Moje Dobroty

Protože dobrůtek na čerstvý chléb či pečivo není nikdy dost a protože nedávno připravené a Hankou tolik vychválené knedlíčky nejsou to jediné, co z droždí lze velmi jednoduše připravit, namíchal jsem si další dva mazlíky, čekající spokojeně v lednici na čas snídaně.
A taky proto, že každý moula včetně mne si umí koupit ráno k snídni, nebo cestou z práce k večeři 15 dkg šmejdu do pixle, aniž by investoval chvilku svého času do přípravy tak snadné, že je až k smíchu.
Prostě proto, že to jde.
O rozdílu v ceně oproti v například rádoby restauraci Aramark provozující "veřejné stravování" v budově kde pracuji se ani moc nezmiňuji. Je totiž propastný.

Drožďová

Tuto pomazánku jsem ve velkém připravoval na svém prvním pracovišti v kuchyni rekreačního střediska tehdejší Nové Huti Klementa Gottwalda tak často, že mi uvízla v paměti naprosto dokonale.
Toto celoročně provozované středisko, nebo řekněme moderněji odpočinkový a relaxační komplex pro úctyhodný počet rekreantů (tuším, že jich tam najednou mohlo být tak 700) ve Zlatých Horách v Jeseníkách fungovalo mimo letní sezónu hlavně jako škola v přírodě pro velikou část Moravy. Sjížděly se zde školy hlavně z Ostravska a proto nebylo nic divného, že jsem tady postupně přivítal i několik mladších členů rodiny. No a právě těmto dětem jsme velmi často drožďovou pomazánku chystali k snídani, nebo na svačinky. A nemůžu tvrdit, že by jim nechutnala. Proto dnes nechápu, proč a kam se vytratila. Pravda, její příprava znamená docelá slušný zápach při restování droždí a odleželá z lednice je taky dost specifická. Ale ta chuť! A co si budeme namlouvat. Kvalitní černé olivy, kaviár, nebo tvarůžky taky fajnově smrdí. A jak je milujeme (tedy ty olivy ne já).

Jak

>> Na lžíci oleje si lehce vyrestujeme tak asi 50 gramů uzené slaniny podle chuti a možností. Libovější z bůčku, nebo prostě špek. Škaverečky odložíme stranou a přidáme 50 gramů cibulky, nebo šalotky nadrobno. Tu necháme jen změknout. Dále rozdrobíme 2 kostky droždí. Čerstvé! Ne prosím sušené. To je naprosto nepoužitelné. Na slabším plameni za stálého míchání necháme roztéct. Pozor, snadno se připaluje. Právě prot nedodržuji dříve doporučovaný postup, a to restování až do chvíle, kdy se tuk a droždí oddělují. Přijde mi to zbytečné. Vyklepneme 2 vajíčka a umícháme středně suchou vaječinu. Odstavíme a necháme prochladnout.

>> Prochladlé vyšleháme s máslem – 1/2 kostky, tedy 125 gramů. Přitom ochutíme solí, pepřem, špetičkou majoránky a stroužkem utřeného česneku. Nakonec vmícháme škvarečky, nebo nudličky šunky.

A to je celé. Vůbec nepochopím proč do toho někdo přidává například strouhanku. Nic nevylepší, jen ubere chuť. Pěkná blbina. Stejně tak mi nepřijde rozumné "vylepšení" tvarohem, či snad dokonce taveňákem. Chceme přeci drožďovou a ne rádoby sýrovou pomazánku.

Celerová

Já ji popravdě nedělám příliš často. Jistojistě ale vím, že je to škoda. Celer je úžasná kořenová zelenina se spoustou unikátních a zdraví prospěšných vlastností. Když jej navíc připravíme správně (ideálně), nemusí ani při zachování většiny svých kvalit být nepříjemný až drsný v chuti. Právě naopak.

Jedna z možností, kterou jsem si vymyslel

>> Celer a mrkev na Julienne, nebo hrubě strouhané podusíme na másle 10 minut pod poklicí na mírném plameni. 250 gramů celeru a 50 gramů mrkve. Necháme zchladnout už bez poklice, aby se odpařila přebytečná tekutina. Pozor. Nepodléváme. Zelenina si pustí dost vody.

>> Vyšleháme čerstvý sýr (kozí, bryndzu, nebo tento – link – který jsem si dost oblíbil) s máslem 1:1. Tedy po 125. gramech. Ochutíme solí a pepřem, nějaké ty bylinky tupu pažitka jistě neuškodí a nakonec všleháme zeleninku. rochu se rozbije, ale zachová ještě docela hrubou strukturu. Kousky vajec natvrdo vařených vmíchaných lehce do hotové pomazánky mohu jen doporučit.

Krásnou ukázkou toho, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech je nepříjemnost, která se mi přihodila právě při přípravě – kořenění této pomazánky. V mlýnku na pepř praskla hlavice a celý jeho obsah se vysypal do mísy. Následujících 10 minut jsem strávil vybíráním drtě a jednotlivých kuliček abych nemusel všechno vyhodit.

Mimochodem, výšezmíněná situace mne přivedla k návratu ke klasickým materiálům. Opět budu používat mlýnky dřevěné s kovovými součástkami a keramickým mlecím kamenem. Ty ze skla, kovu a plastu jsem neměl ani rok! Jejich jedinou výhodou bylo, že jsem měl přehled o množství obsahu.

Takže takto tedy nee..!!..

No a světe div, týden na to jsem byl obdarován Laděnkou těmito klasickými kousky. Nádhera 🙂

Sdílejte...

• 
• 

3 Responses to “Drožďová a celerová pomazánka – zbytečně opomíjené klasiky české kuchyně”