Hledat
Počasí
Počasí Praha 10 - Slunečno.cz
Nejnovější seriály
Hodnocení na SerialZone.cz
Řekli o jídle…

- "Objev nového jídla znamená pro člověka mnohdy více, než objev nové hvězdy"
Savarin

- "Gurmán, který myslí na kalorie, je jako prostitutka, která se dívá na hodinky"
James Beard

- "Největším nepřítelem českého kuchaře je jeho fantazie"
Zdeňek Pohlreich

Rubriky
Archivy
TOPlist
TOPlist
QR Code

QR Code

Anketa
Radar

Kachní vývar s krupicí a vajíčkem

kachní vývar01 Nejen kmínová polévka je snadno připravitelná a moc chutná klasika. Stejně tak si moc rád dám vývar s krupicí a vajíčkem. Stačí je přivést k varu a nasypt krupici. Já dávám 3 lžíce na litr. Pět minut vařit, vmíchat, nebo spíše zašlehat vejce (1 kus na litr) a ještě jednou pět minut. Nakonec nějakou pažitku či petrželku a je hotovo.

Přestože tentokrát z kachního, jednoznačně pro tuto kombinaci preferuji vývar hovězí. S kouky masa z oháňky prostě dokonalé.

 

 

Toto je prostě ta nejjednodušší klasika. Zítra ale něco výraznějšího. Vývar s drožďovými knedlíčky.

kachní vývar s krupicí a vejcem03

 

A nebo: Kachní vývar s krupicí, vajíčkem a Julienne z mrkve a celeru restovanými na pálivém olivovém oleji…

vývar s krupicí,vejci,zeleninou01

Sdílejte...

10 Responses to “Kachní vývar s krupicí a vajíčkem”

  • Hannah12 says:

    Jak už jsem psala, jsem výrazně polívková. Takže vývar s krupicí a vajíčkem kdykoliv a na tu „drožďovku“ se vyloženě těším, bo ju miluju!
    Muž můj drožďovku dlouho nedával, ty knedlíčky mu smrděly. Ale, co si budem povídat, hlad je nejlepší kuchař…doma nebylo zrovna moc co do gagola, i dal si polívku s drožďovýma knedlíčkama a od té doby ji baští, až se mu bule za ušami robi. 🙂
    A když už jsme u těch polívek…moje babička mi, když jsem byla malé děcko, dělávala polívku, které říkala „farářská“. Pamatuju si, že to bylo s vločkama a mrkví a vajíčkem a asi i mlékem, bo byla bílá a sladká. Nevím proč, ale pořád koumám a hledám recept a trefit to nemůžu. Klasická vločková polívka to, podle mě, nebyla. Tak si říkám, jestli tebe nenapadne něco, co by se tomu mohlo přiblížit. Jako malemu fakanovi mi fest šmakovala.

    • Moje Dobroty says:

      Jojo…já jsem na tom s polívkama stejně a jak nemám alespoň jednu denně, nejlépe někdy dopoledne, jsem nešťastný. Nevím, jestli jsem to tady už zmiňoval, ale byla doba, kdy jsme coby klofáci sotva dvacetiletí chodili s přítelkyní na nějaké ty kalbičky. Já kolikrát rovnou z práce. I hladov převelice dával jsem si primárně polévku. A když nebyla? Klidně z kostky vývar 😛
      No a ta farářská to teda neznám. Asi bych jen ve vývaru povařil ty vločky, po 15.minutách mrkev, po dalších pěti vajíčko a pak trochu smetany. Asi by byla fajn ze zeleninového místo masového vývaru.
      Popravdě ani nevím, co je to „klasická vločková“. Pro mne v podstatě zeleninová s vločkami místo mouky na zahuštění.

  • Hannah12 says:

    Tak, záhada „farářské polívky“ odhalena. 🙂
    Taky je odhalena absence mojí dlouhodobé paměti. 🙂
    Konzultovala jsem s mámou tajemnou farářskou polívku naší babušky a společně jsme zjistily, že já si spojila dvě polívky do jedné.
    Tedy to, o čem jsem byla urputně přesvědčena, že je farářská, byla vlastně vločková, vařená neobvyklým způsobem (máti si jen domýšlí, jak to ta babička vařila) a farářská, byla klasický zeleninový vývar, do kterého se ve finále vrazila krupice dohněda osmažená na másle a zalitá rozšvrdlaným vajcem, takže to v té polívce udělalo takové podivné cucky. 🙂
    Inu, staři je břitke a paměť na hovno.
    Ale aspoň už vím, že tajemství polívky s vločkama, která mi jako děcku moc chutnala, si vzala babuška s sebou do hrobu.

    • Moje Dobroty says:

      Tak tomuhle já říkám krupicové drobení a mám to už tady: http://www.moje-dobroty.cz/vvar-s-krupicovm-drobenm/. Těch postupů je více a mně po letech nejvíce vyhovuje právě toto. A popravdě nemám tušení, kdo mne ho naučil, nebo jestli jsem to drobení nějak vydedukoval? Každopádně v naší rodině to nikdo nikdy nedělal.

      • Hannah12 says:

        Jasně, to je přesně ono!!!
        A to je právě ta farářská polívka. Já se musím přiznat, že tohle mě nenapadlo, ale hnedle to vyzkouším, jen musím koupit tu krupicu a vytvořím si vzpomínku na dětství a babičku.
        No a s tou vločkovou polívkou budu dál experimentovat, snad se mi časem podaří vytvořit něco, co by ji aspoň vzdáleně připomínalo. 🙂

        • Moje Dobroty says:

          Tak tuhle polívku já budu vařit zítra, protože dělám hovězí vývar z žebra. S kousky masa, mrkvičkou a celerem, případně hráškem a třeba kousky květáku je dokonalá. Ty polorozvařené „cucky“ jak Ty píšeš prostě miluju. Ještě jdou skousnout a zárověn se rozplývají. Mnamka 😀
          Na tu vločkovou jsem zvědavej…

          • Hannah12 says:

            Pavle,
            ani nevíš, jak jsem ráda, že si tu můžeme vyměňovat názory a návody na kuchtění!
            Ta „farářská“ polívka byla pro mě výzva i nelenila jsem a zakoupila krupici a včera ukuchtila. Dodržela jsem rodinnou tradici a spáchala hutný zeleninový vývar (kořenovka orestovaná na másle, zalitá H2O, provařená a na finále přidaná zmražená zeleninová směska), tedy nic, co by bylo nějak neobvyklé. Ale teď to přijde: na másle jsem osmahla krupicu dozlatova, zalila vajcem, vyrobila „cucky“ a vrazila do vroucího vývaru…no, co Ti budu vyprávět, už jen ta vůně mi připomněla dětství a babičku. No a když jsem ochutnala, byla jsem zas na chvíli tím malým fakošem, který pojídá babiččinu polívku. Ovšem největší překvápko přišlo, když polívku ochutnal chlopek…oči se mu zamžily a pravil, že přesně tohle dělala i jeho babička a že si vybavuje, jak jako malý kluk sedí v kuchyni u babičky a jí tuhle polívku!!!
            Lidský mozek je neuvěřitelná záhada, na to, jak uvařit si nevzpomeneš, ale ve chvíli, kdy ucítíš dávno zapomenutou vůni a jazyk ochutná dávno zapomenutou chuť, okamžitě se ti vybavují vzpomínky na dětství.

            • Moje Dobroty says:

              Tak tohle vyznání zamžilo oči i mně Hani…
              Moje babička se ani nedověděla, že kuchařinu mám v krvi právě díky ní. Když jsem u ní jako malý tajtrlík pobýval, vždy jsem si vymínil, že budu spát na „otomanu“ v kuchyni. Ta rána, kdy od půl páté „šukala“ po kuchyni a zadělávala na oběd, ta vůně vývaru, který v půl sedmé kdy nejpozději mne donutila vylézt z peřin (poctivé duchny) už omamně voněl… Já musel zasednout ke stolu ke krajíci s neskutečnou vrstvou másla (dodnes to nesnáším) a bílé kávě z melty a mléka…
              To byla prostě krása a já bych brečel, protože ten pocit už nezažiju…tomu se může vyrovnat snad jen nová a opětovaná láska.

              • Hannah12 says:

                A já jak to čtu, Pavle, tak mám slzy v očích.
                Myslím, že až na „stará kolena“ si začínáme uvědomovat, co všechno nám předali naši prarodiče a rodiče.
                Mě až teď napadá pátrat po babiččiných recepisech a pokouším se kuchtit její jídla. Až teprve teď oceňuji to, že mě moji rodičové vedli k tomu, že se musím naučit vařit, ale taky jako správná děvucha z dědiny, musím umět zabít slipku, oškubat ju a vykuchat. Pokludit bravky a natrhat majičky kralikum. No, neměla jsem je zato tenkrát moc ráda, ale dneska jsem vděčná…
                A o tom to je. Prostě máš to v sobě, a to ti nikdo neodpáře.
                Proto mám ráda Tvoje stránky, jsou jednoznačně o lásce k jídlu, o radosti z vaření právě takových obyč receptů, které každý z nás zná, ale ty k nim přistupuješ z pohledu dnešní doby. A to je super.
                Myslím, že vařit dle módního diktátu se dá, ale stará dobrá českomoravskoslezská kuchyně je nad zlato. 🙂

                • Moje Dobroty says:

                  No já už toho Hani od babiček moc nezjistím. A popravdě právě od jedné z nich bych docela rád její recept na vánočku a brambory na másle, jak je uměla jen ona.
                  Děkuju za pochvalu a budu se snažit dále…
                  Co se týče těch trendů, máš pravdu. Nechci konkrétně jmenovat, ale jak tak někdy vidím stránky a recepty na webu nestačím žasnout. Lidi neumí uvařit obyčejnou bramboračku, ale všichni by chtěli jihoamerické steaky a mořské potvory. Což to by ještě šlo, ale jak vidím mimibazar a podobné, ježí se mi chlupy. Smažené krabí tyčinky jsou prohlašovány za skvělý oběd z mořských plodů. Brrr…

Komentáře