!! A dost !! >> Hnus a šmejd a bezmoc…
Jsem v prdeli! Vážně. Denně se setkávám se šmejdy dnešního světa. Denně si nevím rady se svinstvem. Denně jsem si jist, že nemá smysl rozčilovat se a přesto to dělám. S pocitem naprosté bezmoci.
Včera večer jsem u číňanů zaplatil, ale neodnesl si večeři. Tou svou hatmatilkou mi něco vysvětlovala taková jedna a já už to nevydržel… Poslal jsem ji s hatmatilkou i jídlem do prdele. Nerozuměl jsem ani slovo. Já, čech, jsem v česku nerozuměl přistěhovalci, který má u našich rádoby úřadů větší zastání i podporu než kterýkoliv čech.
Tak nevím. To už sem asi ten xenofobní rasista né?
Dnes ráno jsem si koupil u řezníka za rohem k snídani husí paštiku za 185 !!! korun kilo. Takovej smrad co se mi doma z balíčku roztáhl po kuchyni jsem nezažil. To nebylo zkažené jídlo. To bylo kdovíco, z čeho to vyrobili. O dest minut později mi pan řezník a tři jeho zaměstnankyně sveřepě tvrdili, že to je v pořádku. Že takto voní husí sádlo. Řval jsem jako protrženej. Vzteky a bezmocí. Ne, kurva! Nevoní a já už mám plné zuby šmejdu se kterým nikdo nic nedělá.
Doma jsem si pět minut nato, úplně zblblej těmi jejich kecy vyndal z lednice kelímek svého husího sádla. Ne! Takto opravdu cítit není.
Jsem v prdeli. A nevím jak z ní ven. A hrozně se stydím za ten výstup.
Tady ho máte, pana podnikatele…
A ještě dovětek. Já vím, že on, ani jeho zaměstnankyně to nevyrábí. Ale prodávají a doporučují. A teď ať si to taky … píp …
Mimochodem tohle je jediné řeznictví, kde jsem viděl u jednoho každého pultu dvě prodavačky na jednoho zákazníka. Nekecám. Ať už u masa, nebo uzenin, jedna váží zboží, druhá stojí u kasy a ťuká do ní váhy a ceny. Ať už je ve frontě dest lidí nebo jeden, vždy stejně. A tohle jako berou plat?