Husí krk plněný žemlovou nádivkou s jatýrky
Je to spíše jarní recept. Protože žemlová nádivka se spoustou bylinek k jaru patří. Ale já měl ten jediný kousek k dispozici nyní a tak neváhám. Plním, peču, jím a mlaskám si. Každopádně zajímavé je: nejen že tuto specialitku dnes nikde nepotkáte, ale já jsem ani nesehnal recept! Nikde. Tedy..??.. Né že by jako něco na tom webu vezdejším nebylo. Ale klasiku od Viléma Vrabce například jsem v jeho kuchařce nenašel. Santnerku doma nemám a tak teda jako nevím. No nic. Poradil jsem si sám a výsledek je zde. Tady. Teď…
Mimochodem. Můj táta každý rok kupoval a doma si boural velikého krocana. Klidně 14-16 kilo vážícího. Na tom je spousta kůže. Kam až moje paměť sahá (cca 1991) byl doma a připravován na různé způsoby. Tu kůži pak otec plnil sekanou. Páni a dámy, to vám byla dobrota neskutečná. Tak skvělá, že pekl toto jako specialitku, několik kusů, sestře na její svatební hostinu.
Husí krk plněný žemlovou nádivkou s jatýrky
Suroviny, materiál chcete li, mně jaksi zbyly z podzimních příprav kachny a husy na svatého Martina. V mrazáku. Ten kousek kůže z krku byl tak velký a krásný, že jsem prostě neodolal a tohleto plánoval takřka automaticky. Vlastně už spoustu let. Protože jsem na to pravidelně zapomínal.
Takže suroviny a postup
Nádivka žemlová s játry
Je to souhrn věcí. Nemusí být vždy stejný a použijeme prostě to, co právě máme k dispozici. Tedy hlavně to zelené. Na houskách, másle a smetaně nic neukecáme.
– játra husí nebo kachní
– pórek
– hrášek
– slanina
– houska
– vejce
– máslo
– smetana
– vývar
– bylinky
– sůl , pepř, muškát
Krk husí nebo kachní
Stejně tak, jak už výše uvedeno. A, nadívané husí krky jsou, myslím si, klasika známější než kachní. Fakticky je to ale skoro jedno. Takže…
– prostě co a kolik máte
V obrázcích
1/ Nádivka je jasná. Žemle vypečená do sucha, ale ne moc křupava, máslo, smetana, žloutek, játra, sůl, pepř, muškát, česnek sušený a to zelené…
2/ Vše smícháme a přidáme sníh z bílku. Naplníme do kůže z krku, solené z obou stran. A to je nejsnadnější z příprav drůbeže. Nechá se totiž snadno obrátit naruby…
3/ Na pánvi či v pekáči pak pečeme spíše pomalu. Vůbec nevadí, že část vyteče ven. Každá část nádivky bude chutnat jinak. Teploty? 160-170° C. Něco přes hodinu a podléváme, přeléváme. Nejlépe vývarem…
4/ Neuspěchejte to. Gumová kůrčička je o ničem. Naopak takto, dole sice spíše vařená dík podlévání a povrch maximálně křupavý. Naprostá paráda…
5/ Jen se na to podívejte. Servis se zelíčkem přímo dokonalým. Rovnou ze zeláku a kyselým jak jen možno. Letos se mi opravdu vydařilo a jsem maximálně pyšný. Škoda jen, že nemám jemnější krouhač…
Hotovo. Kochejte se. MDMP





