Pekárna
Pekárna – rohlíků a chleba
Keď ste si ma upiekli, tak si ma aj zjedzte !
Stále častěji se setkávám s texty, návody a obrázky čerstvě upečených domácích rohlíků a chleba. Primárně na facebookové stránce PečemPecen.cz. A přestože s těstem, obzvláště tím chlebovým ze žitné mouky pracuji opravdu nerad, neodolal jsem a pokusil se. Čerstvé křupavé rohlíčky a kváskový chleba totiž jako správný čech prostě miluju.
7.7.2014 – V tuto chvíli mi doma pracuje dnes pětidenní kvásek který poctivě krmím. A pokud vše půjde jak má, ve středu 9.7.2014 se pokusím o první kváskový chléb vlastní výroby. Tak mi držte palce.
30.3.2015 – od prosince 2014 a konkrétně chleba číslo 12 vedu svůj kvásek pod jménem Živáček. Jednoduchá formule pro název vycházející z jeho chování. V té době dík radě na PečemPecen.cz jsem dosáhnul kvasu takřka šíleného. Namísto trojnásobku vyvinulo se až pětinásobné množství kvásku s obrovskými bublinami a tak je tomu dodnes. I když jej nechám odpočívat měsíc v lednici!
Ta rada? Krmte ho celozrnnou žitnou chlebovou…
9.7.2014
První chléb – žitnopšeničný
Kdo mne zná osobně a jen trochu blíž ví, že nejsem kliďas. Ani jen malinko. Pokusit se o přípravu chleba v domácích podmínkát tedy byla výzva opravdu veliká. A zkouška trpělivosti. Chléb a kvásek. Jak to dopadlo poprvé a dnes po roce podruhé se dočtete v následujících řádcích.
Poprvé před rokem jsem narazil na tento text na blogu pana Cuketky a už předtím občasně sledoval vznikající kváskovou mapu. Kdo tady u mne čte pravidelně ví, že můj vztah k těstům z mouky je veskrze negativní. Neumím s tím pracovat, nesnáším tu vrtošivou hmotu a dopracoval jsem se za celý život k občasně upečeným rohlíkům, knedlíku a skvělým také cuketkovo brioškám na burgery a sendviče. Ty jediné mohu prohlásit za naprosto dokonalé i v mém podání. Každopádně o chléb jsem se pokusil právě asi před rokem a dopadlo to špatně. Těsto ze žitné mouky jsem pěstí umlátil do bezvědomí, seškrábal ze stěn, podlahy a hlavně linky, vyhodil a skončil!
20.7.2014
Druhý chléb – pšeničnožitný
Tak a je to tady. Podruhé. Tento chléb se docela vydařil a byl chuťově opravdu příjemný. Horší to bylo s jeho konzistencí – tuhý. A to tak, že než jsem sežvýkal jediný krajíc, měl jsem pocit že mi upadne čelist. Stejně tak spolubydla a kolega v práci který pravděpodobně ze slušnosti nic neříkal. Každopádně podle mne málo nakynul v poslední fázi. Ovšem díky jemu a následným rohlíkům mám, alespoň myslím, základ vychytaný. Takže následný postup podle paní Pavly a návodu na webu: založení kvásku a první chleba s vlastními dojmy a časy už lehce poupravenými. Následovat pak bude třetí pokus. To si dám opravdu na čas a pak… Už jste někdy slyšeli o létajícím těstu?
7.8.2014
Třetí chléb – žitnopšeničný
S vysokým podílem polohrubé pšeničné mouky. A spokojenost převeliká! Tedy ne že bych jej považoval za dokonalý. Každopádně 75 minut po vytažení z trouby a odpočinku na mřížce jsem se zakousnul do patky namazané nově objevenou zabíjačkovou paštikou z řeznictví Jakub Kubín a mladou cibulkou. Moje nadšení z chuti, křupavosti a celé té kombinace neznalo mezí a já si vzpomněl na tátu. Ten čerstvou chlebovou patku miloval. Já jako dítě ani ne a sestry se do ní taky nijak nehrnuly. Takže jsem dodnes rád, že na něj vždy zbyla. Protože podrobný byl minulý popis a také ten před ním, tentokrát jen v bodech.
9.10.2014
Osmý chléb – pšeničnožitný pivní
Svůj postoj k pečení chleba jsem zaujal. Nehodlám trávit hodiny a dny pokusy a omyly. A nechci dokazovat že umím ten nejlepší. Chléb podle mých představ jsem připravil a upekl jako osmý v pořadí, je přesně takový jak mi chutná a jednoznačně lepší než cokoli co jsem ochutnal za posledních dvacet let. Takže od teďka asi jednou za čtrnáct dnů, pěkně v pohodě, klídku a na chuť.
Během předcházejících pokusů jsem vyzkoušel kombinace i jednotlivé mouky. Chlebové i běžné světlé. Pšeničnou, žitnou, celozrnnou, s přidáním podmáslí či piva (ty jsou vždy nejlepší), se syrovátkou, smetanou, acidofilním mlékem. Pečené v uzavřené nádobě s odkrytím po desíti minutách a nakonec i nejlépe pouze na plechu s napařením trouby.
29.12.2014
Dvanáctý chléb – pšeničnožitný Cider
Zdá se, že nedělní chléb jednou za 14 dnů začíná být u mne tradicí. I tento Dvanáctý chléb – pšeničnožitný Cider se opravdu vydařil. Připravil další překvapení, radost a obdařil mou domácnoust nádhernou vůní i skvělou chutí. Protože ale už jsem vše podstatné vypověděl dříve, odkáži vás na texty TADY a ZDE. V následujícím textu se chci věnovat spíše obecným postřehům a vychytávkám. Případně jednomu mně nepříliš příjemnému tématu. Droždí. Ať tak či onak, jsem nadmíru spokojen s výsledky domácího pečení a mohu toto jen doporučit. Takové to klišé není nad domácí tady totiž získává ten opravdový a neskutečně pravdivý význam, jejž pochopíte až ve chvíli, kdy se opravdu zadaří. On i nepovedený chléb dokáže překvapit, ale toto je jiná, vyšší liga…
29.01.2015
Třináctý chléb – pšeničnožitný podmáslový s česnekem
Tentokráte s poměrně dlouhou odmlkou a první letošní. Poslední příprava 29.12.2014. Kvásek jsem odložil do lednice a ponechal osudu. Opět vytažen a oživen 27.1.2015. Tvářil se poněkud chladně a kdyby mohl mluvit, asi by to nebylo hezké. Pozor, nebyl cítit kysele a octově, či snad dokonce alkoholem! Každopádně do večera rozkvašen v poměru 1:1:1 – kvásek:voda:mouka. Druhý večer už tradičně jak popsáno níže a výsledkem je chleba skvělé chuti, nepříliš vysoký což vždy obrečím, ale naprosto skvělý. Takže asi takto – při minimální pozornosti kvásku věnované…
Chléb tak jak se mi daří jej nepravidelně připravit a teď už pravidelně po čtyřech krajících v sáčku šouplý do mrazáku je natolik parádní a odlišný od hrůz z obchodu, že nemám ani jen malinko důvod stěžovat si na nějakou tu výšku. Pro mne už takříkajíc nafurt.
Mimochodem, to co jsem v posledních týdnech mohl ochutnat aniž bych nakupoval (spolubydla a jeho náhodné) mě přivádělo k šílenství a pláči. Člověk si opravdu snadno zvykne na kvalitu.
23.08.2015
Dvaadvacátý kousek – pšeničnožitná pivně česnekový odokáč
Opět po dlouhé odmlce na této stránce přidávám už jen výsledek a téměř končím s jednotlivými příspěvky. To téměř je jasné. Dosáhnul jsem cíle. Tedy chleba přestože asi ne dokonalého ve smyslu stránek skvělé pekařky Maškrtnice, rozhodně ale natolik kvalitního a chutného, abych mohl prohlásit to hlavní: umím péct cheba. Takový na který mohu být pyšný a o tom svědčí komentáře mých známůch a kolegů. Jeden z posledních zní jednoduše: dort. Natolik chutný, abych k němu nepotřeboval už nic.
Takový se mi podařil jako dvacátý a každý další už je jen lepší. Konečně v kombinacích různých druhů mouky, dochucených čímkoliv na co mám právě chuť a hlavně vysoce hydratovaných těst. Protože to je základ nadýchaného těsta s pěknými, i když zatím ne obrovskými bublinami. Budu pokračovat, ale zmíním už jen opravdu zváštní a vydařené kousky.
Jedno negativum: víte kde jsem byl chlebem nejvíce zklamán? V exceletní restauraci kde šéfkuchařem není nikdo jiný, než člověk už dost známý. Nebudu ještě prozrazovat, ale jejich hutný chléb je pro mne dost nudný, tuhý a v podstatě nepřijatelný. Škoda. Jejich…
Based on 2 Review(s)