Květák – souhrnně a jednorázově
Narychlo, protože už jej jím opravdu málo. To ale neznamená že si zapomenu připravit tři základní a klasické české recepty. Květákovou polévku, květákový mozeček a smažený květák. Ovšem letos opravdu jen jednou. Nějak mi to už nejede. Nejspíše jsem se příliš rozežral masíčkem z TRMS a vším tím ostatním. Lahůdkami o kterých jsem si před téměř osmi lety, když jsem se nechal naplavit do Prahy, jak by mohli říct místní rodáci (nikdo to za tu dobu naštěstí neřekl) nemohl nechat ani zdát. Protože jsem je neznal! A mohlo to být ještě lepší i zajímavější. Ale člověk míní a osud mění. Však to znáte.
Z jedné hlávky květáku připravíme v pohodě pro dva jedlíky tři chody po dvou porcích a v případě polévky ještě jednou tolik. Bez problémů.
Květák – příprava
>> Květák bez listí a nejtvrdší části košťálu rozbereme na růžičky a to až po nejvrchnější část která už drží dosti pohromadě. Vše oprané ve studené vodě vložíme do vody osolené a vroucí. Necháme pokud možno nepřikryté vařit asi 10-15 minut. To podle kvality a tvrdosti hlávky. Řídíme se samozřejmě růžičkami a ne košťálem, který potřebuje daleko více. Jenže nakonec Využijeme jen některé jeho části maximálně do polévky.
>> Každopádně vše použijeme stejně jako nedávno kapustu, nebo brokolici a obecně jakoukoliv zeleninu jíž chceme zachovat strukturu, barvu a konzistenci na přijatelné úrovni. Tedy ne rozvařenou na hadry. Takže stejně tak rovnou z varu do ledové vody. Věřte a budu to stále opakovat, tento postup i přístup má hodně co do sebe.
květák a kapusta pohromadě – uvařený a blanšírovaná…
Květák – recepty
Je logické, že navážeme polévkou, když už je ten vývar na plotně.
>> Brnkačka a tentokráte bez brambor jak běžně u nás nebývá zvykem. Do vody z uvařeného květáku (1,5 litru) zavaříme dvě lžíce jíšky a přidáme po 50.gramech dorůžova osmažené cibule s mrkví, případně a raději i celerem. Pomalu provaříme asi 15 minut.
>> Přidáme (ale není to nutné) nějaký dobrý párek. Proč ten samostatný odstavec? Já totiž opět použil neskutečný ďábelský kabanos zmíněný například tady a ten nejen že udělal v podstatě celou chuť polévky, ale taky barvu dík obsažené paprice.
>> Nakonec ještě jednou zahustíme a také ochutíme, čím jiným, než vajíčkem. Opět připomínám správný postup: polévkou jen mírně vroucí zamícháte jedním směrem a vytvoříme vír. Vlijeme lehce rozmíchané vejce a pokračujeme stejným směrem. Pak zastavíme míchání do protisměru a necháme chvíli zlehka probublávat. Odborník by řekl, že je žádoucí aby vejce nebylo rozmícháno rovnoměrně a občas byly vidět i cítit v ústech kousky jak bílku, tak žloutku.
>> No a nakonec přidáme dobrot co hrdlo ráčí. Já v tomto případě jen už předem připravenu hrst kapusty. No hrst to byla řádná…
květáková polévka s blanšírovanou kapustou…
květáková polévka s kapustou…
Mezitím nám pěkně oschly odložené růžičky na smažení.
>> Takže je obalíme v trojobalu a usmažíme v horkém oleji. Rozhodně v dostatečné vrstvě. Není nic pitomějšího, než otáčet a všelijak přidržovat kusy květáku ve vrstvičce zvící jednoho centimetru a hloupě doufat, že tím ušetříme surovinu. Tedy ten olej. Naopak. Výsledek je tristní a vzhled i chuť povětšinou k ničemu.
>> Nějaké finty? Není toho moc. Dost oleje jak jsem psal. Květák i vejce dostatečně solené. Na mouce příliš nezáleží. Já používám raději polohrubou než hladkou. Snadněji se sesype, protože tolik nelepí a nehrudkuje. Smažit syrový nebo předvařený? Je to na vás ale já tu syrovou variantu moc nedoporučuji. Z té syrové růžičky se odpařuje dost vody a snadno se vám při poměrně dlouhém smažení odloupne obal. Zabordelí olej a to co zůstane je dost hnusné. Naopak není od věci použít syrový nasekaný květák na karbanátky. To už je ale jiná píseň.
prostě smažený květák, bez doplňků i příkras…
Mozeček z květáku druhý den, nebo klidně předem není-li zbytí.
>> U mne je to daný a téměř neměnný postup. Dobrých 15 let. Zkuste to taky tak. Na pánvi zpěníme kousek másla a přidáme slaninku, nebo opět pikantní točeňák krájený na spíše drobné kousky. Na tom zlehka orestujeme jemné nudličky (drobné kostičky) cibule a přidáme hrubě posekaný květák z horní celistvé růžice (nebo upadlé kousky). Promícháme, přidáme jemně posekaný stroužek česneku, hrst petrželky a vejce.
>> Už odstavené z plamene jen promícháváme do ideální konzistence. Je to na vás, ale měla by se (ta směs i vejce) podopat správně připravenému leču, respektive míchaným vajíčkům. Tedy ne příliš suchá. To samozřejmě ničemu nepomůže když si uděláte přípravu na druhý den do práce. Konzistence parádního jídla jde docela k čertu dík mikrovlnce. Ale dá se to pokud ji umíte použít!
květák jako mozeček, tedy nejdříve ta příprava…
a květák jako mozeček natalíři, není k sežrání?
Takže už jen opáčko pro ohřívače kterým jsem často i já.
>> Lečo a mozeček necháme půl hodinky předem v pokojové teplotě. V krabičce s víčkem jen minimálně povoleným ať neulítne tlakem ohřejeme na plný výkon jen minutu. (Naprosto dokonalé jsou pro tento účel níže na obrazku ukázané krabičky z IKEA. Opravdu to nejlepší co znám.) Opět zatlačíme víčko a necháme minutu odpočívat ať se okamžitě neodpaří. Pro houskové a jiné knedlíky platí to samé, ale raději v mikrotenovém pytlíku a lehce pocákané vodou. Stačí jen 20-30 sekund a pak nechat zabalené ležet než si ohřejete to k tomu (guláš, omáčku, zelí…).
>> Jen to pěkně prosím nevalte všecko na talíř jako spousta mých kolegů. 3-5 minut pod poklopem a veliký údiv nad tím důsledkem. Samožřejmě toto vše neplatí pro ucpávače. To jsou ti kolegové (a vy ostatní si do svědomí i bříška sáhněte sami), kterým jde jen o oběd který zacpe hubu a hlad. Těm já už neradím. Nechci!
čína doma, čína v práci, ohřáté v mikrovlnce a přesto skvělé, jde to…
Co dodat?
Nakonec si musím postěžovat! Mám kolegyni. Paní ve věku už snad babičkovském, která se mne často zeptá “co jsem teda zase vařil”. A jak to šlo a vůbec. Bohužel už delší dobu sleduji, že se neptá proto, aby něco zvěděla, ale aby mi řekla jak to dělá ona. Potud je to konec konců v pořádku. Jenomže nesouhlasí s ničím co řeknu a včera zase jednou zaperlila. Prohlásila, že u vaření nehodlá trávit hodiny, ale jen minimum času a její děti nakonec mohou potvrdit že jídlo od ní je vždycky docela dobré! Druhým dechem mi popisuje jak jí právě řemeslníci dokončili novou, moderní a vybavenou kuchyň. K čemu ale, ptám se já? To mohla klidně ušetřit a zůstat u plyňáku za 3500! Když na něm hodlá připravovat hovězí polívku v tlakáči za 45 minut?
Nejsem právě trpělivý a snášenlivý tvor. Nakonec ale vařím si pro sebe a vám to tady sypu horem dolem pouze jako teorii. O nespokojenosti se moc nedozvídám. Naopak, poslední tabulky o sledovanosti vidím přímo nádherné:
Návštěvnost za minulý týden (18.8. 2014 – 24.8. 2014) je:
Pondělí: 872
Úterý: 1013
Středa: 902
Čtvrtek: 1001
Pátek: 1121
Sobota: 1027
Neděle: 1037Celkem: 6973..!!..
Za toto vám všem děkuji. Ani netušíte jak ta čísla potěší a naopak někoho naserou. Kolegu v práci například (promiň Tome). Pokouší se, ale čísla mu stále nesedí 😀
Váš MDMP






Již po druhé jsme koupili květák- vizuálně výstavní kus, ale jek v syrovém stavu, tak i uvařený v páře je hořký. v čem je problém a lze tuto hořkost nějak odstranit?
Děkuji za odpověď
Jan Neugebauer
Dobrý den.
Květák zakoupený v tomto ročním období bude ze skleníků a pěstovaný kdoví na čem. Chemie téměř bez pochyby.
Každopádně jediná zásadní rada je jednoduchá – vařit bez poklice aby se i to co je mu přirozené, tedy obsažené látky způsobující právě tu hořkost mohly odpařovat. Je to neekonomické, ale rozumné.
No a snad bych ještě doporučil kupovat spíše menší kusy. Je jasné, že za své peníze chcete pořádný kus. Ony ale ty přerostlé mají k té své velikosti nějaký důvod. Asi pobraly příliš mnoho „živin“ příliš rychle. Od toho také přízvisko rychlený květák.
Jinak já do vody rád přidávám krom soli špetku bezglutamátové vegety (vellenka), nebo sušené zelenny a stroužek česneku. Stejně posléze bude polévka, tak proč to nevylepšit.
Pavel