Moje Dobroty

Jak jen jsem na ni mohl zapomenout. Nejen že jsem ji narozdíl od mých spolužáků měl rád už ve školní jídelně či u babičky, ale za celé ty roky co žiju v Praze (přes 6 let), jsem si ji neuvařil ani jednou. Přitom byla doba kdy jsem ji měl ohromě rád a byl schopen připravit si denně. Už jen pro tu snadnost. A taky jsem zažil to chudé období, kdy byla jediné teplé jídlo za celý den, páč na víc jsem neměl. Jó, být nezaměstnaný v Havířově není žádná…
Jak jsem a ni mohl zapomenout?

Rychlovka za 15 minut

1l vývar /otrlí i z kostky/
1PL jíška
1ks vejce
1PL kmín
petrželka a pažitka

Je to jako s oukropem. To je vývar nalitý na vše v talíři. Tady jen vše svařím předem.

>> Do studeného vývaru (vody) vsypeme kmín a pomalu přivedeme k varu. Čím pomaleji, tím silnější bude chuť. Pokud je z vody, přidáme kostku a lžičku sádla. Kachní bude nejlepší. Pomalu vaříme pět minut a zahustíme lžicí jíšky.

>> Po dalších pěti minutách zcedíme do čistého kastrolu, opět přivedeme k varu a zašleháme vajíčko. Za tři minutky je hotovo, odstavíme a přidáme podle chuti usekanou listovou petrželku, pažitku.

A to je celé. Musím přiznat, že tentokrát, stejně jako kdysi mi chutnala ohromně. Doma jsem během hodiny zlikvidoval ten litr a druhý si nesl na dva dny do práce.

Také pro toto "lehké" vaření platí jistá pravidla:

– Když použijete místo jíšky zákletku z vody a mouky, není to vono.

– Pokud nasypete kmín do vroucího vývaru (vody), nedá tu plnou sílu.

– Vaříte li z vody a kostky (a ani já se tomu urputně nebráním) je zapotřebí přidat nositele chuti – tuk. Tedy kachní, či kuřecí sádlo. Vepřové už je opravdu jen tuk, i když lepší a chutnější než olej. Máslo je v tomto případě mimo hru.

– Nejsem si jist, jaká by byla z vývaru jehněčího. Asi dost síla 🙂

– Vývar z uzeného si nechejte na ten oukrop – tedy vývar dochucený pepřem, kmínem a majoránkou, nalitý rovnou do talíře na stroužek utřeného česneku a případně i žloutek. Tak jsem já dělával zásadně česnečku v restauraci, když jsem ještě byl živ touto prací. Ne humus uvařený předem a ohřívaný v hrnci (mikrovlnce).

A ještě přiznání. Kdo četl pozorně, všimnul si, že kmín vycedím. Jistě, mohl bych při přípravě použít tzv. čajítko a necedit. O to ale nejde. Já nesnáším kmín! Na skus. Kmínový chléb prostě nejím, stejně jako babiččino kmínované pečené kuře. Ovšem tuto polévku, nebo hovězí na kmíně s vycezenou šťávou prostě miluju. Dík tomu kmínu jsem nesl před několika dny skoro celou porci hráškového krému "do pryč". Nevím, kterého blba v jídelně Aramark napadlo jej nejen použít, ale tolik…fuj.

Sdílejte...

• 
• 

5 Responses to “Kmínová polévka s vejcem”