Kachní steak s cibulovou omáčkou, kapustičky na česneku a šťouchané brambory s kapií
Ve čvrtek 15.10. mělo proběhnout další kolo soutěže Electrolux hledá tajnou ingredienci. Něco nevyšlo a termín zrušili. S poznámkou, že snad proběhne jiná verze namísto vaření přímo v kuchyňském studiu. Podle textu v mailu který mi to oznámil tipuju tu změnu a její důvod na typicky českou vlastnost případných soutěžících. Totiž, jemně řečeno, nechuť vyjet někam mimo domov. Ale je to jen doměnka, takže mne berte s rezervou. Každopádně mně je to líto. Mohlo to být mnohem zajímavější, než pravděpodobná změna na on line verzi. Ať je to jak chce, já byl připraven, volno v práci zařízeno a příprava doma neodfláknuta. Tak co s tím?
Ve středu večer, tedy den před původním termínem jsem přemýšlel cestou z práce co s tím volným časem. Určeným primárně vaření a ještě předtím nakupování surovin. A stále mi hlodala v hlavě myšlenka na několikrát zmíněné šťouchané brambory které by ke kapustě prostě pasovaly. Lépe než původně zamýšlené kroupy. Dík náhodnému pokusu večer předtím bylo vymyšleno dříve, než jsem dojel domů. Totiž ty šťouchačky, ovšen navíc s kapií..!!..
Kachní steak s cibulovou omáčkou, kapustičky na česneku a šťouchané brambory s kapií
Takže ve zmíněný čtvrtek jsem se přesně podle původního plánu vypravil dopoledne na nákup. Kachní prsa byla jasná, jen mne trochu překvapil fakt, že za 145,- Kč/kg mi to dali i s žebry. Chlazená Vodňanská kachna, která běžně stojí pohromadě 90,- Kč/kg. Nehodlal jsem to nějak rozebírat a koupil. Ono koneckonců se ty přebytky hodí na litřík silného vývaru potřebného k přípravě omáčky a..??.. V prodejně ovoce a zeleniny s opravdu širokou nabídkou zlehka se blížící farmářským prodejnám (minimálně se je snaží napodobit) jsem chtěl přibrat kapustu. Klasickou, hlávkovou, stejně jako posledně. Jenže! Oni už měli ty překrásné podzimní růžičky. Nemohl jsem odolat. Nakoupíno a jede se domů. Další postup v obrázcích s tentokráte širším popisem namísto jednotlivých postupů.
Fotostory
1/ Brambor, kapustičky, cibule, česnek, rozmarýn. Tak nějak normálně. Kapie – toto je fajnová paprika. Ne ta tlustá potvora ze španěl kterou běžně najdete na pultech marketů. Poněkud ovadlá, páč byla týden v lednici…
2/ Kachní prsa – zbavená všech šlach a kostí, naříznutá do mřířky. To není samoúčelově. Hlavně to naříznutí níže popíši. Každopádně opakuji – jakékoli bílé kousky šlach na mase jsou ve výsledku tuhé, žvejkací a doslova nechutné…
3/ Marinované kachní prsíčko na pánvi – tentokrát něco, co jsem původně do receptu pro soutěž nechtěl udělat. Protože to mělo být maso a kapusta a já považoval za čistou češtinu. Nyní ale marinované. Zasypané česnekovým práškem a promasírované v rybí omáčce. Vietnamské, s několika kapkami limetkové šťávy. To vše dělá s masem divy. Odleželé 2 hodiny, opečené 3 minuty na středním hořáku kůží dolů…
4/ Po otočení vidíte jak důležité je používat dobře ostřený nůž. Ten kvalitní lehkým tahem nařízne jen kůži. Já použil nepříliš udržovaný a dík zbytečné snaze se prořezal až do masa. To není dobře. Větvičku rozmarýnu, je li k dispozici, jen chvíli ohřejeme vedle masa (tady už je to moc) a odložíme na studenou pánev která poputuje do trouby. Na tu pak položíme maso kůží nahoru…
5/ Opékáme 3 minuty na kůži, 2 minuty na mase a v troubě necháme 6-7 minut při 170°C. Pokud má být uvnitř opravdu růžové. Pak necháme klidně až 5 minut v teple odpočívat. To že jsem tady začal masem, neznamená že je to správné pořadí. Logicky si nejdříve dáme vařit brambory a už předem připravíme kapustičky prvním varem…
6/ Kapustičky tedy připravíme jako první takto – do vroucí lehce solené vody je, zbavené vrchních lístků, vsypeme a vaříme 5 minut. Pak slijeme a ponoříme do ledové vody. Jedině takto zastavíme var a zachováme krásnou barvu…
7/ Opékáme na olivovém oleji s máslem řezem dolů na nejmenším hořáku. Tady to není o čase, ale výsledku. Tedy tak, aby měly krásnou karamelizovanou krustičku…
8/ Asi takovou jak tady vidíte. Po otočení už je to rychlovka. Přisypeme posekaný stroužek česneku, prohřejeme a zalijeme trochou vývaru, který se velmi rychle odpaří, ale stihne propojit všechny chutě a prohřát kapustičky skrz naskrz…
9/ Brambory – ono se řekne uvaříme. Ale! Nedám dopustit na lžičku už několikrát zmíněného pesta z libečku. Je ještě lepší nez libeček sám a čerstvý. Dodá skvělou chuť a vůni. Sůl a voda. Nic víc pro začátek. Uvaříme doměkka…
10/ Kapie – a je to tady. Napadlo mne to opravdu náhodou a ještě nikdy nikde jsem neviděl. Možností této přípravy je více a mne napadají rovnou tři. Tato je nejjednodušší. Pokrájíme, osolíme a necháme “vyplakat”. To je celé pro začátek…
11/ To hlavní až nyní – uvařené brambory slijeme (voda je výborná s masovým vývarem na česnečku), necháme chvilku odpařit, přidáme máslo a solenou kapii. Zakryjeme opět horkou poklicí a necháme dvě minutky odstát. Až pak dobře a rychle ušťoucháme…
12/ Cibulová omáčka – přemýšlel jsem, zda to nazvat omáčkou nebo karamelizovanou cibulí. Posuďte sami. Do výpeku z prsíčka vsypeme cibuli a restujeme do sklovata, zalijeme půldeckou suchého červeného vína a po chvilce kachním vývarem…
13/ Redukujeme pomalu a klidně, přesně tak dlouho než bude hotové maso, brambory a kapustičky. Nakonec jen zahustíme oříškem studeného másla. Já tentokráte necedil a proto ta úvaha o názvu. Je to takové rustikální a kousky, takřka drobečky cibule (šalotky) dodají opravdu parádní příchuť i konzistenci výslednému pokrmu…
14/ A hotovo, servis. Kachní steak s cibulovou omáčkou, kapustičky na česneku a šťouchané brambory s kapií. Můj nový recept do snad on line soutěže a každopádně pro mne příjemný výsledek. Chutnalo to a jedna jediná vyvolená, takříkajíc výběrová osůbka v mém okolí chválila jako zjednaná. Prý jsem s tím měl jít do Master Chefa… :O
Přiznání nakonec
Přestože jsem ještě nedávno naprosto ignoroval a v podstatě odmítal margaríny, došlo ke změně hned na dvou frontách. Dík spolubydlícímu který býval ještě radikálnější než já, vyzkoušel jsem používat jeden z mnoha produktů do studené kuchyně. Vybral jsem si na doporučení kamarádky Petry “Perlu s máslovou příchutí a špetkou soli”. Na chleba či housku, doplněné salámem, sýrem, hořčicí je to dost dobré. Nestěžuju si. Na vaření bych to rád vynechal i nadále. Ovšem tentokrát se stalo něco nečekaného. Já nemohl v tom chaosu své ledničky najít máslo..??.. A věděl jsem jistojistě že tam je. Takže Perla! A víte co? Dá se to! Máslo to není, ale proč ne. Mimochodem tu kostku jsem nakonec našel. O den později a šoupnutou dole v šuplíku mezi zeleninu. Ach jo!
Plány do budoucna
Už mne nebaví to moje focení s lampou původně určenou na počítačový stůl. Žluté světlo a někdy až nesmyslná barva jídla na fotkách. Ta poslední tady je typicky tragickou ukázkou. Jedna paní (ona ví) si myslela, že to maso je uzené vepřové. Asi pořídím originální fotolampu (či jak se to jmenuje). Aby fotky byly přirozenější. Problém je cena a hlavně prostor v mé kuchyňce, kde se ke světlu z okna vztaženému k rozloze i řešení mé kuchyně prostě nedostanu. Hmm, když si uvědomím jak jsem začínal tento web s představou že “jen pokus” o své představě domácího vaření…
A to je vše k tomuto vaření. K případně vyzkoušenému postupu přeji dobrou chuť. MDMP






Tvoje fotky jsou super, ale je pravda, že správné světlo jim jen prospěje. Tvůj perfektní blog si to rozhodně zaslouží 😉