Krůtí křídlo pečené, podávané s máslovou šťávou a dušenou zeleninkou
Když jsem se nedávno rozplýval nad klasikou české domácí kuchyně a vzpomínkou na dětství tady na facebooku, měl jsem připravené parádní třičtvrtěkilové krůtí křídlo na pečení v lednici. Stačilo jej jen zasypat kořením a upéci. Výsledek byl nejen uspokojivý. Myslím si, že je veliká škoda zapomínat na tohle úžasné šťavnaté masíčko. Nejenže je maso z krůty či krocana moc chutné, ale taky cenově přívětivé. Já nikdy nekupuji právě to křídlo za více než 70,- Kč/Kg. A každopádně jej mám nejraději. Ne že bych nepoužil čas od času stehno, ať už horní či spodní a taky prsa primárně na Vídeňské řízky a Vitello tonnato, což je volba více než rozumná dík často ne právě kvalitnímu telecímu jak vyplývá z textu ve zmíněném odkazu. Dnes ale pečené třičtvrtěkilové křídlo.
Mimochodem i k tomu mne přivedla babička svou parádní poctivou kuchařinou a vlastně taky děda, který to prostě domů přinesl a očekával nějaký výsledek. Naopak doma u rodičů jsme krůtu v podstatě neznali. Oni se k tomu skvělému masu dopracovali dlouho potom co jsem se osamostatnil a otec krom jiného pekl absolutně dokonalou sekanou zabalenou v kůži z krocana. Lidi to vám byla dobrota 😛
Tak co s tím
>> Nebudu sepisovat seznam surovin. Nemá to tentokráte význam. Celé křídlo dobře omyté a osušené pouze nasolím a posypu troškou kmínu a mleté papriky. Mám li právě k dispozici, potřu také česnekovým či feferonkovým olejem. V pekáči s poklicí šoupnu do trouby rozpálené na 200C. Po dvaceti minutách ztlumím a na 160C dopeču doměkka s jedním podlitím vodou a občasným přelitím šťávou na povrchu masíčka.
Někdo to rád křupavé. Já ani moc nemusím. Kůže krůty má tendenci při vypečení státi se poněkud tuhou a maso pod ní se vysuší. Takže proč ne – při 220C už jen na poklici můžeme nechat připéci. Nedělám to. Ta gumovitá konzistence s absolutně měkkým masíčkem mi stačí a maximálně vyhovuje.
>> Maso si nechám odložené v teplé troubě a výpek lehce naředím vodou, nebo bílým vínem. Zredukuji a zahustím studeným máslem. Ještě lepší sosík je, když na začátku přidáme 30 gramů kostiček slaniny. A nebo jen plátek který si pak přidáte k porci na talíři.
už je to uděláno – tu levou část vždycky jen okoušu a jsem šťasten, ani vepřové kolínko s kůží není tak dobré
z pravé časti raději maso oberu a podávám s rýží a případně restovanou zeleninkou
Zeleninka a rýže
>> Tentokráte jsem použil mraženou směs z Lidlu. Tak jak je, tedy přímo z mrazáku ji šoupnu na kousek rozpuštěného másla a osolím. Nebo stejně tak ale na másle už prohřívám pokrájenou šalotku či česnek. Zastříknu pouze vývarem, nebo ještě před ním vínem, nebo ještě před tím kápnu lžičku medu. Každopádně po volbě a nakombinování chutí už jen bez poklice poklidně prohazuji v kastrolku a nechám zredukovat šťávu téměř do nuly.
Popravdě mraženou zeleninu nesnáším. Většinou je to hnusná sračka s odpornou pachutí a to i v případě rádoby lepších a dražších balení. Ne však ta z Lidlu v řadě Deluxe. Za cenu 39,- Kč/750g balení jde o velmi slušnou kvalitu a její hlavní výhoda spočívá samozřejmě v tom, že je vícedruhová. Prostě nemusím nakoupit kvanta zeleniny, abych si připravil směs na dvě porce.
>> Příprava rýže je u mne daná. Na oliváči s máslem nechám zesklovatět jemně pokrájenou šalotku nebo cibulku, vmíchám 200 mililitrů rýže (čtete správně – odměřuji na ml), osolím a zaleju 300 mililitry vroucí vody. Pod poklicí na nejmírnějším plamínku nechám vodu dokonale vsáknout a pak už jen v teple dojít.
Co se kvality rýže týče, mám více než dva roky vybráno. Nic horšího než Jasmínová a Basmati od číňanů nepřichází v úvahu. Nedávno jsem jen tak pro forma opět vyzkoušel běžnou z maloobchodu. Kilovku dlouhozrnné … jakési. Většina balíčku je ve špajzu a nevím co s ní.
a tady to máte, maso s máslovou šťávou je maximálně delikátní, rýže jako vždy úchvatně voňavá a zeleninka křupavá a barevná až se srdce směje
tolik radosti s kouskem masa za pajdu, v tomto provedení jedna pouze pro mne a dvě porce s tou rýží, páč o okusovací kousek se prostě nedělím!
konečně jsem pochopil nadšení kolegů v práci kteří tvrdí že nákup v Lidlu stojí za to, a že v tom německém je to mnohem lepší při ještě nižší ceně
Lidičkové drazí, mám v mnoha složkách nachystáno opravdu dost na to abych přestal vařit na měsíc. Nestíhám to sepisovat a jsem taky děsně línej. Zkusme tedy změnu. V úložišti mi soubory vydrží a vy si řekněte co by vás zaujalo. Co mám příště vařit?
MDMP
Ty, náčelník všech kuchtíků, chceš po obyčajne šlonzačce, aby Ti řekla co vařit??? Je mi ctí, pane.
Ale dej mi chvilku na zamyšlení. Takhle z fleku mě nic nenapadá, ale určitě na něco přijdu.
Pro mě je teď aktuální pouze kašovitá strava, bo sem byla včera u zubaře na resekci kořenů…počítám, že až mě přestane bolet tlama a budu moct normálně kousat, tak začnu mít myšlenky na nějakou pořádnou flákotu. 🙂
Co Ti mám povídat šlonzačko prej obyčejná. Šak tvoja skoro suseda je aj ta superfajna Eva Burešová. Neobyčejná. Tak to tam bude s tou obyčejností asi složitější. Popřemýšlej a řekni si. Klíďo píďo.
Tuž zduř… 😀
Pavle, já sem asi fakt úplný tydýt…kdo je, prosím tě, neobyčejná Eva Burešová? Měla bych ji znát? Mně se takhle fofrem vybavila je Dagmar Burešová, co byla kdysi v politice a je právnička. Ale to su asi vedle, že?
To víš, staři je břitke. 🙂
Jake staři kurňa! Mi ne…
Já ji, tu mladici zahlídnul v seriálu Gympl. Pro mne nic moc na sledování. Jenže… je neskutečně krásná a talentovaná. Doslova sen. A hlavně z Hlučína myslím. Tož kukni na gogla a youtube a uvidíš.
Krásné křidýlko, krásná zeleninka, i ta rýže vypadá dobře. Ač, jak víš, mám raději a nejraději brambory. Takže chceš-li po mně nějaký tip, já bych prosila oběd do práce, kde budou hlavně ty brambory, k tomu zeleninka (ideálně sezónní, nemražená) a navrch nějaká ta bílkovina, ale ne maso. Je to dostatečný úkol? 😀 A ještě jedna podmínečka – aby se to dalo dobře ohřívat v mikrovlnce, což je jediný zdroj tepla tady u nás v práci 😉
Chceš bramborovo sezónně? Máš to mít! Za dvě hoďky 😛
Supér! 😉
Děkuji,
ale super nesuper a přestože se mne jeden z kolegů v práci pokoušel přesvědčit o kvalitě zmrazených zelenin z Lidlu a dále v zemích směrem na západ (dokonce i Kanada) musím konstatovat: nikdy není nic z mrazáku a v produkci velkovýrobce tak dobré jako čerstvá zeleninka od farmáře. To je daný a nevyvratitelný fakt. Že vám to či ono „ze západu“ chutná, neznamená kvalitu. Jen přiblížení.