Jelítko a jitrnička – pečené, s brambůrky a letním kvašáčkem
Když dostanu v létě chuť na tuto klasiku české zabijačky jsou jasné dvě věci: léto končí a zabijačkové období se kvapem blíží. Jak už jsem tady i na facebooku mnohokrát poznamenal, není pro mne a hlavně řezníky v Praze a okolí vůbec snadné srovnat se s mou chutí. Tak jako někteří z vás milují a tím pádem srovnávají kvality dobrých steaků, kvalitního chleba nebo prostě čerstvého ovoce, já mám svůj žebříček hodnot pro tradiční zabíjačku. A primárně pro jelito a jitrnici. Nesnesu v jelítku rýži a nemám rád jitrničky s příliš velkým obsahem housky! To je základ. Co ale opravdu nesnesu, je nesmyslná cena. Na farmářských trzích v Praze si neváhají prodejci říci o 150 až 230 Kč za kilo. Přitom kvalita je v drtivé většině těžce průměrná. Tolik fakta o kterých jsem se už nejednou zmínil.
Tentokráte, stejně jako loni touto dobou jsem náhodně koupil docela slušné kousky u řezníka „za rohem“. Tedy kousek od mého bydliště. Jelítko je slušně vychucené a přestože deklarováno jako kroupové je tam těch krup málo. Jitrnička je dost dobrá a to natolik, že ji sním i nastudeno (to je u mne zkouška kvality a tak ji mám nejraději). Jen by mohli ubrat žemli.
Naprosto nejlepší kousky jsem ochutnal od tohoto výrobce. Jak už jsem na facebooku dříve poznamenal, jsou jejich jitrnice natolik chutné, že pravidelně neodolám a cestou z burzy na Kolbence se zastavím pro jeden kousek a s rohlíkem ji sním cestou autobusem domů. No, spíše sežeru, zapiju a celou cestu škytám jako pako. Ale když vono je to tak dobrý… 😀
Jak to peču tak to peču
Dnes už mám jen jeden vybraný postup. Hodinku prohřívám v troubě při 120C a pak zprudka opeču na sádle na sporáku dokřupava.
a toto je výsledek – teď s kvašenou okurkou, později už se zelíčkem které se, doufám povede stejně tak dobře jako letošní kvašáky