Moje Dobroty

Zdá se, že nedělní chléb jednou za 14 dnů začíná být u mne tradicí. I tento Dvanáctý chléb – pšeničnožitný Cider se opravdu vydařil. Připravil další překvapení, radost a obdařil mou domácnoust nádhernou vůní i skvělou chutí. Protože ale už jsem vše podstatné vypověděl dříve, odkáži vás na texty TADY a ZDE. V následujícím textu se chci věnovat spíše obecným postřehům a vychytávkám. Případně jednomu mně nepříliš příjemnému tématu. Droždí. Ať tak či onak, jsem nadmíru spokojen s výsledky domácího pečení a mohu toto jen doporučit. Takové to klišé není nad domácí tady totiž získává ten opravdový a neskutečně pravdivý význam, jejž pochopíte až ve chvíli, kdy se opravdu zadaří. On i nepovedený chléb dokáže překvapit, ale toto je jiná, vyšší liga…

Dvanáctý chléb – pšeničnožitný Cider

Nejprve asi ten název. Dvanáctý je. O tom žádná. Pšeničnožitný stejně jako předchozí dva také. A Cider? No ano. Je to tak. Jelikož jsem zase a opět zapoměl koupit podmáslí jež je dle mé chuti a názoru nejlepší na zadělání těsta, použil jsem krásně napěněný, lehce alkoholický anglický jablečný mošt Cider. V lednici je od Štědrého dne dík kamarádce a restauratérce Evě, jež mi jej společně se soudkem piva šoupla pod stromeček. Jenže já doma nepiju. Tak co s tím?

Zadělat Ciderem

Apple Cider Kingswood je velmi sympatický nápoj původem z Angile, vyráběný u nás licenčně Plzeňským Prazdrojem. Jedná se o řízeným kvašením (fermentací) připravený nápoj z jablečného moštu a čátečně ječného sladu. Ten co je na obrázku považujte za ukázku. Já použil točený ze sudu a tedy nepasterovaný. Co se týče vhodnosti pro použití do chleba, nejsem si tak úplně jistý. Jelikož jsem nepoužil ten z lahve, s obsahem ještě nějakých konzervantů, myslím, že není od věci.

Ať je to jak chce, já chléb peču s požadavkem pouze jediným – ať mi chutná. Jak si kde kdo přebere vhodnost či nevhodnost cideru, kvasnic, jejich kombinací a kdovíčeho ještě jak chce, mně to musí chutnat. Co to udělá se mým organismem a co na to střeva až protlačí ostatky taky neřeším. nejdříve a primárně to musí chutnat!

Apple Cider Kingswood – český, chutný, osvěžující…

Od začátku je to lepší

>> Takže nejdříve kvas, neboli preferment. Opět už navykle a podle nedávné rady. Dvě lžíce kvásku Živáčka promíchám se 150. mililitry vlažné vody a 150. gramy celozrnné žitné mouky. Ta je startérem opravdu důrazným, takže kvas po 12. hodinách je nabublaný a doslova vzteklý.

>> Co se kvásku týče, Živáček už je jednoznačně členem domácnosti. V lednici si poměrně hustý odpočívá a vegetí 12 dnů. Třináctý jej vyndám a po pomalém přizpůsobení okolní teplotě nakrmím nejméně dvěma lžícemi teplé vody a stejně tolika žitné hladké chlebové mouky. Druhý den  večer už připravuji kvas na chleba.

večer rozdělání kvasu…

>> Co se týče odložení kvásku na další pečení do lednice, měl jsem ve zvyku z připraveného kvasu odložit asi dvě lžíce, nakrmit, celý den nechat pracovat a večer ještě jednou přikrmit. Odložit do ledničky a hotovo. Klid. Tak je to myslím správně.

>> Jenže. Po vyzkoušení celozrnné nebylo co odložit. Celozrnný kvásek totiž nechci. A tady velká chyba. Odložil jsem přikrmený původní a ten po rozkvašení začal sice skvěle pracovat, jenomže se stal dosti kyselým. Jednoduše řečeno, byl už cítit jako ocet. A to tedy nee! Nechci kyselý chleba. Ovšem do kysela paráda 🙂 Každopádně opět odkládám z přípravy dalšího nového prefermentu. Klidně trochu přitom vyhodím.

Těsto a pečení

>> Zaděláno podle už dřívějších receptů připomenutých na začátku. S Ciderem a opět kouskem droždí. A to je mou, dalo by se říci, noční můrou. Už jsem si vyslechnul a četl dosti připomínek proč ne droždí. Našel jsem si nějaké texty odborníků kteří jej nijak nezavrhovali, jen doporučili čerstvé namísto sušeného. To jsem také tentokrát použil a doslova zíral. Třetinka kostky způsobila kynutí na jaké nejsem zvyklý a chleba mazal do trouby na úkor právě pečeného masa už po 75. minutách v podstatě překynutý. Ne ale tak, abych si stěžoval jak uvidíte na konci.

Za mne droždí ano. Raději než risknout pomalé nebo žádné kynutí. Rozhodně se nehodlám připojit k těm spoustám tazatelů na PečemPecen – proč, jak, kde je chyba, co jsem udělal špatně..??.. Prostě přijímám fakt, že droždí není nic proti ničemu. Jen příště uberu.

>> Takže po 75. minutách jsem těsto vcelku klidně vyklopil na vál a pečící fólii na kterou už nedám dopustit, maličko oprášil od mouky a naříznul, což se mi ještě příliš nedaří. No ale co. Na kvalitu to vliv nemá. A šoupnul do trouby. Opět předem rozpálený plech na chleba a druhý na vodu.

těsto do ošatky a ošatku pod sáček, vlhko které se neodpaří je přítel…

jestli jste si povšimli nerovnoměrně rozloženého těsta výše v ošatce, stejně tak se projevilo při kynutí, takže příště si dám, snad, větší pozor…

Pečeme a radujeme se

>> Tak a opět malá změna. Zajímalo mne co to udělá. Tedy když začnu na teplotě 230°C. A pak pokračování při 200°C. No a výsledem opět příjemný i překvapivý. Na 230 jsem chleba nechal 15 minut. Kůrka se udělala, ale ne tak tvrdá. Dalších 35 minut na 200 a paráda. Skvělý a nádherný chléb, který dík lehkému překynutí lehce spadnul z výšky do šířky, což mu ale nikterak neublížilo. I ta malá nesrovnalost při kynutí se téměř vytratila.

>> Když jsem chléb vytáhnul z pece a chtěl poprášit slanou vodou, zjistil jsem dvě nepříjemnosti, jež se ve výsledku opět překvapivě proměnily ve výhodu. Zapoměl jsem si totiž roztok do rozprašovače připravit. Jak jsem to zkusil narychlo, podařilo se mi solí ucpat trysku. Takže vše vylít do misky a mašlovačka. Sice je povrch poněkud rozmázlý dík mouce s vodou, ale jak jsem to tak natíral pěkně zhurta, neskutečně slaný, což je opravdu úžasné. Chuťově 😀

no a tady ho máte, chlebík mošťák cider, další úplně nejvíc nejlepší, dík pečení při nižší teplotě nemá tak tvrdou kůrku, což bylo znát hned na první dotyk…

spokojenost převeliká – první patka tradičně jen tak i s kouskem másla…

krajíce ze tří čtvrtin bochníku – tentokrát totiž půjdou do mrazáku (vysvětlím)…

druhá patka s domácím sýrem lučina – to už je takřka tradice – máslo, paštika, lučina…

a ještě jednou s lučinou – na cestu do hospody, aby se poměli i jiní…

lučina – příprava, tentokráte s papričkou a máslem, pořádně pikantní…

A to vysvětlení

>> Poslední, jedenáctý kousek nějak nešel na odbyt. Já se chlebu tmavému léta vyhýbal jako čert kříži a ani dnes jej, celý bochník spořádat nedokážu. Spolubydla je přesný opak, ovšem tentokráte zklamal. Takže co? Pokus a napříště mrazák. Pěkně po čtyřech krajících v mikrotenu do mrazáku. U mne velmi osvědčený přístup.

>> Pokus – když už se tak v kuchyni povaloval, nenechal jsem to bez povšimnutí a udělal si přehled o výdrži, plesnivění, tuhnutí a zapaření chleba. Tady jde pouze o ten domácí. Šašík z obchodu je bezpředmětný.

– Den první – po dvou hodinách jej zabalím do hrubé bavlněné utěrky, položím na povrch mikroténový sáček menší než bochník, jen tak, položím a lehce přitisknu pouze na boky.

– Den třetí – takto vydrží opravdu dva dny, ten třetí jej i s utěrkou vložím do toho sáčku a neuzavřu úplně.

– Den pátý – odstraním utěrku a v ne úplně uzavřeném sáčku nechám v chlebníku na stole…

Popravdě mi takto vydržel rovných 13 dnů a jen postupně tuhnul. Nic víc a nic méně. Stále byl jedlý, chutný, bez plísně a zapaření. Neměl jsem nejmenší problém jej takto konzumovat.

Uff, snad je tento popis dostatečně vyčerpávající a myslím, že poslední v roce 2014. Mějte se všichni moc krásně a přeji spousty štěstí, nejen toho kuchařského v novém roce 2015.

Váš Pavel Míček aka MDMP

Sdílejte...

• 
• 

Shrnutí

Název

Dvanáctý chléb – pšeničnožitný Cider

Datum vystavení

2014-12-29

12H

3H+

15H+

Hodnocení

5 Based on 1 Review(s)

2 Responses to “Dvanáctý chléb – pšeničnožitný Cider”