Kachna v šouletu
Hrách a kroupy to je hloupý a teď v létě nadvakrát…
No jo, jenže když přidáte to ostatní a nahoru šťavnaté kachní stehno, je to stará česká tradice. Tedy původně samozřejmě židovská. Moje babička dělávala v podstatě stejně kuře, nebo jen ten šoulet. A podle toho jak se u toho tvářila, neřekl bych že právě s nadšením. Spíše proto, že je to docela zdravé jídlo. Já sám jsem si ho taky nikdy moc neoblíbil, ovšem jednou za čas. Tradice…
Proto jsem si udělal jen nemnoho. Tedy šouletu. Kachničkami nešetřím a kvůli nim to jenže 🙂
A k přípravě si poslechněte klasika taneční elektroniky Fatboy Slima. Se šouletem a kachničkou moc nelícuje, ale mně se líbí 😛
Konfitovaná kachní stehna
Celý postup je už popsán tady a tady.
Nejde o nic jiného, než pomalé pečení v troubě a pod poklicí při teplotě maximálně 120C. Stehýnka jsou předem vychucená jako obyčejně. Tedy solí, pepřem, kmínem. A samozřejmě utopená v kachním sádle. Nemáte li jej k dispozici, nezoufejte. Vepřové je použitelné.
Jediné na co bych upozornil a varoval je doba konfitování. To opravdové a správné může klidně trvat 12 hodin při 80C. Ovšem Při 120C už je zapotřebí vědět jaké maso (kachnu) máme. Já běžně kupuji chlazenou Vodňanskou a ta při své kvalitě je hotová za pouhé dvě hodiny. Jelikož si nikdy maso neodkládám do lednice na delší dobu v sádle je tento čas přípravy ideální. 120C = 2 hodiny max. Pak 20 – 30 minut při 220C do červena, nebo…
Tři porce šouletu – počítáno za syrova
3PL kroupy
1PL hrách /u mne žlutý loupaný/
1PL čočka
100g cibule
50g mrkev a celer
1ks stroužek česneku
1PL sádlo z kachny
1dl vývar
sůl, pepř, majoránka
Příprava šouletu je snadná až nudná, ale…
>> V jenom kastrůlku si uvaříme kroupy. Buďto snadno, ve vodě či vývaru pouze solené vaříme do změknutí, nebo lépe a do vejšky připravíme krupoto. Ano prosím. Jak je italské risotto perlou jejich kuchyně, můžeme shodně připravit českou parádičku. Naprosto stejným způsobem, totiž pravidelným přiléváním drůbežího vývaru a zdlouhavým mícháním se dopracujeme k dobrůtce o několik tříd vyšší kvality i chuti než jsou pouhé kroupy. Ať tak či tak, nezapomeneme na kousek másla nakonec.
Zde prosím příprava Italského risotta
>> V druhém kastrůlku si uvaříme v osolené vodě předem dvacet minut namočený hrách a čočku. Klidně pohromadě. Trvá jim to stejně dlouho a že se chutě spojí je jen dobře. Stačí vařit s takovým množstvím tekutiny, aby nakonec téměř žádná nezbyla. Bude to trvat sotva 20 minut klidným varem.
>> Na pánvi si na sádle z kachny do zlatava orestujeme cibuli na kostičky, Julienne z mrkve a celeru, jemně usekaný česnek a vmícháme krupky a luštěniny. To vše lehce upěchujeme do zapékací misky. Podstatné je, že celá vrstva bude lehce utopená ve vývarech.
>> Navrch položíme kachní stehna a pod poklicí necháme v troubě při 180C asi 45 minut propékat. Pak odkryjeme a na 220C upečeme do červena. Ve výsledku má být i na talíři vidět šťavnatost šouletu. Taková, že při ztlačení lehce vytéká tekutina.
Jak kachnička, tak i šoulet snesou dost soli. Opravdu dost. Kyselá okurka a čerstvá majoránka jsou doplňky, které tuto fajnovou dvojku vyzdvihnou ještě o třídu vějš. Ale nebudu lhát, se zelíčkem je káča prostě lepší.
Inspirace
Sám sobě musím pochválit kombinaci muziky a jídla.
kachnička je prostě perla české kuchyně a nejnovější Fatboy Slim konečně přešel od pouhého pro mne nudného Trance-Dance k Techno-BreakBeat-Trance palbě co nejen roztancuje skříně, ale hlavně neskutečně baví mne. Hutnými beaty, fantazií mixu a tempem doslova vražedným. Ach kde jsou ty časy, kdy jsem u tohohle za mix pultem dokázal strávit celý víkend od pátečního večera do nedělního rána.
A kdybyste viděli co u té kalby provádím v kuchyni dnes, umlátili byste se smíchem do bezvědomí 😀
Mimochodem dík části tohoto mixu jsem se kdysi seznámil s Richardem Krajčem…
Zdravím náčelníku,
s dovolením dneska začnu tou muzikou. 🙂 Je možné, že v tom slyším něco z Mobyho (hlavně ten začátek) a pak spoustu věcí, které tak nějak z poslechu znám? Musím se přiznat, že já su spíš taková ta, co si k vaření pouští starý bigbít nebo džezíček do ouška. 🙂
Ovšem pustit si ke kuchtění tu tvoju, tak to jen lítá 🙂
A nebo k šouletu bych si pustila třeba totok:
https://www.youtube.com/watch?v=om_ulwsMuOA&list=PL6E95CB7BFD8AC3B7
…to je pak fofr. 🙂 🙂 🙂
Jinak šoulet…milion receptů znám já. Tchán dělá přesně jako Ty, akorát hrášek dává zelený zamražený.
Já pokud šouletuju, tak dělám asi takový šoulet, který je nejvíc podobný tomu echt židovskému… sólo uvařím kroupy, sólo restnu zeleninu a na kousky nakrájená upečená kačka, vše do velké brutvaně a zapéct. Fajn je to taky s kousky podušeného hovězího (což by snad mohlo být i košer) :).
A myslím, že pokud kroupy uděláš jako „krupoto“, tak se vlastně hodí ke všemu.
No, k jahodovým knedlíkům asi ne…takže skoro ke všemu. 🙂
Hmmm, tak jsem zapomněla k tomu šouletu říct to hlavní, že tam dávám fazole becoky. Ty se teda musí vařit dlouho, ale výsledek je silně jedlý. 🙂
Já su už asi fakt stará a krátkodobá paměť hooodně vynechává. 🙂
No nazdar prajzulo.
Si to trefila. Já do tracklistu moc nekukal, ale tlustej kluk je všehoschopný. Jinač tu pikošku z jůtuba moc nemusim. Srandovní a střelené, to jo, ale…
Pěkné možnosti se šouletem. Jak jsem psal, moc to nemusím, ale s tím hovězím možná vyzkouším. Nějak v poslední době ujíždím na těch krupkách. Divné…
No a becoky, jak už dááávno víš, přímo nesnáším. Leda snad (ta pauza je zasnění) míval jsem v Anglii a vím kde tady sehnat z Izraelu sterilované bílé v plechovce. Jsou drahé a luxusní. Právě nedávno, v sobotu jsme cestou z výstavy Mucha od Lendla v Obecním domě se sestřenkou zašli do jednoho Halal obchodu a uvažovali co tak s nimi 🙂
PS: na paměť se vyprdni. Stejně jen přitěžuje svědomí 😀
Paaaavle,
prajzula ne ne ne. 🙂 Ja su čisarak, prajzaci sum až za řekum. 🙂
(Ale mi to neva, bo tě tak ňak mam rada.)
Jinak k těm becokum, to naprosto chápu, znám spoustu lidí, co je prostě nesnáší. Btw. já třeba nepozřu dršťky, i kdybych se na hlavu postavila.
Kroupy jsou fajn a dá se s nima docela čarovat, akorát někteří jedinci potom moc nemůžou mezi lidi, bo je to nadýmá jak cyp. 🙂
Jinak tu výstavu Muchy Ti závidím, šla bych hned, secese je přesně moje gusto. Inu, to je ta výhoda velkoměsta. 🙂
A teď specialně pro Tebe jedna inspirační z teho našeho regiona zajebisteho:
http://www.youtube.com/watch?v=PT33_aRU0eg
tuž Buty, ni?
Tož nebudu lhat. Buty dycky bo fajni Ostravaci, ale toto ni. Mimo muj navykly repertoar. Leda kydnut na gauč. Tuž to ja.
A jinač OK, jak ni prajzula tuž dobre. Raz ti može zrobim bravka ze dva tydně marinovanego k temu jabkove zelo a slizke bramborove knedle. Si pak povime, esli mi maš rada a bo už zbožňuješ…
Fčil už už nafurt tvuj Pavel.
🙂 🙂 🙂 Vole 🙂 🙂 🙂
Doval do tudyk a zakuchtime! A zrobime fajny fičak, bo jinak to už něvidim. 🙂 🙂