Jehněčí žebírko podávané na mangoldu
Naprosto skvělé jídlo, nejjednodušší příprava a čeština jako poleno. V sobotu na farmářských trzích náplavka jsem si opravdu debužíroval. Salát z marinované tresky v rajčatovém pyré, kyselá treska a treska smažená v těstíčku. K tomu nakonec jako tečka tradiční oukrop, lehce krémový dík rozvařeným bramborám a do kelímku. Jen tak na vypití. Jo, a málem bych zapoměl na právě vylisovanou šťávu z jablek. Prostě mošt. No a domů sebou krásný malý kousek jehněčích žebírek. Jen tak pro jednoho. Vlastně takový mini bůček, jen nebyl vepřový. Za 130,- Kč/kg. Neberte to. Kdybych měl místo v mrazáku, odnesl bych si jich alespoň pět kusů.
Jehněčí žebírko podávané na mangoldu
No není to nic zázračného, objevného, složitého na přípravu. Ovšem pro mne naprostá dokonalost. Rád bych opět připomenul mnou léta letoucí oblíbenou charakteristiku jehněčího masa: „není tak nudné jako kuřecí a tuhé jako hovězí“. Je jemné, šťavnaté, tučné a tím pádem chutné. Ano, dík tomu tuku vůní i v chuti pro někoho až děsivě výrazné. Já to ale mohu kdykoliv. Opět ale musím připomenout rozdíly v masech podle druhu a typu zvířete. Kupříkladu vřesové ovečky z chovu mého švagra jsou úplně jiné. Spíše zvěřina. Méně tuku, uhlazenější chuť.
Postupy v obrázcích
1/ Maso do vákua. Sypané granulovaným česnekem, potřené česnekovým olejem. Tedy vlastně česnekem v oleji rozmixovaným. A s větvičkou rozmarýnu. Ideálně na 5 dnů…
2/ Maso do pekáče. S jedním kouskem poněkud neekonomické. Takže jsem z dalšího vakuovaného balíčku přidal 3 kousky krkovice z mrazáku. A ještě jeden stroužek sekaný na kousky…
3/ Maso z pekáče. 160°C/70 minut a vepřové pryč. Pak ještě 40 minut a od první půlhodiny lehké podlévání kuřecím vývarem. Nic víc. Vážně. Jen čisté maso. Paleo…
4/ Mangold naprudko. Ale to už znáte. A já odvolávám co jsem dříve tvrdil. Žádné spaření a podobné blbiny. Na pánev s máslem lehce překrájený a pod poklicí na mini plamínku středního hořáku 5 minut. Plus sůl a pepř…
5/ A servis. Poněkud sofistikovanější na prvním obrázku nahoře. Ovšem konzumace rukama. Do jedné kostička s masem, druhou lístečky. Tady už fest porce a potřeba příboru. Přeberte si to jak chcete…
Jehněčí, obzvláště takto mladé a jemné, to je prostě paráda. No a konec jarně letní sezóny. Za chvíli už svatomartinské husy a zabíjačky. Jitrničky. Mňám 😀
MDMP





