Protože stejně tak jako u kuchařiny jsem nadšenec také pro moderní počítačovou techniku a technologie, nevidím důvod, proč se nezmínit jak k tomuto “postižení” došlo.

Až do roku 2000 jsem znal jen Atari 130XE, který jsem měl jen tak na hraní v devadesátých letech minulého století. Moc mne nebavil a když odešel do “silikonového nebe” bylo mi to celkem jedno. Občasně jsem nahlédnul do počítače své sestry (měla v té době i386) a nabyl přesvědčení, že ta blbost s klávesnicí na které nedokážu najít v rozumném čase ani jednotlivá písmenka mi domů prostě nesmí! Samozřejmě jsem už měl mobilní telefon. To ovšem byl vlastně splněný klukovský sen. S kamarádem na základní škole jsme snili o vysílačce která nám umožní po večerech, když nemůžeme blbnout někde venku mimo domov alespoň vykecávat. No, dnes už z něj tak nadšen nejsem. Stále na příjmu…

Někdy v polovině roku 2001 jsem u piva poslouchal muziku, kterou si pouštěl barman v hospůdce kam jsem chodil. Zeptal jsem se ho jednoduše.  Kde bere stále nové kousky při těch cenách CD. Odpověděl také velmi jednoduše: “internet”. Popravdě, nevěděl jsem o co jde a pustil to z hlavy. Jenže asi za tři týdny se situace opakovala a já si to nechal vysvětlit. Jenže zas a znova: “ta blbost s klávesnicí mi domů nesmí!” A opět stejná situace za další tři týdny. Ouvej! Tentokráte jsem si už vyposlechl základní pojmy a na jeho radu navštívil jednu z prvních internetových kaváren ve městě Havířově. Byl jsem ztracen! Po třech hodinách jsem odcházel s hlavou jako balón a druhý den mazal znovu k počítači. A taky třetí a čtvrtý… Zbláznil jsem se do toho.

Po třech letech od té doby jsem si konečně koupil vlastní PC. Radost převeliká a také začátek nové éry. Naprosté závislosti. Ty možnosti. Stále nové pokusy s nastavováním operačního systému, konečně internet doma a po několika týdnech prozření…

“Proč já vlastně vysedávám po nocích u počítače a nejsem za to placen??? V těch časech poměrně hloupá myšlenky z dnešního pohledu.

Pak ale cesta do Anglie, krátký pracovní pobyt, zpět do ČR, zabydlení se v Praze, velká náhoda a dnes, po letech (od listopadu 2006) jsem senior specialista dohledu datových sítí u O2. Velká slova pro relativně průměrnou práci s počítačem. Ovšem pro mne, kuchaře s výučním listem postup. Když dnes si píši vlastní stránky na internetu, jsem poměrně spokojen. Pro mne opravdu postup.

A další změna. Už ne pro O2, ale pro T-Mobile. Paradox. Ten rádoby sen uzavřel okruh. Když mne totiž poprvé apadlo nechat se za práci u PC platit, myslel jsem právě na T-Mobile. Světe div se, jsem tam. Sáňky v létě? Hm hm hm.

Protože jsem do počítačových, respektive mobilních technologií opravdu blázen, vládnu dnes krom běžného pracovního PC v zaměstnání těmito zařízeními pro “osobní uspokojení” >>

 

MacBook Air

Od nedávna jediný a jedinečný. Vše ostatní jde stranou. Starý dobrý stolní PC si vesele šlape jak má a já od něj příliš neočekávám. Je v něm nainstalovaný FTP server a také multimediální server Serviio. Dík těmto se doma dívám na video v televizi pouze tím že ji zapnu a venku si stáhnu, nebo naopak odešlu do svého počítače nové fotky a další věci jen tím, že kliknu na ty soubory a odešlu. Paráda. Stačí to.

Tolik donedávna a po mnoha změnách, obměnách, rekonfiguracích a vynucených úpravách.

MacBook Pro

Je to tak. Poznámkám a připomínkám kolegů, kamarádů, internetu i prachobyčejné reklamy jsem neodolal. Dnes vládnu tímto superstrojem v jedné z nejlepších konfigurací (stále jen střed jejich kvality) a jsem doslova nadšen při každém novém spuštění, nahlédnutí, použití. V podstatě a poprvé v životě nemám co vytknout.

Ostatní hračky

Jak se to vše projevilo do budoucna? Utrácím! Zbytečně moc peněz za „naprosto nepostradatelné maličkosti“. A je jich opravdu spousta. Proč to celé tady popisuji a v podstatě se chlubím? Je to jednoduché. Mám totiž pocit, že nebude od věci tady, nebo na nové stránce popsat zkušenosti ze světa počítačových technologií. Nějaké rady, ale hlavně fakta, o ne vždy nutné kvalitě za veliké peníze bych měl. O reklamacích, které jsou mou noční můrou i téměř denním chlebem je škoda se nezmínit.

Tak co vy na to? Máte někdo zájem?

 

 

Vaše jméno (vyžadováno)

Váš Email (vyžadováno)

Předmět zprávy

Vaše zpráva

Sdílejte...