>> Máte rádi Boršč?
Listopad 12th, 2013 | 
Napsal: 
Já moc. A stejně stylově tak velmi podobnou polévku Balkánskou Čorbu. Ale! Nikdy se mi nedaří uvařit jej dle jakéhokoliv receptu k plné spokojenosti. Když mi jej kdysi, kuřecí připravil spolubydlící tady v Praze, Ukrajinec, bylo to něčem jiném. Skvělé. Já si ale recept nevzal 🙁
Paradoxní pak je, že nejvíce mi chutná takováto rychlopolívka ze zbytků právě posbíraných v lednici. Takže tentokráte jen fotorecept pro inspiraci.
vše co najdete
krájená kořenová zeleninka a česnek – tu na oleji či sádle orestuji do zlatava, zaliju hovězím vývarem a přidám to ostatní, taky lžičku mleté papriky, bobkový list…
přiveduk varu, zahustím trochou jíšky za dvacet minut přidám řepu, pokrájené maso a na dochucení sůl, pepř, ocet, cukr… do talíře pak kysanou smetanu
Je to s podivem. Takováto rychlovka mi většinou vyhovuje nejvíce. Hlavně je to ale o rozumné kombinaci těch správných surovin.
MDMP
Rubrika 
Štítky:
Tak to se mi fakt líbí!!! Boršč miluju a tohle opravdu vypadá na rychlovku. Teď ještě nastřádat do lednice všechny ty věci 😛
Jaký střádání cácorko 🙂 To máš v lednicu furt néé?
To nemám. Protože když už náhodou něco zbude, tak to prostě sežeru jen tak. Ať už je to uvařené maso nebo syrový celer 😀
Náčelníku, asi tušíš, že ptát se mě, jestli mám ráda boršč je asi tak stejné, jako by ses ptal medvěda, jestli rád med. 🙂 Boršč můžu kdykoli a v jakémkoli množství.
S borščem se mi pojí takový veselý příběh…manžel má kolegu Ukrajince. Jednou se mu manžel zmínil, že mám ráda boršč a za dva dny jsem obdržela pudelko s borščem tak famózním, že jsem se na chvíli ocitla v gastronomické nirváně. A okamžitě pochtívala recept. A recept jsem taky dostala, napsaný úhlednou azbukou. Oprášila jsem svou znalost ruskovo jazyka a společně se strejdou Gůglem recept přeložila a následně pochopila, že ruskaja ženščina vstává v 5 ráno a začíná vařit, bo by jinak tu fajnu zupku nestihla ukuchtit.
Takže postup jsem si značně zjednodušila, ale i tak s přípravou boršče prožiju hezké poetické dopoledne. 🙂 Ale stojí to za to.
Ještě jedna malá poznámečka – i když hodně chci udělat jen málo boršče, nikdy se mi to nepodaří. Vždy je z toho obří kotel. A pak to jím týden sama 😛
Petro,
tak to jsme na tom úplně stejně. Boršč se prostě v malém množství udělat nedá, takže pěti litrový kotel, který pak pojídám týden sama, neb můj muž cokoli, kolem čeho prošla řepa nepozře. 🙂