijonská hořčice, sůl a pepř vychutí natolik, že primární surovinu jen povýší navzdor její chuti a kvalitě. nebude to tak úplně ono, ale… Ančovička je nutná, páč ji k tomu prostě miluju 🙂 Kdo ne, nezná…

>> Naopak holandský salát kterému dodá jednu z hlavních chutí čerstvě uvařený žloutek mne asi zklame.

 

To vše jsou ale pouhé předpoklady, které si v následujících dnech ověřím a vám všem zprostředkuji pravidelným doplňováváním obsahu tohoto článku. Tak se těšte a držte mně i sobě palce.

 

Bo kurňa jest a kupovat to budete či nebudete vy všeci!

 

 

Menu ze 60. vajíček ! hrůza domácí…

 

1/ míchaná vejce a tradiční lečo (konzistence)

2/ omeleta (konzistence)

3/ majonéza (to odměřování mne bude bavit)

4/ žloutková fáš s ančovičkou (žloutek je výrazně vychucený, tedy dá se "opravit")

5/ holandský salát (rozdíl mezi čerstvě uvařeným a skladovaným žloutkem?!?)

6/ bramborový salát vajíčkový

 

 

Tož hlídejte, čtěte, pište a zkůšajte. A pak zas pište.

 

Prozatím koukněte na právě vydaný test, který doporučuji pročíst

dTest – výsledky testu 6. druhů čerstvých vajec

 

A tady už je prostor pro mé budoucí výtvory…

 

primárně budu používat tyto dva produkty – a hned první poznámka: zvykejte si na jinou surovinu a jiný přístup, alespoň trochu.

 

 

 

1/ míchaná vejce a tradiční lečo

míchaná vejce

Napoprvé nic moc. Jsou bledá, příliš sražená a obecně úplně jiné konzistence oproti klasice. Musím ale přiznat, že jsem si nedal příliš záležet. Proběhne druhý pokus. Zatím tedy jen takto – oops, ztracené fotky.

 

16.7.2013 – Napodruhé, potřetí…

Bledá a dosti vysušená hmota. Nedaří se. Když pominu…ne nebudu pomíjet! Ještě jednou a naposled vyzkouším velmi opatrně připravit jemná a sametová míchaná vajíčka. Prozatím ale: neměl bych ani tak problém s jakousi vrzavou konzistencí mezi zuby dřívě už zmíněnou. Ta se téměř nekoná. Spíše: je to suché, bez chuti opravdu čerstvých vajec, bledé, suché (nezkoušejte to na mne se smetanou). Ani máslo je příliš nevylepší. nemohu si pomoci. Chytrá tekutá vejce NEJSOU primárně použitelná na přípravu takové lahůdky, jako jsou míchaná vajíčka a Francouzská omeleta!

 

 

Tak bohužel. Pokud nechci (a já opravdu nechci) míchar rychle a dlouho metličkou a podobně na pouze vlažném tuku, výsledek je pouze takovýto. Jemná, docela sametová chuť, máslo, pažitka a sůl udělají své. Jenže…

 

A ještě takto…

 

lečo

Tady už si nemohu stěžovat. Barva se ztratí v zelenině a konzistenci jsem si ohlídal. Výsledkem bylo opravdu chutné jídlo bez jakýchkoliv výhrad. Legrační je ovšem odměřování. Poprvé v životě jsem vajíčko dával na panáky 😀 Tekutá vejce jsou totiž opravdu tekutá. Asi jako mléko. Půldecka = jeden kus. A sedí to dokonale. Fakt na chlup.

 

2/ omeleta

Poslední slibovaný pokus – chytrá omeleta. Jak je vidět, není právě kyprá, ale ani vyloženě špatná. Takto vypadá za pouhých 15 vteřin na másle. Bledá a samozřejmě postrádá výraznou chuť čerstvých vajec. Průměrný strávník je zvyklý, hostu v restauraci bych to nenabízel.

 

A ještě jedna. Vyšší teplota tuku = lepší barva, sušší struktura.

 

3/ majonéza

Překvapení veliké. Na krabici je jasně napsáno určeno k tepelnému zpracování. Nevěřil jsem ani jen malinko, že se podaří. Proto jsem připravil majonézu bez jakéhokoliv dochucení. Jen 1,5 dl oleje, 0,5 dl vajíčka a špetka soli. Po dvaceti vteřinách mnohokrát už zmíněným postupem byla v nádobce na šlehání parádní omáčka, která za 20 minut v lednici dokonale zhoustla. Mohu jen vřele doporučit!

 

4/ žloutková fáš s ančovičkou

Jojo, přesně jak jsem čekal. Žloutky jsou chuťově nudné a nevýrazné dík dosti dlouhému skladování a hodně tuhé. Se 100 gramy másla jsem jich do pěny vyšlehal 6 a chuť stále nic moc. Jak jsem ale předem psal, dohnala to lžička Dijonské hořčice, druhá dobrého kečupu, sůl a pepř. To je prosím žloutková fáš. Stará klasika, která má (má mít) dík jejich výrazné chuti prostou máslově-žloutkovou chuť a k níž dokonale pasuje ančovička a kaviár. Doplnění dnes 9.7.2013 – když žloutky z vařených chytrých vajec byly poněkud bez chuti, platí pro bílky pravý opak. Byly doslova nechutné a já je vyhodil všechny. Po jediném zakousnutí i ty dva jež vidíte na fotce. Doslava hnusná guma.

Když jsem ji nedávno namísto tradiční vajíčkové (té s bílky) udělal Laděnce, byla naprosto unešená.

Plněné bílky to jsou vajíčka se žloutkovou fáší. V osmdesátých letech neexistovala v této zemi restaurace nabízející předkrmy, která by právě toto neměla v repertoáru. Samozřejmě právě s tím kaviárem. Mívali je ale všude po evropě. Já je jedl v Moskvě i Londýně. Omlouvám se za (ne)design. Už jsem jaksi levej na podobné ozdůbky a obecně mne moc nebaví. Raděj si to máznu na bagetku 🙂

 

Věc která mne tentokráte moc zklamala byly ančovičky. Jak vidíte tzv. sardelová očka. Samotné ančovičky právě v obchodě neměli, tak jsem vzal toto. Sami asi vidíte jistou neupravenost. No to prostě a jen proto, že jsou ze dvou kusů dosti špatně zatočených. Je to velké a nechutné. Prostě zklamání. Přitom tradiční značka, na kterou jsem léta zvyklý.

 

5/ holandský salát

Přesně jak jsem očekával. Natvrdo vařená vejce jsou výborně zabalena (vakuum to asi není) a tím to končí. Jako každá jiná dík skladování mají pod bílkem šedozelenou vrstvičku a jsou děsně tuhá. Chuťově přesně taková, jak je zná v podstatě každý a to je špatně. Skvělá a jedinečná chuť právě uvařeného žloutku je ta tam a salát tedy právě o tuto důležitou vlastnost ochuzen. Lidi jsou na toto zvyklí a tak jim na chytrých vařených vejcích nic vadit nebude. Já si je ale nikdy nekoupím.

 

6/ bramborový salát vajíčkový

Připravím jej, ale jsem si jist, že výsledek bude naprosto shodný s výšepopsaným. Tedy mdlá chuť dík ne naprosto čerstvým vajíčkům. Přesneji hlavně žloutkům. Tento salátek mám v poslední době v čím dál větší oblibě. Dík jeho jednoduchosti a primárně pouze bramborové a vaječné chuti. Napadá mne (zkoušet to nebudu) jak asi by chutnala Kulajda, do které šoupnu kostičky těchto vajec. Neee, to ne! Guma…

Salát dopadl vlastně nejlépe při použití vařených vajíček. Zatímco Holandskému mají tato dodat výraznou chuť, tady stačilo, že se spojila s ostatními surovinami. Navíc jsem kořenil pouze bylinkami (pažitka a libeček) a to dodalo salátu skvělý výraz. Dost dobrý.

 

7/ něco navíc – játrové knedlíčky

Pro kolegu jsem založil a pomalu nechal táhnout parádní hovězí vývar a do něj přichystal játrové knedlíčky popsané v témže odkazu. Požádal o něj a tak vařím pořádný kotel – asi 5 litrů ho bude. Co se týče knedlíčků, jsou tekutá vejce ideální produkt pro jejich přípravu. Sice dík tekutosti méně zahustí těsto, ale to napraví lžíce krupice navíc. Žádný zásadní problém. Pokud bych chtěl ještě domácí nudle, v žádném případě bych nepřidával vodu.

 

 

Obecně o produktech firmy Framagro

Tekutá, stejně jako vařená vejce nejsou žádným zásadním faux pas proti pohodlnému domácímu vaření. Dík své konzistenci právě ta tekutá například vynikající na obalování řízků. Stačí ochutit a jsou okamžitě k dispozici. Jelikož jsem si, bohužel, naprosto jist výraznou negramotností průměrného občana v umění kuchařském a to i v domácí kuchyni, předpovídám jim velmi slibnou budoucnost.

Ovšem v mé kuchyni, a to vám zaručuji, je už nikdy nepotkáte. Nevidím jediný důvod. I při své výrobcem popisované dokonalosti je to už jen výrobek z čertvých vajec. Nemá jeho primární senzorické vlastnosti a stává se tak náhražkou. Přesně takovou, jaké přivedly jí podobné věci do situace, kdy si už naprosto každý stěžuje na nabídku potravin v obchodech. Podobnými vymoženostmi to totiž vždy začíná!

Mimochodem, chcete li srovnání, napadá mne například rozdíl mezi zeleninou čerstvou a tou mraženou v pytlíku. Původně to zelenina byla. Ale výsledek je v drtivé většině dosti diskutabilní. Existují sice vyjímky, ale čerstvé to prostě není!

 

 

Přiznání. Já nejsem jen konzument a gurmán. Třebas i samozvaný. Jsem doslova a do písmene žrout. Snadno jsem si zvyknul na čerstvost a kvalitu, naopak to horší už mi jen tak nejede. A leze to do peněz. Hrozně moc. Jenomže víte co?! Říkám tomu progresivní vývoj. Kdo chce, ať se cpe moukou, sojou a náhražkami. Já konzumuji a tady popisuji alespoň průměrně slušnou kvalitu. A za tou si stojím celou svou stokilovou vahou. Mimochodem chytrá vejce jsou krásnou ukázkou mé hlouposti. Nikdy by mne totiž nenapadlo založit si živnost na vaření vajec prodávaných v krabici.

 

 

To ještě není konec…

…pokračování příště. Přeci nečekáte, že všechno odvařím najednou. Taky kdo by to konzumoval. Jen dnes, 6.7.2013 jsem u všeho popsaného strávil pět hodin v kuchyni a skoro tři u počítače. Tedy dost a odpočinek 😛

Mějte se krásně v tyto sváteční letní dny.

A dnes, 7.7.2013 jsem navázal žloutkovou fáší. Zbývá bramborový salát. Ovšem ten už nepřekvapí. Míchaná vejce a omeleta. Ta myslím bude naprosto v pohodě.

9.7.2013 – myslel jsem, že už pomalu končím. Vejce se žloutkovou fáší přidána a k nim lehce mázlé kousky rohlíku. Jak píše v diskuzi Hanka, nejem že mi to vše už lezlo krkem, ale při ochutnání bílku mne docela slušně natáhlo na dávení. Jenže! Dnes mi kamarád připoměl krásné srovnání. Hermelín a jeho náhražky. Tak o tom bude samostatný článek. Zatím jen tolik slovy Janka: bílek z vařeného chytrého vejce je stejně hrozný, jako rádoby Hermelín z Lidlu.

14.7.2013 – doplněno, vajíčkový bramborový salát. Dost se povedl.

16.7.2013 – doplněno, míchaná vejce. Tady mne napadá zajímat se o vstup firmy Framagro na trh s potravinami. Co vlastně chtějí prezentovat malospotřebiteli? Já tekutá vejce vidím jako vhodný a pohodlně použitelný doplněk do běžné kuchyně. Rozhodně ale ne jako produkt nahrazující pozici tradičního vajíčka v jeho výsostném postavení. Z jejich prezentace jsem ale pochopil spíše to druhé. Mýlím se? Framagro, Comunica??? Halóóó… (kruci napadá mne “tady medůza” 😀 )

22.7.2013 – Tak a je hotovo. Co jsem slíbil, to jsem doplnil a v lednici mám stále dvě 500.ml krabice tekutých vajec. Jakýsi smysl ten výrobek má – na dovolenou? Co já vím… Nikdy si to ale nekoupím, jak už jsem tady psal.

8 Responses to “>> Chytrá vejce podruhé – tekutá i vařená”