Filátka z vepřové plece v sosu z vermutu a máslové brambory
Duben 9th, 2013 | 
Napsal: 
A rovnou podotýkám, z telecího by to byla teprv paráda! Vermut, tedy obyčejný český Metropol mi smutně v rožku kuchyňské linky trčí pořád. Jak to pověstné péro z gauče. Mám jej jako náhražku rýžového vína nachystaný pro přípravu čínských jídel typu Kung Pao. Je to levné a překvapivě funkční. Jenomže tohle vařím jen výjimečně. Dnes, když na mne tak z rohu koukal, mne napadlo, že nejen klasické víno je v běžné kuchyni použitelné. No a musím říct, že překvapení se konalo! Nemalé.
Dvě porce
300g řízky z plece
1PL mouka hladká
2dl vývar kuřecí
1/2dl vermut bianco
česnek a řapík
olivový olej a máslo
sůl a pepř
Tohle je opravdu primitivní vaření. Prostě jen místo "UHO" dostanete na talíř sosík s až neskutečnou silou v chuti. A tu udělá právě jen ta půldecka vermutu.
Takže jak na to
>> Řízečky lehce naklepneme, solíme a pepříme, obalíme v mouce a opečeme na oleji s máslem. Zprudka z obou stran.
>> Zalijeme půldeckou vermutu. Já používám obyčejný český Metropol. Chvíli necháme zapěnit, přidáme kus řapíku celeru, nebo větvičku tymiánu či rozmarýny a zalijeme horkým silným vývarem. Pod poklicí pomalu dusíme doměka. Pozor! Například z hovězí svíce to nebude pomalu, ale jen chvilku, jako u Stroganova.
Tady prosím opravdu vývar. Klidně zeleninový. Kombinace srágory z kostky a vermutu je poněkud brutální v chuti.
>> Když je maso měké, odstavíme z plamene a do ještě vroucí šťávy vmícháme kousek utřeného česneku. Tak aby se trochu "udělal", ale ještě zůstala česneková chuť.
A to je vono. Sladká a česneková nálada vás prostoupí a připomene některé rádoby čínské dobrůtky z bister kolem a koukolem.
>> Jako přílohu jsem zvolil do hladka vymíchané brambory s máslem a lehce vše posypal vločkami soli Maldon.
Věřte, že tohle jídlo při své až trapné jednoduchosti překvapí ohromně výraznou chutí a dá zapomenout na pocity neschopnosti při pročítání receptů z vysoké gastronomie.
A znovu připomínám, z telecího to půjde ještě o patro vejš!
Odkazy
Rubrika 
Štítky:
„Vy nás teda zásobujete, pane Karfík!“ 🙂 🙂 🙂
Pár dnů jsem tu nebyla a takováhle nálož dobrot. No, čumím jako ten tvůj Metropol z rožku kuchyňské linky. 🙂
A protože se víkend blíží, mám hned několik dobrých tipů na kuchtění. Ale jak to tak vidím, budu muset začít už ve čtvrtek (zítra dělám guláš z hlívy ústřičné).
Každopádně ten nápad s Metropolem je miliónový.
Pokud se dobře pamatuji, tak za mé dosti bouřlivé puberty ho, notně podchlazený, prodávali v „Impiku“ v Ostravě jako vermut. 🙂
A v kuchyni poslouží zjevně stejně tak dobře. No, mňam teda, rozhodně vyzkouším.
Tož snažím se dokud mi to myslí pane doktore…
Každopádně ten nápad s Metropolem je vlastně jen jedna surovina namísto hromady koření. On má prostě takovou sílu, že není potřeba přidávat cokoliv. A musím říct, že dokonce takovou, až mi ta výsledná chut vadí. Mám jídla raději jemnější a tohle si určitě nedám často. Nicméně pro jednou překvápko a chutovečka 🙂
Tu klasiku z Impiku si samozřejmě pamatuju. Dávali jsme si to tam i onde. Hlavně hned vedle v tehdejším myslím že Rubín baru. Oblíbeném to místečku veksláků od blízkého Tuzexu 😀
Jen bych popravil: ne „jako“ vermut. On to vermut je, jen tehdy ne až tak kvalitní a vydávali jej za Cinzano. Bohužel i cenou.
Jasně Rubín!!! To teda bylo něco, naše klasická zašívárna v rámci studia na gymplu. Já jsem totiž rodilá ostravačka přímo z Hrabůvky. 🙂 A máš pravdu v tom Impiku ho prodávali jako Cinzano. Inu, jak se praví: staři je břitke a paměť už moc nefunguje.