Moje Dobroty

Nákup s dojezdem…

Říjen 15th, 2013 |

…aneb dietologové a vegetariáni ruce pryč. O tom řeznictví jsem už tady psal. Přestože se do toho obchůdku dostanu z domova autobusem a tramvají při troše štěstí za asi 25 minut a navíc denně do a z práce projíždím kolem něj, nakoupím tam jen výjimečně. Proč? Lenost! To je ta hlavní příčina. Prostě se mi tam nechce vystoupit cestou z práce a už vůbec ne jen tak zajet pro nákup. Škoda řeknete si možná. Já tam ale dnes prohlásil že je dobře když je tomu tak. Asi bych umřel na přežrání masem a opravdu chutnými uzeninami. Posuďte sami…

Když je nákup snadný a výběr téměř dokonalý

Probudil jsem se dnes v 6:46 s myšlenkou na další, tentokráte kuřecí vývar (to je ale divné 🙂 viďte). Samozřejmě mne napadlo že tady na Zahradním městě bude nákup opět poněkud obtížný dík spíše náhodnému obsahu pultů v obchodech zdejších. Co s tím? No zajedu si k Jakubovi. To byl ale nápad! Po sotva hodince jsem zpět doma a v kuchyni vybaluji obrovskou hromadu masa které jsem původně vůbec nechtěl. Promyšlené záměry na další týden vaření pro vás padají a já krom přípravy dalších šesti litrů kuřecího vývaru přemýšlím…

Co s tím?

Dva postřehy vypovídající dosti o člověku, zaměstnanci

1/ u masa jsem měl kromobyčejný pocit nadšení z obsahu pultu a cen kontrovaný přístupem prodavačky. Když pominu jakousi nechuť obsluhovat a prodat, musím důrazně připomenout své právo vybrat si. Konkrétně mi jde o dvě věci.

>> Ukáži li na jakýsi kus masa očekávám že mi po případném omylu bude opravdu nabídnut. Ne vnucení jiného! Když už se shodneme na konkrétním kousku, opět očekávám že mi bude také dostatečně prezentován. A tady je opravdu kámen úrazu. Paní začíná po odsouhlasené volbě zákazníka (mne) rovnou v pultu mezi masy balit a já nemám ani jen minimální šanci vidět cokoliv krom jedné z mnoha stran suroviny zvané maso jinak než jak byla v pultu s mnoha ostatními namačkána. Takže uvědomte si prosím: i maso je 3D. Minimálně!

>> Málem jsem odešel bez nákupu! Opravdu. Když jsem si vybral dva kousky hovězího žebra a jasně na tyto ukázal, popsal je a doslova plasticky vytvořil několika gesty v prostoru jejich budoucí použití byly mi vnuceny kusy jiné a v tváři opět té paní se neobjevily rozpaky nýbrž jednoznačná otrávenost. Bylo 8:15 ráno. Chcete si nakoupit v poledne???

2/ Při nákupu uzenin jsem si prostě užíval. Já vím. Je to hotové. Naprezentované a jasně vypovídající na první pohled.

>> Přesto ale: chci to či ono a dostanu k dobru několik poznámek o kvalitě. Sám poznamenám cosi ke kráse a nedostupnosti takových výrobků v mé blízkosti (rozuměj do pěti set metrů od domu kde bydlím) a je nám všem jaksi dobře.

>> Jedna z prodavaček se mne ptá: „a kde že to bydlíte?“ „Na zahradním městě“, povídám. Potutelný úsměv a dotaz: „myslíte ve Zvonkové?“ Ano, ten řezník ve Zvonkové tolikrát už tady zmiňovaný. Ta paní tady vyrůstala a žila. Věděla o čem mluvím.