Koprová omáčka – tentokrát podle receptu
Tak trochu mimo pořadí řekl bych. Nebyla v plánu. Před několika dny mne, ale zaujal svou omáčkou kolega bloger Pepato. Koprovou omáčkou jako takovou a krásně sepsaným receptem podle Jířího Štifta jež je mi velkým vzorem. A musím přiznat, že výsledek byl velmi uspokojivý. Snad je taková maličkost. To ale zmíním až v popisu. Každopádně překvapeně koukám, že koprovku kterou mám opravdu hrozně rád, je li poctivá a tedy ze smetany a s čestvým koprem, jsem tady popisoval jen jednou. Navíc v jaksi dřevních dobách, kdy jsem ještě byl ochoten připustit, že takzvaná amerika, neboli zákletka z mléka a mouky je stejně dobrá jako jíška. No tak tedy není.
Suroviny
– 1l vývar hovězí
– 0,3l smetana
– 130g máslo
– 1PL olej
– 4PL mouka hladká
– 2PL kopr
– 1PL ocet jablečný
– 1čl cukr
– Sůl a pepř
Postup
>> V kastrolu rozehřejeme máslo – 100 gramů a lžíci oleje aby se nepálilo. Přidáme mouku a chvíli mícháme až zrůžoví. Ne více a déle. Tady o výraznou jíšku nestojíme. Zalijeme postupně studeným a čistým vývarem od včera (bez tuku). Mícháme metličkou až vznikne spíše řidší omáčka. Tu pak pomalu na nejmenším plamínku redukujeme jen zčásti přikrytou poklicí asi 20-30 minut.
Pepatovo hodina mi přišla zbytečně moc a neviděl jsem důvod, ani chybu ve výsledku. Co se týče připalování, já použil leštěný nerez a nebyl problém.
>> Přilijeme teplou smetanu a pokračujeme stejně jako dříve v redukci. Za 15-20 minut je hustota ideální, takže procedíme hustým sítkem. Já to tak prostě musím mít. Vychutíme lžičkou cukru o němž se výchozí recept nezmiňuje, mletým bílým pepřem, ten já tam rád a solí je li zapotřebí. No a tím vším jsme přišli o teplotu. Takže…
Já mám fintu kterou už možná znáte: cedím do kastrůlku z plastu vhodného do mikrovlnky. Do té dám obsah s poklicí prohřát na dvě minuty. Poklici sundám a odpar z ní sliju pryč. Omáčku dopním zbytkem studeného másla, promíchám, dvěma lžícemi posekaného kopru který mám v mrazáku vždy, opět promíchám a doladím lžicí octa. Tentokráte jablečného dle rady z primárního receptu. Vinný bych asi nemusel.
Maso
>> Když toto vše dokončujeme, musí být maso a knedlíky které já každopádně raději než brambory a vejce připravené. Takže příprava.
>> Chyba, velká chyba! Maso jsem uvařil už večer předem. Krásnou loupanou plec která je k omáčkám jako koprová či rajská prostě nejlepší. A já ji uvařil v tlakovém hrnci. Ach jo!
>> Trvalo to do ideální konzistence 75 minut. Pak ještě horké zabalit do fólie a nechat odpočívat. Skvěle se posléze porcuje. Bohužel ale ten vývar. Z papiňáku dost trapný. To je mimochodem daň. Za to že jsem si zvyknul na opravdovou kvalitu vývaru taženého několik hodin.
Jestliže přijmu tradiční moudro jež plně respektuji, že totiž omáčka je jen tak dobrá jako použitý vývar, tady došlo k malé tragédii. Byla dobrá, ale s jakousi nepříjemnou pachutí kovu, jež mi vydržela dalších několik hodin v ústech. Už ten krám zase dlouho nepožiju. Fakt! Štěstí pro maso – tomu se nestalo nic.
Koprová omáčka
Taže resumé: děkuji pánům Pepatovi a Štiftovi a co se pana Papina týče, odteď opět jen na dršťky a podobné záležitosti.
loupaná hovězí plec…
opečené maso do horké vody s kořením a zeleninou…
koprovka s knedlíkem a hovězím…
koprovka, vejce, brambory…
MDMP






Recept dělám buď tento, nebo podle https://www.pomodo.cz/recepty/koprova-omacka a vždy se mi povede. Děkuji, Jana. P.S. Krásné fotky!
Zítra budu po delší době taky dělat koprovou omáčku s masem a čerstvým koprem.Už teď se mi sbíhají sliny