Gratinované smetanové brambory se sýrem Gran Moravia a salát z pečené červené řepy…
…aneb kdo chce kam baští řepu k bramborám 🙂
Tak to je pro Tebe Peťko. Na přání a pěkně fofrem. V požadavku jsi se shodla s mými plány a já toto chtěl opravdu připravit právě v těchto dnech. Na těch bramborách není nic zvláštního co se úpravy týče, ovšem chuťově paráda. I horší kvalitu ze supermarketu dokáže smetana s máslem a cibulí vystřelit do výšin. Nechceš sice maso, přesto ale budu trochu univerzální v popisu pro nás masažrouty. Co se salátu týče, je také velmi tradiční. Jen už delší dobu řepu raději peču. Vařením ji totiž zbytečně připravíme o spoustu toho dobrého i zdraví prospěšného. A to je přeci škoda. Tak do toho.
Gratinované brambory
– 750g brambory typ B
– 100 g cibule nebo šalotka
– 50g jarní cibulka
– 50g sýr Gran Moravia nebo Parmigiano
– 50g máslo
– 4ks vejce
– 2dl smetana 30%
– hrst petrželky
– sůl a pepř
>> Oloupané brambory pokrájíme na plátky asi půl centimetru silné. Vyskládáme vrstvu do zapékací misky vymazané máslem. Solíme a pepříme. Posypeme drobně pokrájenou cibulí. Další vrstva stejně, posypeme jarní cibulkou. Třetí vrstva, tu posypeme posekanou petrželkou a poklademe kolečky dvou natvrdo uvařených vajíček. Čtvrtá vrstva je poslední.
Dva postřehy: je asi jasné, že pokud chceme z mála udělat alespoň ty čtyři vrstvy, musí být miska spíše vyšší a menšího průměru. Pro masožravce je jasné, že jednu vrstvu zamění za uzeninu nebo rovnou uzené. Já tentokrát vyzkoušel drahou ale dokonalou Pražskou šunku.
>> Zalijeme deckou smetany, poklademe hoblinkami másla a vložíme zakryté poklicí či alobalem do trouby rozpálené na 180°C. Necháme péci asi 40 minut. Poté zalijeme zbylou smetanou s dalšímu dvěma syrovými vajíčky rozšlehanou a solenou. Posypeme jemně nastrouhaným sýrem a dopečeme už nezakryté dozlatova přibližně dalších 20 minut.
A opět připomínka: brambory snesou opravdu dost soli kterou jim navíc seberou ostatní suroviny. Takže se jí nebojte. Co se sýra týče použijte klidně Goudu, ale ten zralý Gran je prostě skvělý.
jak vidíte brnkačka
zlato ve skle
Rada na konec: smetany se obecně používá více. Já ale nechci brambory na kaši. Třebas i smetanovou. Spíše očekávám výsledek poněkud sušší s opravdu bramborovou chutí.
Salát z červené řepy – pečené
na upečení
– 1ks červená řepa /10-15cm v průměru/
– 1PL olivový olej
– sůl
>> Umyté řepě odkrojíme vršek i spodek a celou poprášíme solí. Jak je mokrá, tak ji na sebe krásně přilepí. Položíme na alobal, polijeme olejem a zabalíme. Šoupneme v misce do trouby k bramborám. Ta hodinka jí bude stačit.
Jak už jsem výše psal: ta pečená je opravdu lepší. Nejen dík zachování vitamínů, ale i chuťově. Pravda je že mnohem lepší. Vlastně máte chuť ji jíst ihned zatepla.
>> Ale my si ji necháme zchladnout. Stále zabalenou. Jakmile je jen vlažná oloupeme. Dík zapaření v alobalu to půjde velmi snadno. Skoro jako u spařeného rajčete. Nastrouháme, pokrájíme či nakrouháme dle vlastních představ a ochutíme nálevem.
Nejen maso: vzpomeňte si na hovězí steak. Po ugrilování jej nekrájíme ihned! Potřebuje klid, odpočinek. A řepou je to stejné. Jakmile ji vyndáte z trouby rozbalíte a nakrojíte, přijde o všechnu šťávu. Takže opravdu nechat chladnout. Navíc proč se trápit s horkou?
vidíte ji potvůrku, ani kapka nazmar
Nálev na sterilovanou zeleninu a houby od paní Gity
na ochucení
– 4l voda
– 1l ocet
– 28PL cukr
– 5PL sůl
– 10ks bobkový list
– 10ks nové koření
– 10ks celý pepř
– 1čl hořčičné semínkoVše svaříme 8 minut. Poměr si samozřejmě přepočítáme na potřebné množství.
>> Paní Gita je sousedka. Ne přímo z domu kde bydlím, ale z okolí. Potkáváme se už léta v hospůdce a pěkně po sousedsku si sdělujeme názory na to či ono. A taky recepty samozřejmě. Někdy dojde i na ochutnávky (často) a to pak je ona královnou. Její sterilované okurky, hříbky, feferonky a čalamády jsou prostě dokonalé. Nikdy jsem lepší nejedl.
Ten nálev výše: je univerzální. Do okurek samozřejmě přidáme kopr a zeleninku. K feferonkám asi křen a mrkev. Houbičky mají postup specifický, ale každopádně opět s křenem a mrkvičkou. No a k řepě každopádně pasují anýzová semínka. Jako hrnec na… No však už to znáte.
>> Takže já řepu strouhám nejraději v robotu na nudličky julienne. Ty pak vlažným nálevem zaliju a nechám 24 hodin odpočívat v lednici.
Samozřejmě: není nutné nálev připravovat takto. Často jen přímo do řepy přidám trochu svařené octové vody (octy střídám od klasického přes jablečný až po balzamico), soli, pepře a cukru nebo medu. Taky několik kapek oliváče. A opět ten anýz.
tohleto můžu jíst stále, donekonečna, vždy
Tak co myslíš Peťko? Brambory, zelenina, bílkovina… Vše podzimní a když chceš tak bez masa. Ohřívatelné v mikrovlnce a s vitamínovou bombou podávané. Vyhověl jsem Tvému přání?
No a všem kdož hodlají vyzkoušet a ochutnat přeji dobrou chuť. Klidně se vykašlete na Svatomartinskou husu i víno. Dejte si v tento den něco stejně poctivě českého, neméně chutného a každopádně zdravějšího (to už ovšem píši s jistým sebezapřením).
Páč husička a kachnička to je vstup do nebíčka. Chuťového, gurmánského, za Martinem…
Váš MDMP
Mno, mně jsi se taky strefil do chuti, pravda… 🙂 Ovšem – ptám se – červenou řepu jsem vždycky vnímala s fenyklem,což mi nešmakovalo. Fakt tam přijde anýz? Nejni to náhodou omyl vzniklý při konverzaci s paní Gitou? Jen se ptám… 🙂
Fenykl, anýz, koriandr…
Můžeš si vybrat. Řepu dělám léta letoucí s anýzem.
Jen do něj nesmím kousnout při konzumaci stejně jako do těch dalších.
To pak taky nesnáším.
Jo, napíšu ti, omlouvám se. R.
Ano – přesně jsi se trefil 😉 Děkuji. Na zítřek nemám objednáno, takže dnes večer si uvařím. Včera jsem si koupila i řepu, takže dnes ji podle tebe upeču. Akorát ji asi nebudu dělat s tím nálevem, nýbrž jen nastrouhám, přidám nastrouhaný křen, lžičku (dvě, tři,…) majonézy 😀
S křenem? Dobrý nápad…
Ale majonéza to Ti nevim…
Jen věř 😉 Původně šlo o pomazánku – nastrouhaná řepa s česnekem a majonéza. Já to obměním křenem místo česneku, aby mě nevyhodili kolegové z kanceláře 😀
Ale tak joo. Já bych asi raději Créme Fraiche, ale proč ne majonézu. A ten česnek si dej. šak vyhodíš Ty kolega. Reku co mi tu voníte do mýho smradu…
😀 Máš pravdu, i Crème fraîche je dobrá varianta. Ale já si trošku ujíždím na té majonéze 😉
No toto… Jako Dita 🙂
Já se jí naopak čím dál tím více vyhýbám. Obzvláště v salátech. Ale za to můžou supermarkety a Aramark. Ty jejich hnoje!