Hledat
Počasí
Počasí Praha 10 - Slunečno.cz
Nejnovější seriály
Hodnocení na SerialZone.cz
Řekli o jídle…

- "Objev nového jídla znamená pro člověka mnohdy více, než objev nové hvězdy"
Savarin

- "Gurmán, který myslí na kalorie, je jako prostitutka, která se dívá na hodinky"
James Beard

- "Největším nepřítelem českého kuchaře je jeho fantazie"
Zdeňek Pohlreich

Rubriky
Archivy
TOPlist
TOPlist
QR Code

QR Code

Anketa
Radar

Drožďová a celerová pomazánka – zbytečně opomíjené klasiky české kuchyně

drožďová a další na toastu Protože dobrůtek na čerstvý chléb či pečivo není nikdy dost a protože nedávno připravené a Hankou tolik vychválené knedlíčky nejsou to jediné, co z droždí lze velmi jednoduše připravit, namíchal jsem si další dva mazlíky, čekající spokojeně v lednici na čas snídaně.
A taky proto, že každý moula včetně mne si umí koupit ráno k snídni, nebo cestou z práce k večeři 15 dkg šmejdu do pixle, aniž by investoval chvilku svého času do přípravy tak snadné, že je až k smíchu.
Prostě proto, že to jde.
O rozdílu v ceně oproti v například rádoby restauraci Aramark provozující "veřejné stravování" v budově kde pracuji se ani moc nezmiňuji. Je totiž propastný.

 

 

Drožďová

Tuto pomazánku jsem ve velkém připravoval na svém prvním pracovišti v kuchyni rekreačního střediska tehdejší Nové Huti Klementa Gottwalda tak často, že mi uvízla v paměti naprosto dokonale.
Toto celoročně provozované středisko, nebo řekněme moderněji odpočinkový a relaxační komplex pro úctyhodný počet rekreantů (tuším, že jich tam najednou mohlo být tak 700) ve Zlatých Horách v Jeseníkách fungovalo mimo letní sezónu hlavně jako škola v přírodě pro velikou část Moravy. Sjížděly se zde školy hlavně z Ostravska a proto nebylo nic divného, že jsem tady postupně přivítal i několik mladších členů rodiny. No a právě těmto dětem jsme velmi často drožďovou pomazánku chystali k snídani, nebo na svačinky. A nemůžu tvrdit, že by jim nechutnala. Proto dnes nechápu, proč a kam se vytratila. Pravda, její příprava znamená docelá slušný zápach při restování droždí a odleželá z lednice je taky dost specifická. Ale ta chuť! A co si budeme namlouvat. Kvalitní černé olivy, kaviár, nebo tvarůžky taky fajnově smrdí. A jak je milujeme (tedy ty olivy ne já).

 

 

Jak

>> Na lžíci oleje si lehce vyrestujeme tak asi 50 gramů uzené slaniny podle chuti a možností. Libovější z bůčku, nebo prostě špek. Škaverečky odložíme stranou a přidáme 50 gramů cibulky, nebo šalotky nadrobno. Tu necháme jen změknout. Dále rozdrobíme 2 kostky droždí. Čerstvé! Ne prosím sušené. To je naprosto nepoužitelné. Na slabším plameni za stálého míchání necháme roztéct. Pozor, snadno se připaluje. Právě prot nedodržuji dříve doporučovaný postup, a to restování až do chvíle, kdy se tuk a droždí oddělují. Přijde mi to zbytečné. Vyklepneme 2 vajíčka a umícháme středně suchou vaječinu. Odstavíme a necháme prochladnout.

>> Prochladlé vyšleháme s máslem – 1/2 kostky, tedy 125 gramů. Přitom ochutíme solí, pepřem, špetičkou majoránky a stroužkem utřeného česneku. Nakonec vmícháme škvarečky, nebo nudličky šunky.

 

 

A to je celé. Vůbec nepochopím proč do toho někdo přidává například strouhanku. Nic nevylepší, jen ubere chuť. Pěkná blbina. Stejně tak mi nepřijde rozumné "vylepšení" tvarohem, či snad dokonce taveňákem. Chceme přeci drožďovou a ne rádoby sýrovou pomazánku.

drožďová pomazánka

 

 

Celerová

Já ji popravdě nedělám příliš často. Jistojistě ale vím, že je to škoda. Celer je úžasná kořenová zelenina se spoustou unikátních a zdraví prospěšných vlastností. Když jej navíc připravíme správně (ideálně), nemusí ani při zachování většiny svých kvalit být nepříjemný až drsný v chuti. Právě naopak.

 

Jedna z možností, kterou jsem si vymyslel

>> Celer a mrkev na Julienne, nebo hrubě strouhané podusíme na másle 10 minut pod poklicí na mírném plameni. 250 gramů celeru a 50 gramů mrkve. Necháme zchladnout už bez poklice, aby se odpařila přebytečná tekutina. Pozor. Nepodléváme. Zelenina si pustí dost vody.

>> Vyšleháme čerstvý sýr (kozí, bryndzu, nebo tento – link – který jsem si dost oblíbil) s máslem 1:1. Tedy po 125. gramech. Ochutíme solí a pepřem, nějaké ty bylinky tupu pažitka jistě neuškodí a nakonec všleháme zeleninku. rochu se rozbije, ale zachová ještě docela hrubou strukturu. Kousky vajec natvrdo vařených vmíchaných lehce do hotové pomazánky mohu jen doporučit.

celerová pomazánka02

 

celerová pomazánka,toust01

 

 

Krásnou ukázkou toho, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech je nepříjemnost, která se mi přihodila právě při přípravě – kořenění této pomazánky. V mlýnku na pepř praskla hlavice a celý jeho obsah se vysypal do mísy. Následujících 10 minut jsem strávil vybíráním drtě a jednotlivých kuliček abych nemusel všechno vyhodit.

celerová pomazánka_waterloo

 

 

Mimochodem, výšezmíněná situace mne přivedla k návratu ke klasickým materiálům. Opět budu používat mlýnky dřevěné s kovovými součástkami a keramickým mlecím kamenem. Ty ze skla, kovu a plastu jsem neměl ani rok! Jejich jedinou výhodou bylo, že jsem měl přehled o množství obsahu.

 

Takže takto tedy nee..!!..

mlýnek_waterloo03

 

 

No a světe div, týden na to jsem byl obdarován Laděnkou těmito klasickými kousky. Nádhera 🙂

Tescoma Mlýnek na pepř a solnička CLASSIC

Sdílejte...

3 komentáře to “Drožďová a celerová pomazánka – zbytečně opomíjené klasiky české kuchyně”

  • Hannah12 says:

    Po kratší odmlce opět zdravím ze Šlonskej 🙂
    Tak jsem se včera vrátila ze špitálu a jak tak koukám, nelenil jsi a pilně kuchtil.
    Což je jen dobře, protože jak to tak pročítám, tak si uvědomuju, že jsem tři dny nejedla a hladová jsem jako málo obsazovaný herec. 🙂
    Na všechno mám chuť i hlad zároveň. Budu ale muset ještě tak týden vydržet, než si budu sama schopná dojít do kšeftu nakoupit patřičné suroviny (kotník po vytažení železa zatím odmítá plně spolupracovat).
    Ovšem hnedle dneska se pustím do celerové pomazánky, na kterou suroviny doma mám. Výborná záležitost to je, já tam kromě podušené zeleninky přidávám i krapet syrové.
    Pak přijde na řadu drožďovka, ať se mi ta noha dobře hojí.
    A až mi příští týden vytáhnou stehy, tak to vezmu cestou ze špitálu přes masařa a koupím líčka (pokud budou), nebo aspoň kusek fajneho hovězího.

    Tak si ti tak říkám, jestli kuchaři z té vaší „jídelny“ nevařili kdysi pro špitál, bo to, co předkládají pacientům je …nechci být vulgární, takže to nazvu udržující stravou, jako víš co, pacoši jíst musí aby nechcípli hlady. Takže velmi malé porce něčeho hodně hnusného, bo co už tež za tu stovku na den, že. Šak jim beztak donesou návštěvy něco na zub.
    No, jsem ráda, že jsem doma a že se opět můžu u Tebe inspirovat dobrotama a normálně pojíst. 🙂

  • Moje Dobroty says:

    No ahojki cácorko. Nějaké výmluvy naznačující kovy tam co nemaj co dělat na mne vůbec neplatí! 😛 Takže přeji rychlé uzdravení a šup do toho. Pomazánky se docela podařily a Laděnka byla spokojená hlavně s celerem.
    Toho si kupuj trošku více, páč ho fčil narvu kam to jen půjde a hlavně chystám fajnovej kuřecí salátek s celerem.
    Co se dotýká jídelny: nechci jim ubližovat, protože snaha tam je znatelná a někdy i chutná. Přesto tady brzy popíšu další postup na drštkovou. Stále stejný, jen s velikým upozorněním pro všechny. Nechej se překvapit.
    Jak jsem přesně před rokem trpěl v nemocnici „nakrmen“ pouze hovězím vývarem s chutí 00+ (nula nula plus) je nepříjemná vzpomínka. Málokdo si to uvědomí, ale já opravdu dostal kvalitní vývar z masa bez soli. Ta chut vlastně byla exscelentní. Jen nudná.
    No a tady jsme u merita věci. Kup si dnes brambory ze kterých připravíš kaši jen s použitím naprosto neutrálního oleje, řekněme slunečnicového v minimálním množství tak, aby to chutnalo po bramborách, ne po tom oleji a bylo prostě a jednoduše jedlé…
    Nerad to přiznávám, ale rád bych věřil, že nemocniční vývařovna je příkladem čisté kuchařiny. nejde o chut, ale o výživu.

    • Hannah12 says:

      Díky za přání brzkého uzdravení, snažím se velice a dneska, poté, co jsem se normálně najedla, slunko zasvítilo, mám dobrou náladu, tak si i ten můj dokaličený kotník řekl, že teda jako jo. Přestal bolet a je jen mírně nateklý a docela i chodí. 🙂
      Co se celeru týče, tak to se o mě neboj, jsem celerový typ, takže zásobu mám velikou a taky ho cpu kam se dá a už se těším na Tvůj salátek. Mňam.
      S tou dršťkovou polívkou se teda fakt nechám překvapit, bo ji zrovna moc nemusím (když se dršťky pomelou, tak ji dám). 🙂

      A co se týče té nemocniční stravy…no, já samozřejmě nečekám, že tam budou vyvařovat jako v interhotelu a předpokládám, že kuchaři tam kmitají jako o život (různé diety, velké množství porcí apod.), ovšem ať maso chutná jako maso a ne jako tuhá hmota s odérem močoviny a už ve středu ať se dieta tzv. bez omezení neskládá ze zbytků z pondělí a úterý. Já měla to štěstí, že jsem vlastně byla bez jídla před i po narkóze, ale to, co dostávaly chuděry spolupacošky…

      No nic, tož mám to za sebou a teď už budou k jídlu vážně jen samé dobroty. 🙂

Komentáře