Moje Dobroty

Tak a je to tady zase. Stará a dávno z našich pamětí vymazaná klasika. Mně ji kdysi dávno a tak nějak mezi řečí připoměla máma. A že prý to doma připravoval její táta. No, já vám na ni poprvé zíral, nevěřil a zapoměl. Jenomže jakousi shodou okolností jsme se po čase dokecali opět k tomuto tématu a mně začalo vrtat hlavou. Primárně to byla jednoduchá otázka. Proč? Když to máma tak vychvaluje jsme mívali doma vždy jen ty dušené s rýží? Že snad, prý, by to otec nejedl. Taková blbina. Ty dušené nejedl taky, když věděl co to je. Jenže máma ho ukecala na játra. A on na to skočil 😀

Ledvinky vepřové – nevábné i skvělé

Ledvinky, společně s plíčky bývaly ještě v osmdesátých letech minulého století naprostou samozřejmostí. K dostání relativně běžně a ve stravovacích zařízeních té doby opravdu obvyklé. Jak šel čas a po revoluci v devětaosmdesátém se k nám postupně dostávalo zboží i zvyklosti okolních zemí, vymizelo to. Dnes si už vůbec nedokážu vzpomenout, kdy naposledy jsem ta jídla viděl v nějaké nabídce. U řezníka aby ledvinky pohledal a pajšl? To je druh na vymření. No, brečet nebudu. Sám nejsem kdovíjakým uctívačem. I když, nepohrdnu.

Ledvinky – konfit v sádle s cibulí

Tohle jídlo je tak snadné, že si pečeni ani nemůžete představit jednodušší. Tepelná úprava je o takřka nulové invenci. Trochu náročnější je ale příprava. Mám li to srovnat, pak podobná je úprava vepřového jako výpečky. Jen bez toho čištění, máčení, spaření. Jenže právě to pomůže výsledku k překvapivé dokonalosti. A protože jsem si připravil pěknou sadu fotek, tak už tradičně a po mém…

Příprava

Vepřové ledvinky – takto je koupíme a přípravu začínáme nožem. Ten řez jak ho vidíte, jsem neudělal já. Je tam už od porážky. Ledvinky vykrví a zbaví tekutiny. Takže jen naplocho rozřízneme…

Ledvinky čištění – tady začíná zábava. Nebudu to vokecávat, takto naříznuté docela slušně páchnou. Čím myslíte? Každopádně se nevzdáváme a jdeme do nich. Chce to opravdu ostrý nůž. Ten je bezvýhradnou podmínkou a já ten svůj sjel na ocílce tak dobře, že jsem se hned říznul…

Ledvinky výsledek – vše co je bílé musíme vyříznout. Jednoduchá rada, pěkná piplačka. každopádně nutnost. Takto vypadá výsledek. Ta nejmenší hromádka je odpad a není toho málo…

Ledvinky máčení – ať jste to slyšeli jakkoliv, teprve nyní začínáme. Pokrájené kousky, pro naši přípravu i na známé dušení propláchneme v několika vodách. Studených prosím. A to natolik, že přestanou pouštět barvu. Nakonec je necháme nejméně dvě hodiny utopené opět ve vodě. Nebo mléku…

Ledvinky k tepelné úpravě – po máčení, klidně celonočním, ještě jednou propláchneme čistou studenou vodou a zalijeme další, vroucí. Necháme 3 minutky blanšírovat a vycedíme. Odpařené pak smícháme s česnekem a cibulí s přidáním soli, pepře a kmínu…

Ledvinky pečení – přidáme na dva kousky dvě lžíce sádla a pod poklicí, ideálně v litině pečeme při 170°C doměkka. Mělo by stačit 90 minut. Já to nechal 75 a pak už ve vypnuté odpočinek. Půl hoďky. A žádná mouka…

Ledvinky – konfit v sádle s cibulí. Jednoduché, klasické a skvělé. Protože mám rád kombinaci se špenátovým pyré, opět jednou zopakuji postup. Můj postup. Vy si to přeberte…

Špenátové pyré z mrazáku

Já ho nesnášel od babičky, doma to nevařli, a naučil se milovat ve školní jídelně. Paradox viďte. Pak mi zachutnalo i u té babičky a dodnes prostě musím. Jednou za čas a ve velkém. K obědu. K večeři. A pak studené na opečený toustík s omeletou. Co zbyde, když zbyde, vyškrábu v noci ledové z chladničky lžicí jen tak…

Ale ta příprava – jestli mi něco opravdu vadí, pak je to var a bublání. Musíte ho hlídat a nepřivést k prudkému varu. A i přesto má tendenci chovat se jako bahenní sopka. Občas výstřel, zapráskaná kuchyň a popáleniny na předloktí. Kuuur…

Takhle ne – u mne do plastového kastrůlku, na to smažená cibulka, sůl, pepř, kmín. Zalít dostatečně povolené deckou vývaru a do mikrovlnky pod poklicí na dvě minuty. Promíchat a na dvě minuty. Promíchat a na dvě minuty. Až je z toho kompaktní hutná i tekutá hmota. Pak rozšlehané vajíčko a další dvě minuty. Nakonec do horkého vmíchám utřený stroužek česneku…

Ať se vám to líbí nebo ne, já od tohoto neustoupím. Ano, mikrovlnka je mrcha a zabiják kvality v surovinách. Ale to klidně dohoním občasnou tradiční přípravou špenátu listového. Pyré z mrazáku v hypermarketu klidně takto ponižuji. Co se týče vody navíc a ještě k tomu vývar, je to snadné. Pokaždé když vyndám kastrůlek z MT, sundám a rychle sleju vysráženou tekutinu z víka. Jo, a ta MT jede naplno. Žádný program. Prostě co dá. Nelíbí se? Udělejte si listí. To je osobní volba 😀

Plánoval jsem a pozapoměl. Opět doplánoval, uvařil a pozapoměl. Takže se čtrnáctidenním zpožděním tady máte toto. Jednoduché, obecně zapomenuté a skvělé jídlo.

Ledvinky – konfit v sádle s cibulí

MDMP

Sdílejte...

• 
•