Hovězí plátek z krku dušený v přírodní omáčce
Tak tohleto byl původně omyl. Pak připomínka a nakonec lehká změna v původně už dlouho promyšleném plánu. Jak vám nejlépe představit to "tlusté" maso.
Omyl byl jednoduchý. Myslel jsem si, že z mrazáku na ráno vyndavám kousek předního hovězího na gulášovku. Po zjištění v asi osm ráno jsem si to musel rozmyslet. A to nebylo těžké. Plátky? Omyl! Příprava? Další dušené hovězí. Ovšem tentokráte spíše pro fajnšmekry a takřka hrdiny. Jak uvidíte na obrázcích, je součástí plátků z krku opravdu silná vrstva tučného masa. Ani já to samozřejmě celé jíst nebudu, ale v přípravě použiju. Výsledná chuť je pak opravdu ohromně výrazná a nepopírám, silně lojová. A to každý nedá.
Naše maso, tlusté maso…
Možná už jste stačili postřehnout že Naše maso v Praze, Dlouhé ulici 39 nabízí nově večeři od řezníka. Nejvíce informací najdete na jejich facebooku. Rozepsaly se už o této akci některé deníky a tradičně zajímavě Koko tady. Já sice nenakoupil u nich, ovšem ty kousky jak uvidíte jsou právě to, co oni v poslední době skvěle propagují. Slušně zralé, rozumně opracovvané maso s tukovým krytím. Tam kde nakupuji to nazývají vysokým roštěncem a jedná se spíše o hranici mezi roštěnou a krkem. Ještě dostatečně pěkné, ovšem steak už ne. Na ten není hlavně dostatečně mladé. Ale nevadí, já stejně raději dobře a doměkka udělané.
Hovězí plátek z krku dušený v přírodní omáčce
Příprava je opravdu snadná a výsledek krom té výrazně lojové chuti v podstatě tradiční. Takže opět v obrázcích bez zbytečně dlouhých textů. Jdeme na to.
Fotoreport z přípravy a servisu
1/ plátky z krku s výrazným tukovým krytím…
2/ trochu naklepané, solené a pepřené, možná někdo namítne že je zbytečné naklepávat, já si lehce dovolím odporovat a hlavně, je nutná lehká úprava tvaru, naříznutí okrajů, jinak by se to děsně kroutilo…
3/ obalené v mouce…
4/ z obou stran opečené v sádle, přesněji v sádle z vyškvařené slaniny…
5/ odložené stranou…
6/ v tuku připravíme cibulový základ…
7/ ještě chvíli a zastříkneme vodou…
8/ aby cibulka měla sjednocenou tmavě zlatou barvu, takže tady ještě jednou…
9/ maso vložíme zpět do základu a přidáme posekaný stroužek česneku a stejně tak větvičku libečku, k tomu špetku drceného kmínu…
9/ zalijeme třemi deckami horkého vývaru, ale ani voda tentokrát nevadí…
10/ já měl maso měkké za necelé dvě hodiny, to u mne znamená že se skoro rozpadalo, omáčku propasírujeme a znovu přivedeme k varu, vidíte ten parádní “glanc”?…
11/ ten je zrada pro slabší povahy, sílu má totiž v chuti neskutečnou, přidáme odložené slaninové škvarečky pokud je nechceme zašťouchat do brambor a pro úpravu chuti, sražení toho tuku, strouhanou kyselou okurku…
12/ servis – podáváme se šťochanými brambory a zvlášť připravenými fazolkami například, klidně vlažnými, stejně je zalijeme vřelou omáčkou…
13/ nebo s bramborovou kaší, já nikdy neumím říct co je lepší, miluju šťouchačky s pažitkovým pestem, ale hedvábná kaše je něco tak dokonalého…
14/ a nebo s rýží, prostě klasika v české kuchyni, i když ta moje, vždy jasmínová…
Co dodat? Tři kusy masa, tři obědy, tři dny po sobě, třikrát s jinou přílohou. Nemám s tím problém. Z tohoto vám snadno zbyde omáčka. Doporučuji vycedit a zamrazit. Krom jiného jako základ – dochucovadlo na tradiční hovězí svíčkovou. Tam bude doslova skvělá.
PS: k úvodu – běžně se připravuje hovězí na morku. Tady jej není zapotřebí. Ten lůj udělá více než budete chtít.
MDMP





