Moje Dobroty

A pro začátek odkaz na mne fascinující Koko. Páč Veronika to prostě rozjela. A nezávidím jí. A uměl bych poradit a mohl srovnávat a…

A není to žádná sranda. Primárně musím s nevelkou radostí poznamenat, že na toto video by se měl kouknout každý, kdo se mne v posledních řekněme šesti letech zeptal, proč nejdu do podnikání v oboru kuchařském. Proč si například nepořídím ten zajímavý Foodtruck. Ta odpověď je nyní snazší: "bo kokeška". Ta mladá podnikavá dáma se pokusila o mnohem více než bych očekával a je mi líto že prozatím jí to moc nevychází. Má můj obdiv za odvahu zkoušet a pokračovat. Protože peníze které do toho narve mohou velmi brzy přijít vniveč. No a co já? Já jsem poseroutka a tak vám jen zas a znovu ukážu, jak se dělá vývar ve velkém, ale doma. Páč pod desetilitrový základ prostě nejdu. Jojo a taktak…

Hovězí vývar = nekonečný příběh

U mne jedině takto. A ta jednoduchá rovnice platí obecně pro vývary. Páč jak už známo a mnou nejednou tvrzeno, bez dobrého vývaru není dobrá kuchyně. To ostatně poznáte hned v následujícím článku. Protože co asi bude nejlepšího v létě z hovězího vývaru? No?

No obrázky prozatím…

1/ Zelenina – do pěti litrů studené vody narvu hromadu zeleniny která je právě k dispozici. Mrkve málo, celeru více, řapíku nejvíc. Také dva stroužky česneku. Překrojené. A vůbec vše co nejvíce pokrájené. Poslední dobou to považuji za ideální, páč netřeba tolik co do množství…

2/ Maso a kosti – primární obrázek je tady. Nyní už spařené, což nedělám vždy a ze zásady. Ovšem použité kosti na takzvaných harfách umí dík zbylým páteřním kanálkům, míše, slušně zakalit celý výsledný vývar. Pokud je tedy nechcete preparovat, pak doporučuji spaření, nebo zapečení…

3/ Voda – co dodat? Čistý hrnec, čistá studená voda. Ale ještě zpět. To spaření je asi takto: zalijeme vše vroucí vodou v další nádobě a necháme cca 3 minuty jen tak. Poté slijeme a opláchneme studenou vodou…

4/ Spařené (opečené) kosti přidáme do vody…

5/ K tomu všechnu zeleninu krom cibule…

6/ Tu si opečeme na filmu oleje do skoro černa. A pak přidáme k ostatnímu. Pokud budeme chtít kus opravdu fajnového masa krájet do polévky v servisu, pak společně s cibulí opečeme i to…

7/ Pomalu přivedeme vše k varu. Já používám střední hořák na plynovém sporáku a polovinu výkonu. Trvá to docela dlouho. Důležité je sledovat dění v hrnci. Tahleta první pěna musí pryč. Nekompromisně…

8/ Po sebrání první pěny přidáme koření a sůl. Co té se týče, nechám volbu na vás. Já připravuji vývar k jídlu a hlavně maso v něm vařené. Krom tradičního pepře, nového koření, boblového listu, přidávám jednoznačně větvičku libečku a trochu kurkumy. Ta nejenže udělá parádní barvu, ale je zdravá. Takže rád…

9/ Po přivedení k varu, opět, zalijeme vodou až na maximum možností nádoby. Ale tak aby zbylo místo na maso které nakonec chceme jíst…

10/ A opět přivedeme k varu. To další přidané vytvoří další nechutnou pěnu. Opět ji sebereme a to i s tukem který už na hladinu vyplaval. Je tam zbytečný a jen kalí vodu. Tedy vývar, že jo…

11/ A je to. Nyní už jen o čase a vaší výdrži. Takto necháme velmi pomalu probublávat na nejmenším plamínku sporáku a jen čas od času kontrolujeme: pokličku, aby nespadla a neuzavřela hrnec, maso, to co budeme nakonec chtít jíst, aby bylo akorát a né na hadry, chuť vývaru, který je s každou hodinou lepší a já na tom ujíždím páč kontroluju co dvacet minut a už bych to sežral…

12/ Ať děláte co chcete, z takového masa a kostí jaké jsem použil já, průměr za pár peněz a od řezníka (ne pixle z marketu), bude příprava trvat dobrých 6-8 hodin. Jasně, maso k jídlu si vytáhnete mnohem dřívě a já to po několika minutách balím do potravinářské fólie. Aby zůstalo pěkně světlé a šťavnaté…

Dost často na svém FB popisuji porci polévky jako s “masem pro hrdiny”. To je jednouduchý úsudek. Výsledek vysledovaný léty pozorování lidí. Jen málo jich, v mém okolí řekněme, dokáže spořádat v polévce či jen tak žebrovou kost přímo z vývaru a to i s tukem a blankami. Prostě to “fajnové ale”…

Koneckonců…

Víte, ono to není o odvaze Veroniky anebo mé připosranosti. Už vidím ty mraky připomínek, kdybych toto celé nasdílel do jejích stránek. Sem totiž až tolik lidí nazavítá a nepíše. Jde mi ale o jedno malé srovnání a vyznání. Je mi občas vyčítáno, že jsem nezkusil a přesto komentuji. Neochutnal porážku a přesto kritizuji. Já si ale myslím, že kdyby bylo více alespoň minimálně vnímavých a mozek používajících lidí v této zemi, že kdyby namísto srdečnosti (to jen slušně navozuji) přemýšleli, pak by za prvé nemohli tolik nakecat. Za druhé nechtěli tolik poučovat. A za třetí by nežrali tolik hnusu který právě ti podnikatelé s penězi a bez mozku nabízejí!

A ještě jedna nakonec. Bo ukrutně pěkná. S drobením…

Tak pro dnešek dost, váš MDMP

Sdílejte...

• 
• 

4 Responses to “Hovězí vývar = nekonečný příběh”