Moje Dobroty

Jak tak koukám, příspěvek o kapii napsaný loni v červnu je jaksi nepovedený. Prostě to není vono. Také později získaný recept na vynikající nálev získaný od paní Gity tomu dost chyběl. Takže ještě jednou a lépe. Oprava 🙂

Výroba, nebo chcete li příprava spousty lahví s okurkami, kapiemi, zelím, čalamádou, feferonkami a kdoví čím vším ještě opravdu není moje doména. O tom že bych si snad syslil desítky sklenic s marmeládou a ovocem si nechejte zdát. Asi by mne nebavilo strávit v létě čtrnáct dnů zavařováním a vším co k tomu patří. Na druhou stranu jsou ovšem produkty v kuchyni nenahraditelné. A tou je každopádně kvalitní sterilovaná kapie. Ta z obchodu je většinou bláto pouze kyselé chuti nevhodné k jídlu i dalšímu využití. A protože ji vlastně nijak zvláště nemiluju nýbrž pouze občas potřebuji do pokrmů kde je opravdu nenahraditelná (holandský salát), nechystám nic do zásoby. Prostě si udělám jednu či dvě sklenice nárazově a podle potřeby.

Nálev 1/2 litru – vše svaříme 8 minut

– 1/2l voda
– 125ml ocet
– 3,5PL cukr
– 3/4PL sůl
– 1ks bobkový list
– 2ks nové koření
– 5ks celý pepř
– 1/2čl hořčičné semínko

A vlastní příprava – směšně snadná

1/ Kapie

Ne každá je vhodná. Z těch bachratých španělských obludek sice připravíte slušné vzhledem a dík nálevu také chutí, ale ne tak parádní jako z paprik které mají slovo kapie v druhovém jméně. Jsou poměrně dlouhé, špičaté a silnostěnné (masité). Také většinou silně voní a mají výrazně nasládlou chuť zasyrova.

2/ Tvary

Já už dlouho krájím kroužky, nebo půlkroužky. Jsou rovnou použitelné a do sklenice jich dostanu více. Mimochodem víte jak poznáte opravdu ostrý nůž? Když papriku při krájení přes slupku prokrojíte pouhým tahem a vahou nože. Bez tlaku rukou.

3/ Sterilizace

Kousky zaleju teplým nálevem a přidám chilli papričku. Zavíčkuji, vložím do mírně vroucí vody (zlehka probublává) a steriluji 12-14 minut. Po vyjmutí odstavím v pokojové teplotě a za deset minut otočím víčkem dolů do úplného zchladnutí.

Kvalitní kapie takto zůstane křupavá, chutná a voní. Do nálevu je možné a ne nutné přidat lžičku olivového oleje (já už to nedělám). Po otevření je obsah choulostivější než okurky. Relativně snadno chytá plíseň a to i v lednici.

kapie takřka ideální – ne ta úplně nejlepší, nicméně výborná, nebudu konkretizovat, i u mne je nákup věcí náhody, osahání plodu a nosu vraženém do bedny s nimi

připravené proužky krájené, jak jinak, velmi ostrým nožem (zapomeňte na krouhače a podobné…), já ještě tak “vymakaný” aby držel ostrou hranu krájeného plodu společně s ideálním tvarem nevyzkoušel (ale netvrdím, že neexistuje)

po zavaření (sterilizaci) nechám lahve nejméně týden odpočívat – v lednici či špajzu, to máte fuk…

No a to je celé. Zavařování narychlo je brnkačka. Jen nesmíte být příliš chtiví. Mně toto kdysi vysvětlila setra, tvor zemitý až odměřený a stejně tak upřímný a moudrý. Povídá mi takhle u oběda: “proč bych měla na zahradě pěstovat tunu špenátu jen proto že to jde a poté uskladnit, když si můžu třikrát denně utrhout několik lístků které začerstva sežvýkám a jednou týdně v sezóně připravit ten krásný čerstvý špenátek v pánvi?” No vážně, proč? Já to dělám jako ona. Když je, papám. Když není…

Nakonec, co si budeme namlouvat. Je to sezónní lahůdka a ani po jahodníku nebudete v lednu požadovat plody. Leda tak poslat pro ně Marušku. Kdo v tuto chvíli myslí na hypermarkety ať si tam maže stejně jako já mám li chuť. To je ale, u mne, spíše náhoda či momentální potřeba.

MDMP

Sdílejte...

• 
• 

4 Responses to “Kapie sterilovaná ve sladkokyselém pikantním nálevu”